Slovenský ministr financí Igor Matovič přečkal pokus opozice o vyslovení nedůvěry ve sněmovně. K prosazení příslušného návrhu v úterý při hlasování parlamentu, ve kterém už vláda nemá většinu, chyběly tři hlasy.

Pro odvolání Matoviče hlasovalo 73 ze 124 přítomných poslanců; k vyslovení nedůvěry členovi vlády sněmovnou je ovšem potřeba, aby návrh podpořilo ve 150členné Národní radě alespoň 76 zákonodárců. Matovič nebyl při hlasování poslanců v jednacím sále, neboť se v Lucemburku účastní jednání ministrů financí zemí EU. Na sociální síti Matovič nařkl šéfa bývalé vládní strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka ze spiknutí s mafií, za kterou ministr označil některé opoziční formace.

Výsledek svého dnešního jednání na unijní úrovni, kde prý pro Slovensko získal miliardy eur na pomoc potřebným při řešení energetické krize, označil Matovič za „prostředníček krvavým očím pomstychtivé SaS“.

Hlasování o Matovičovi totiž vyvolala hlavně SaS, jejíž čtyři ministři právě kvůli němu v záři opustila vládu. Předtím šéf nesilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Matovič odmítl ultimátum SaS, aby odešel z kabinetu.

Po hlasování o vyslovení nedůvěry Matovičovi šéf SaS Sulík ohlásil, že jeho strana je připravena jednat o předčasných volbách, o které dlouhodobě usilují jiné opoziční strany. K novým volbám by bylo nejprve potřeba změnit ústavu. Její novelu by ve sněmovně musela podpořit až třípětinová většina všech poslanců; změnu ústavy ve zmíněné záležitosti chce opozice dosáhnout referendem, na jehož vypsání už sesbírala dostatek podpisů.

„Chci poděkovat všem poslancům, kteří hlasovali proti vyslovení nedůvěry Matovičovi. Slovensko má nyní jiné priority, a to převedení občanů a firem přes největší energetickou krizi od druhé světové války,“ řekl premiér a Matovičův stranický kolega Eduard Heger.

Pro Matovičův odchod nehlasovali kromě vládních poslanců ani například tři nezařazení poslanci, kteří se do sněmovny dostali na kandidátce krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko; ti podle tisku už dříve podpořili ve sněmovně některé návrhy menšinové vlády. Právě jejich postoj byl při nynějším hlasování o odvolání Matoviče klíčový; podle Sulíka v minulosti tito poslanci při podobných hlasováních podpořili vyslovení nedůvěry členům vlády, a to i Matovičovi. Dříve SaS naznačovala, že by byla ochotna vrátit se do vlády, pokud by byl Matovič odvolán; dnes Sulík oznámil, že SaS bude řádnou opoziční stranou.

Zmíněná trojice nezařazených poslanců v červnu také pomohla prolomit veto prezidentky Zuzany Čaputové týkající se zákona o vyšší finanční podpoře rodin z dílny Matoviče; proti zákonu kvůli jeho dopadům na hospodaření samospráv a kvůli způsobu jeho schvalování vystupovala tehdy ještě vládní SaS.

Opoziční strany tvrdily, že Matovič svými návrhy ruinuje veřejné finance, nepracuje v zájmu občanů, podkopává víru občanské společnosti v čestný a odpovědný výkon veřejné funkce a že svým stylem šíří napětí ve společnosti a výkon funkce pojal jako vlastní show.

Matovič výtky odmítl. Svá vystoupení před poslanci sněmovny k návrhu na vyslovení nedůvěry minulý týden využil také k dalším výpadům proti svým oponentům, včetně SaS, na jejíž kandidátce vstoupil v roce 2010 do vysoké politiky. Kritikou Matovič nešetřil ani prezidentku či média.

Matovičovo hnutí před dvěma roky se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby. Nyní se preference OLaNO pohybují na jednociferné úrovni a sám Matovič se v zemi řadí k nejméně důvěryhodným politikům. Loni po tlaku SaS a nejmenší vládní strany Za lidi Matovič rezignoval na funkci premiéra. SaS tehdy tvrdila, že šéf OLaNO není osobnostně, manažersky ani komunikačně schopen vést zemi.