Česká republika má za sebou více než měsíc se zavedeným stavem nouze. Podle průzkumů agentury Behavio se v současnosti lidé více bojí ekonomických dopadů než těch zdravotních. Zároveň se ale od 20. března, kdy o proběhlo první dotazování, snížil o zhruba polovinu počet lidí, kteří mají strach z výpadku příjmů.

Agentura Behavio provedla dotazování dvakrát na vzorku 1000 obyvatel v rozmezí tří týdnů. Odpovědi se v některých kritériích zásadně lišily. Kupříkladu ještě v druhé polovině března se mělo ze současné situace strach více než třetina lidí, zatímco v polovině dubna se tento počet snížil o deset procentních bodů. Přesto nadále platí, že velká část populace je ze současné situace vystrašená nebo zoufalá. Zvýšil se ale také počet lidí, kteří nouzový stav přežívají v pohodě (takových bylo podle průzkumu v polovině dubna zhruba 42 %)

O něco více lidí (49 %) se obává více ekonomických následků než samotného šíření viru (43 %). V této oblasti podle průzkumu záleží na několika proměnných u dotazovaných osob, tedy na věku, pohlaví, vzdělání a výši příjmů. Zatímco ženy se více obávají spíše o zdraví sebe a svých blízkých, muži se dívají na ekonomické dopady.

Podobně je na tom mladší generace, kde více než tři pětiny lidí mají strach o peníze, zatímco od středního věku do toho důchodového se lidé podle průzkumu čím dál více obávají o své zdraví. Nejinak je tomu i co se týká vzdělání – lidé s vysokoškolským vzděláním sledují hlavně ekonomické dopady. Logicky nejvíce se o své příjmy bojí skupina s nižšími příjmy, zatímco samotné nemoci covid-19, kterou nový koronavirus způsobuje, se bojí hlavně lidé se středními příjmy.

Právě nejchudší skupina obyvatel, která má osobní příjem pod 11 000 korun, hlásí největší problémy, co se týká nedostatku financí. Pětina lidí už o velkou část peněz přišla a další pětina (22 %) lidí očekává v nejbližší době výpadek příjmu. Dohromady se podle průzkumů už nyní současná situace výrazně finančně dotýká zhruba 13 procent obyvatelstva – to znamená zhruba 900 000 lidí.

Obecně se ale nejhorší očekávání a prvotní vyděšení po začátku nouzového stavu postupně stabilizuje a lidé se o své peníze bojí čím dál méně. Těch, kteří očekávali výrazný úbytek svých financí, ubylo za poslední tři týdny o více než třetinu, naopak se zvýšil počet lidí, kteří počítají s mírným nebo vůbec žádným výpadkem.

Pětina Čechů nemá vůbec naspořeno, půl roku vydrží čtvrtina

Lidé se zároveň bojí, že přijdou o své zaměstnání. Za poslední dobu ztratilo práci z různých důvodů zhruba jedenáct procent pracovníků ze soukromého sektoru a dalších pět procent lidí práci změnilo. O svou práci se ale v současné době bojí více než polovina lidí (53 %), zaměstnanci totiž zároveň z velké části nedůvěřují svým šéfům a nemyslí si, že jsou pravdivě a celistvě informováni o situaci v jejich firmě. Více se můžete dočíst v Atlasu Čechů, který připravuje právě agentura Behavio.

V průzkumu agentury Ipsos pro Modrou pyramidu uvedlo 45 procent lidí, že litují, že nemají dostatečně naspořeno. Odborníci obvykle doporučují mít na účtě dostatek peněz na veškeré výdaje po dobu zhruba tří až šesti měsíců. Téměř úplně bez finanční rezervy žije zhruba pětina českých obyvatel, jak ukázal na konci března průzkum. Necelých třicet procent lidí by dokázalo vydržet čtvrt roku a pouze necelá čtvrtina obyvatelstva.

„I toto nelehké období, které nyní v souvislosti s šířením nákazy koronaviru prožíváme, s sebou logicky přináší otázku financí a zda mají lidé pro všechny případy naspořeno. Z našeho průzkumu jsme zjistili, že skoro 20 procent lidí by s financemi nevystačilo. Jednalo se především o mladé lidí do 35 let,” uvedl pro Novinky.cz Pavel Jirák, generální ředitel Modré pyramidy. Podle průzkumu portálu Profesia.cz každý šestý člověk v Česku nevystačí s výplatou a využívá takzvaného kontokorentu či jiných krátkodobých půjček.