Ruský plynárenský gigant Gazprom odstaví ve středu 27. července z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity. Oznámila to ruská společnost. V současnosti je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity a dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových denně. Německo uvedlo, že nevidí technický důvod pro další omezení dodávek plynu.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro transport ruského plynu do Evropské unie. Jeho maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových denně.

Mluvčí německého ministerstva hospodářství, že pro snížení dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1 neexistuje technický důvod. "Vzali jsem toto oznámení na vědomí. Podle našich informací neexistuje žádný technický důvod pro snížení dodávek," řekl.

Podle prohlášení Gazpromu se denní kapacita v ruské kompresorové stanici Portovaja kvůli údržbě další turbíny sníží 27. července v 6:00 SELČ na 33 milionů metrů krychlových denně, napsala agentura Reuters.

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Zdůvodnil to technickými problémy souvisejícími s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila, aby se turbína vrátila do Evropy. Agentura Reuters v pondělí uvedla, že Siemens Energy již předal ruskému plynárenskému podniku Gazprom dokumentaci k opravené turbíně.

Plynovod byl tento měsíc deset dní mimo provoz kvůli plánované údržbě. Jeho provoz byl obnoven minulý týden, objem přepravy však zůstal na 40 procentech.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit.

Politici v Evropě opakovaně varovali, že by Rusko mohlo tuto zimu přerušit dodávky plynu, což by mohlo způsobit propad německé ekonomiky do recese a prudký nárůst cen plynu pro spotřebitele. Německo bylo minulý týden nuceno zachránit firmu Uniper, největšího dovozce ruského plynu. Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Problémy s dodávkami si podle Moskvy EU způsobila sama svými restrikcemi.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu roste. Krátce po 17:30 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 176 eur (přes 4300 Kč) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak růst o více než deset procent. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.