Už druhým rokem trpí česká krajina kvůli přemnoženým hrabošům, kteří drancují zemědělskou úrodu. Podle ministerstva zemědělství jejich populace překročila pětinásobek tzv. prahu škodlivosti. Přestože se loňské plošné hubení setkalo s odporem ochránců přírody a ministerstva životního prostředí, především kvůli úmrtím jiných zvířat, tak i letos povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) aplikovat jedy přímo na půdu.

ÚKZÚZ loni v létě povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky právě na povrch půdy. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Nalezli se také uhynulí čápi.

Podle ministerstva zemědělství je i v současnosti možná aplikace jedů dovnitř do nor, maximální dávka jsou dva kilogramy na hektar. Podle ministerstva zemědělství jde nyní o nezbytné opatření kvůli mírné zimě a narůstající četnosti populace hrabošů. Postup úřad konzultoval s ministerstvy životního prostředí a zdravotnictví.

Neblahý vliv hrabošů potvrzuje i bývalý ministr zemědělství. „Hraboši páchají obrovské škody. Bohužel i přes maximální snahu zemědělců se i díky mírné zimě hraboši šíří dál. Expandují z Moravy do Čech. Jsou také hlášeny první případy onemocnění lidí hantaviry, které jsou přenášeny právě hraboši. Navíc škody způsobené jejich činností mohou být v letošním roce násobně větší než loni, kdy se odhadují na více než 1,5 mld. Kč,“ uvedl čerstvý předseda lidovců Marián Jurečka.

„Situace je opravdu vážná a ani dohoda o možné aplikaci stutoxu na povrch půdy nemusí pomoci. Zároveň je tato metoda hubení stále kritizována částí odborné veřejnosti z řad ekologů. Existuje zde však možnost širokého využití aplikace RATRONU GW stojem Wumaki C9 do uměle vytvořených nor. Výhodou této formy aplikace je, že návnada s účinnou látkou je uložena pod zem. Výrazně se tak snižuje riziko, že s látkou přijdou do kontaktu jiné živočišné druhy. Dnes tato technologie existuje a zasloužila by si plošné využití v ČR včetně jednoduššího povolení," dodal.

Strana zelených zase upozorňuje, že za přemnožením stojí podoba českého zemědělství. „Co myslíte – přemnoží se hraboš spíš na širokém lánu bez jediného stromu a úkrytu, nebo na menších polích oddělených mezemi a remízky poskytujícími útočiště dravým ptákům a další zvěři, která přirozeně počty hrabošů reguluje? Ministr zemědělství Toman před pár dny avizoval opětovné umožnění plošné aplikace rodenticidu StutoxII kvůli přemnoženým hrabošům. Kromě toho, že plošná aplikace tohoto jedu je ohrožením také pro dravce a jinou polní zvěř, je to krátkozraké a jen krátkodobé řešení. Přemnožený hraboš je přitom jenom symptomem nemocné krajiny – pokud zásadně nezměníme náš přístup k zemědělství, vodě a půdě, čekají nás daleko větší problémy“ uvedl Matouš Vencálek, předseda jihomoravských Zelených.

Co myslíte – přemnoží se hraboš spíš na širokém lánu bez jediného stromu a úkrytu, nebo na menších polích oddělených mezemi a remízky poskytujícími útočiště dravým ptákům a další zvěři, která přirozeně počty hrabošů reguluje? 1/3 pic.twitter.com/MFaPt1aMrQ

— Zelení (@zeleni_cz) January 27, 2020

Hrabošů mírně ubylo

Podle aktuálních zjištění inspektorů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) na většině zemědělských ploch v Česku ubylo hrabošů asi o 17 procent ve srovnání s loňským prosincem. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách.

Přesto počty hrabošů přesahují v průměru 1000 aktivních východů z nor na hektaru. „Stav populace je stále srovnatelný se situací na přelomu srpna a září, tedy s letní populací. Stále platí, že pokud se nezmění ráz počasí, můžeme očekávat v únoru a březnu masivní invazi mladých hrabošů, kteří se narodili v průběhu ledna,“ uvedl ústav ve zprávě s tím, že hraboši se mohou za mírných zim množit.

Současné množství hrabošů v průměru přesahuje pětinásobek prahu škodlivosti. Ve většině krajů v lednu počet hrabošů klesl, výjimkou jsou kraje Vysočina, Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký, kde jich mírně přibylo.

„Stále však platí, že v krajích Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém se stavy hrabošů pohybují v průměru na šesti až osminásobku prahu škodlivosti,“ uvedl ÚKZÚZ. Varuje, že mírný pokles populace neznamená snížení rizika pro ozimé plodiny, kde hraboši působí škody až 50 procent.