Prezident Miloš Zeman by za nejlepší řešení energetické krize považoval zastropování cen energií, jiné možnosti považuje za okrajové. Řekl to dnes v Lánech v rozhovoru rádiu Frekvence 1. Kulatý stůl o energetice s vládou, členy Parlamentu či odboráři svolá až po komunálních a senátních volbách. O možné debatě hovořil tento týden s odborovým předákem Josefem Středulou.

„Kladu důraz především na zastropování. Myslím si, že všechno ostatní je okrajové,“ řekl prezident. Vláda by podle něj měla na základě zákona o cenách prosadit regulaci cen energie, a to na základě nákladové ceny plus přiměřeného zisku. „Dejme tomu zisk, který je průměrem za posledních několik let před energetickou krizí,“ poznamenal. Podle prezidenta je třeba jednat rychle. Pochvalně přitom zmínil ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který přišel s iniciativním návrhem v tomto směru. Prezident řekl, že si Blažkova úsilí váží.

"Strop na 200 eurech za MWh je rozumný"

Nelze podle Zemana nařídit cenový strop takový, aby produkční firmy byly ve ztrátě. „Problém ovšem spočívá v tom, že ty firmy dnes nikoli svojí zásluhou mají neúměrně vysoké zisky,“ uvedl. Podle něj není nutné sahat k rozsáhlým kompenzacím, protože firmy ve ztrátě nebudou a na zisk není právní nárok. Přirovnal to k tomu, že cena vody je dlouhá léta zastropována a nikdo se tomu nebrání.

Za rozumné by považoval zastropování na 200 eurech za megawatthodinu. Výhodu ve stanovení maximální ceny vidí v tom, že poté pocítí okamžitě nižší cenu spotřebitel. Při zavedení daně z neočekávaných zisků, se kterou nadále vláda počítá, jde příjem do státního rozpočtu, nikoli přímo ke spotřebiteli, dodal Zeman.

Zeman ocenil to, že se vládě podařilo vyřešit problém s dodávkami zkapalněného plynu. V přístavu Eemshaven v Nizozemsku se ve čtvrtek otevřel terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Třetinu jeho roční kapacity si prostřednictvím energetické společnosti ČEZ pro své účely pronajala Česká republika. Státu pomůže pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu, a snížit tím závislost na této surovině z Ruska.

„Na druhé straně mám své pochybnosti o takzvaném úsporném tarifu, jednak proto, že se připravuje strašně dlouho, už od března, a za druhé proto, že jeho dosah tu krizi vlastně neřeší,“ dodal Zeman.

Takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií, schválila vláda 24. srpna. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti asi 4000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.

O tom, že by Zeman mohl svolat kulatý stůl o energetice, hovořil Středula po středeční schůzce s hlavou státu. „My jsme se dohodli s panem Středulou, že to zcela určitě bude po volbách, které se blíží, protože by nebylo dobré chápat tuto akci jako předvolební,“ uvedl dnes Zeman.