Nový předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) přiznal, že u něj došlo k názorovému posunu v náhledu na věc imunity poslanců a senátorů. Zatímco v minulosti vydání zákonodárců k trestnímu stíhání podporoval a imunitu označil za historický přežitek, nyní by podle něj záleželo na konkrétním případu a stanovisku projednávaného poslance. Řekl to v nedělních Otázkách Václava Moravce poté, co prozradil, že do Sněmovny dorazila žádost o vydání pražského exprimátora Bohuslav Svobody (ODS). Při hlasování ohledně vydání svých stranických kolegů Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka by se podle Vondráčka mělo zvážit, že se hlasuje o člověku, který bude zřejmě premiérem.

Když poslanci v červnu 2014 hlasovali o vydání někdejší poslankyně sociální demokracie Zuzany Kailové kvůli podezření z nakládání s předraženými zakázkami, poslanec ANO Vondráček prohlásil, že poslanecká imunita je přežitek. „My v této zemi potřebujeme jasný precedent, jasné rozhodnutí soudu, že se nejedná o trestný čin, a ten tímto nezískáme,“ nechal se tehdy slyšet. „Už jsem to taky opakovaně říkal, uvědomme si, že Poslanecká sněmovna by měla chránit i sama sebe a svou pověst. Je celá řada států, která vůbec naše pojetí imunity nemá. Je to do jisté míry historický přežitek. Imunita není privilegium jednotlivce,“ nechal se slyšet ve sněmovně.

Když byl Vondráček v neděli v ČT dotázán, jak by při hlasování o vydání Bohuslava Svobody hlasoval teď, zdůraznil, že s ohledem na průměrnou dobu trestního stíhání nemá poslanec šanci, aby se za funkční období Sněmovny stihl očistit. Prý měl už v prvním projednávání o Svobodově případu pochybnosti, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu. „Bude záležet samozřejmě i na stanovisku Bohuslava Svobody,“ dodal.

„Vydání Babiše a Faltýnka? Nemám jasný názor“

Vondráček se obhajoval, že není jediným, u něhož došlo k názorovým posunům. „Člověk do té Poslanecké sněmovny přichází s nějakými ideály a pak se ukazuje jedna jediná věc – že on to možná až tak úplně historický přežitek není. Že se stále může stát, že nám výkonná moc zasahuje do moci zákonodárné,“ řekl. 

U hlasování o vydání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše s jeho spolustraníkem Jaroslavem Faltýnkem přiznal, že nemá jasný názor. „To bude zas trošku jiné rozhodování, protože tam budeme rozhodovat o tom, co je lepší pro tuhle situaci a tuhle zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu.“ O vydání poslanců by měl mandátový a imunitní výbor jednat již v úterý.

Václav Moravec v pořadu rovněž poukázal na rozdílnost programových prohlášení hnutí ANO před sněmovními volbami v roce 2013 a v roce 2017. Před čtyřmi lety ANO deklarovalo, že bude usilovat o zrušení trestní a přestupkové imunity poslanců a senátorů, protože „činí z volených zástupců privilegovanou vrstvu“. ANO tehdy bylo pouze pro zachování poslanecké indemnity. Před letošními volbami nebyla v programu ANO o imunitě už ani zmínka.

„Nezvolení Fialy? Nešťastná komunikace“

Vondráček se vyjádřil i událostem ve sněmovně, kdy poslanci ANO nezvolili šéfa opoziční ODS Petra Fialu za místopředsedu sněmovny, zatímco kandidát SPD Tomio Okamura a KSČM Vojtěch Filip prošli bez potíží.

Vondráček vyjádřil přesvědčení, že ODS jako druhá nejsilnější sněmovní strana má nárok na křeslo místopředsedy. Fakt, že předseda ODS Petr Fiala uplynulý týden neuspěl, přičítá „nešťastné komunikaci“.

Fiala dnes v televizi zopakoval, že ve Sněmovně vládne hlasovací většina ANO, SPD a komunistů, která pro něj nehlasovala. Kandidovat bude nicméně znovu s podporou Demokratického bloku ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09.

Vondráček připustil, že ve sněmovně se v uplynulém týdnu vytvořil „hlasovací blok s jistou ad hoc domluvou“, která bude prý pokračovat i v příštím týdnu.