Česko má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Na shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl její předák Josef Středula.

„V 70. letech měly rozvinuté země hodnotu, kterou máme dnes. Máme 40 let ztráty. Není pro to důvod, abychom měli tak dlouhou pracovní dobu,“ uvedl Středula.

Před sto lety trvala roční pracovní doba zhruba 2400 až 2600 hodin. V roce 1973 se rozvinuté státy dostaly na čas kolem 1700 hodin. Češi za předloňský rok odpracovali podle Středuly v průměru celkem 1770 hodin, Němci 1363 hodin. „Čeští zaměstnanci proti německým zaměstnancům za čtyřicet let kariéry odpracují o devět let víc, proti dánským a nizozemským o osm let víc, proti francouzským o šest let a belgickým o pět let,“ řekl předák ČMKOS.

Odbory poukazují na to, že čím je delší pracovní doba, tím je menší ohodnocení práce a výdělky. Budou usilovat o to, aby se doba v práci zkrátila denně o půl hodiny za zachování mzdy, a to zhruba do tří až pěti let. „Přejeme si v Česku ne levnou ekonomiku s extrémně dlouhou pracovní dobou, ale silnou a evropskou, na kterou můžeme být pyšní. Náš cíl je zřejmý – kratší pracovní doba a lépe ohodnocená práce. Nikomu to neublíží,“ uvedl Středula.

Osmihodinovou pracovní dobu uzákonilo Československo krátce po svém vzniku. Zákon přijalo v prosinci 1918. Patřilo tak k pokrokovým státům.

Odborová konfederace doporučila dále odborovým vyjednavačům, aby začali se zaměstnavateli ve firmách jednat o růstu platů pro příští rok o sedm až devět procent. Odbory budou usilovat také o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků, ale i o pět týdnů dovolené. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požadavky zveřejnila na shromáždění v Praze, na které dorazilo 1300 odborářů a odborářek z celé republiky. Podle šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého zaměstnavatelé přidávají nyní sami a odboráři se vlamují do otevřených dveří.

„Dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali. Nikdy se nestalo, že by kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz,“ řekl předák ČMKOS Josef Středula. Dodal, že sedmi- až devítiprocentní růst je doporučení, odbory budou postupovat podle situace firem.

Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že mzdy zvyšují sami. Argumentují také tím, že výdělky rostou rychleji než produktivita práce. Podle Středuly by se v době růstu ekonomiky měly příjmy zvedat rychleji, aby se Česko přibližovalo vyspělým státům a prolomila se „mzdová železná opona“.

ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje 29 svazů s celkem 300.000 členů. V soukromé sféře působí 16 svazů, ve veřejném sektoru 13. Před několika lety odborová konfederace zahájila svou kampaň Konec levné práce. Podle Středuly od té doby díky odborářskému tlaku v zemi mzdy a platy rostou výrazněji. Podle srovnání, které provedla společnost Trexima, si zaměstnanci v podnicích s vyjednanou kolektivní smlouvou vydělali mezi lety 2014 až 2017 v průměru o 137.347 korun víc a odpracovali o 166 hodin méně než ve firmách bez kolektivní smlouvy.

Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové čeští pracovníci odpracují mnohem více hodin než jejich němečtí kolegové, a to za třetinový výdělek. „Požadujeme zkrácení pracovní doby bez ztráty mzdy,“ řekla Sokolová.

Odbory žádají také to, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce. Požadují také uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny.

Pro zaměstnance veřejných služeb a správy žádala ČMKOS pro příští rok růst platových tarifů o deset procent. Nakonec se předáci s vládou dohodli na průměrném navýšení sumy na platy o osm procent, přidávání plošné nebude.

Podle informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje ministerstvo práce, loni průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 30.930 korun. Zvýšila se meziročně o 6,8 procenta. Polovina pracovníků vydělávala nad 26.037 korun, tento medián se zvedl o 7,3 procenta. Celkem v privátní sféře bylo 3,06 milionu zaměstnanců.

Odborářské shromáždění ve sportovní hale zahájilo dopoledne odpočítávání za zvuků hlasité rytmické hudby. Na velkoplošných obrazovkách přes téměř celou podélnou stěnu následovalo video s tvářemi pracovníků z různých oborů. Do varu odboráře dostala osmičlenná skupina bubeníků.