Qarta je velkou architektonickou kanceláří, kde přes dvacet lidí pracuje na desítkách projektů zároveň. Některé se na chvíli zastaví, jiné naopak znovu ožívají. Projekty jsou různé velikosti – od celých budov po drobnější interiéry, a to včetně designu vybavení. Z téhož ateliéru pochází architektonické řešení kreativního prostoru SmetanaQ i restaurace nedaleko pražského Masarykova nádraží nazvané La Bottega Linka. Oba prostory se veřejnosti otevřely před rokem a oba mají podobnou atmosféru. Interiéry z 19. století hyzdily zásahy necitlivých rekonstrukcí posledních let. Architekti proto nejprve odstraňovali nejrůznější příčky a podhledy, postupně škrábali nánosy staré omítky ze zdí, jejichž patinu pak ladili dekoratéři. Do vyčištěných prostor vnesli moderní detaily a kouzlo odhalených vysokých stropů podpořili efektními ručně foukanými skleněnými svítidly.

Dům na nábřeží

V případě SmetanaQ šlo o provizorní záchranu domu z 19. století stojícího na nábřeží, který před čtyřmi lety poškodil výbuch plynu. Část budovy při Divadelní ulici je stále uzavřená a pod kontrolou Kloknerova ústavu. Směrem ke Smetanovu nábřeží se dům ale proměnil v živoucí prostor mladých kreativních lidí. V přízemí je kavárna a obchod Deelive, ve vyšších patrech pak galerie a ateliéry mladých výtvarníků. Rekonstrukci předcházely složité diskuse s památkáři i stavebním úřadem. „Domu jsme vrátili funkci. Než dostaneme povolení na kompletní rekonstrukci, projekt nemusí chátrat,“ vysvětlují architekti s tím, že na druhé části objektu by se mělo začít pracovat zhruba za pět let.

Dům sousedí z jedné strany s FAMU, z druhé s Fakultou sociálních věd. Do budoucna architekti počítají s propojením Krocínovy ulice a nábřeží skrze vnitroblok, který by měl být průchozí. Suterén i přízemí by mělo i nadále patřit designu. Přesunout by se tam měly také galerie a ateliéry, které dnes sídlí nad kavárnou. Vyšší patra budovy na nábřeží by totiž měly obsadit byty. Architekti se snažili dům co nejvíce přiblížit původní podobě, hráli si s kontrasty a kouzlem provizorních řešení – místy na stropech zůstala odhalená prkna a rákos, část pavlačí, kterou výbuch zbavil plastových oken, je zase jen „zabedněna“ polykarbonátovými deskami.

Staré omítky byly odhaleny i na stěnách kavárny. Drsný charakter prostoru patřícího českému designu podporují svítidla Shibari, která navrhla Kateřina Handlová pro sklárnu BOMMA. Jsou inspirovaná bondáží a klasickou japonskou technikou vázání. „Investor si původně představoval trochu usedlejší a tradičnější pojetí,“ vzpomíná architekt David Wittassek, „když ale viděl patinu na chodbách, kde jsme s renovací začínali, změnil názor.“ Obnažené stěny jsou i v obchodu Deelive, kde zase vynikla kresba cihel. Na chodbách pak visí svítidla Tim od ateliéru Olgoj Chorchoj připomínající velké skleněné bubliny. Ta jsou dominantním prvkem také v La Bottega Linka.

Bistro u nádraží

Toto bistro v Havlíčkově ulici vzniklo v místě jednoho z nejznámějších pražských lahůdkářství poválečné éry. Za dnešní Bottegou stojí Riccardo Lucque, který před lety založil restauraci Aromi v Mánesově ulici, později La Finestra in Cucina a bistra La Bottega. Koncept bistra Linka je postaven na zvláštní troubě na dřevěné uhlí. Interiér má také patinu staré omítky a na odhalených vysokých stropech vidíme náznak původního geometrického dekoru. Prostor je rozdělen na několik zón s různými typy sezení směřujících od boxů umístěných v bývalých portálech po barové stoly u otevřené kuchyně v zadní části. Na rozdíl od SmetanaQ, kde staré omítky kontrastují s moderními prvky, je v případě bistra více podpořena atmosféra industriální romantiky eskalující na toaletách v patře s retro sanitární keramikou. Oba prostory stojí za návštěvu už jen kvůli odvaze kombinovat staré s novým a efektnímu vyznění svítidel sklárny BOMMA.