Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním projevu na pražské Karlově univerzitě nepředstavil žádné dalekosáhlé vize evropské politiky, ale hovořil spíše o návrzích na reformu Evropské unie. Napsal to list Süddeutsche Zeitung. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zase uvedl, že řada návrhů nebyla nových a že kancléř některé úvahy o změnách nechal bez podrobnějšího vysvětlení. Německá média si také shodně všímají toho, že kancléř si pro svůj projev o budoucnosti Evropy zvolil pražskou Karlovu univerzitu, která patří k nejstarším v Evropě.

Sociálnědemokratický kancléř si podle Süddeutsche Zeitung vyčlenil na svou zásadní přednášku dostatek času, aby vysvětlil dosud nevyjasněné otázky dopadu ruské invaze na Ukrajinu na budoucnost Evropské unie. List poznamenal, že projev ohlášený jako zásadní měl Scholzem opakovaně užívaný termín o Ruskem způsobeném dějinném obratu zasadit do evropského kontextu.

„V padesátiminutovém projevu ale Scholz nepředstavil žádné dalekosáhlé vize evropské politiky v tomto duchu, ale předložil spíše vybrané reformní návrhy k budoucnosti EU,“ napsal Süddeutsche Zeitung.

Kancléř v projevu zmínil potřebu opustit u zásadních hlasováních v unii princip jednomyslnosti, aby veto jedné země nezablokovalo postup ostatních. Bez příslušné reformy podle něj hrozí vytváření různých vnitrounijních skupin a džungle pravidel. Zároveň zmínil, že obavy některých zemí z přechodu k většinovému hlasování bere vážně. „Zejména na východě EU panují velké obavy z přehlasování,“ uvedl Süddeutsche Zeitung.

Deník FAZ vypočítal, že Scholz v projevu zmínil termín „dějinný obrat“ šestkrát. Aby se Evropa dokázala prosadit v multipolárním světě, neobejde se podle kancléře beze změn v zahraniční, obranné, energetické či hospodářské politice, při rozšiřování EU a také v azylové politice. „Mnohé návrhy ale nebyly nové, jsou již součástí agendy Evropské komise, jako jsou například podpora evropských mikročipů nebo lepší ochrana vnějších hranic. Mnohé věci zůstaly bez vyjasnění,“ upozornil FAZ. Příkladem je podle deníku to, že kancléř vůbec nevysvětlil, jakým procesem by se unijní smlouvy mohly změnit.

Nejdále podle FAZ zašel kancléř v otázce evropské obranné politiky, kdy hovořil o nezbytnosti přezkoumat národní předpisy týkající se vývozu společně vyráběných systémů či o výhodách společně vyvinutého systému protivzdušné obrany. Navrhl také, aby se samostatně na unijní úrovni setkávali i ministři obrany.

Německý rozhlas Deutschlandfunk uvedl, že Scholz v Praze navrhl radikální reformu EU, aby se evropský blok stal efektivnější, silnější a připravený na přijetí dalších členů. Mezi zásadní návrhy počítá Deutschlandfunk odchod od jednomyslnosti či společné ujednání unijních států o snižování dluhové zátěže.

Německá média rovněž zdůrazňují, že zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron si před pěti lety vybral k projevu o reformě EU pařížskou Sorbonnu, kancléř zvolil pražskou Karlovu univerzitu. „Už to mělo kancléřův požadavek symbolicky podpořit. Chtěl přispět zásadním příspěvkem k diskuzi o budoucnosti Evropy. Ne z Berlína, ale z hlavního města současného předsednictví EU,“ uvedl FAZ. Unii do konce roku předsedá Česká republika.

„Zároveň to byla poklona Středo- a Východoevropanům, kteří změnu kurzu německé politiky vůči Rusku přijali s úlevou, ačkoli o ní ještě nejsou plně přesvědčeni,“ napsal FAZ.