Už čtvrt roku je předsedou Senátu a druhým nejvyšším ústavním činitelem Jaroslav Kubera (ODS). Nejvíce času mu doposud zabrala zahraniční agenda. Zúčastnil se i schůzky politických špiček k zahraniční politice. „Koordinace má velký význam navenek. Pro politické partnery není úplně komfortní, když slyší z Česka různé hlasy,“ říká Kubera. Jak vidí českou zahraniční politiku, co si myslí o ovlivňování soudců Pražským hradem a jak bude hlasovat, až bude Senát projednávat stejnopohlavní manželství, odpovídá Kubera v rozhovoru pro deník Echo24.

Předsedou Senátu jste tři měsíce. Jste spokojený?

Počítal jsem s tím, co mě čeká, předtím jsem byl místopředseda. Překvapen jsem byl zahraniční agendou, která je daleko větší než vnitropolitická. Největší aktivita bylo doposud přijímání velvyslanců, už jich bylo 21 a je jich tu tak 109. Takže mě toho ještě hodně čeká, ale jedním dechem dodávám, že jsou to neuvěřitelně zajímavé rozhovory. 

Jaká kvalita vztahů Česka s ostatními zeměmi z těch setkání vyplývá?

Jak jsou mezinárodní vztahy obecně narušené, tak je na tom Česká republika relativně velmi dobře. I se zeměmi, které jsou vzájemně znepřátelené, my máme vztahy dobré. 

Česká zahraniční politika se zdá někdy rozporuplná a nejednotná. Tomu mají pomoci i schůzky nejvyšších ústavních činitelů. Budou pravidelně?

Budou, dohodli jsme se na tom. Koordinace má velký význam navenek. Pro politické partnery není úplně komfortní, když slyší z Česka různé hlasy.

Proč jste inicioval to rozdělení lednové schůzky? Nejdříve se setkali prezident, premiér a předsedové Parlamentu ČR, a až poté se přidali ministři? 

To mělo čistě technický důvod a žádné politické pozadí. Já jsem to požadoval, protože když je schůzka víc než tří lidí, je to skoro kontraproduktivní. Když se sejde osm lidí, většina času padne jen na představování.

Přesto se nejnověji nekoordinovanost české zahraniční politiky projevila při zprávě, že premiéra Andreje Babiše zve americký prezident Donald Trump do Bílého domu, a nebylo zřejmé, čí je to práce.

Nevím, kdo to zařídil. Nejdřív pan premiér říkal, že ministr zahraničí nemá co zařizovat. Že si to zařídí sám. Na to se objevila věta, že to zařídili velvyslanci a poté zamini (ministerstvo zahraničí – pozn. red.) řeklo, že to je velký úspěch zamini. Jsou to šumy, které škodí. Měli by se včas dohodnout. Do toho mělo ANO sněm, kde se nic nového neobjevilo a kde Andrej Babiš zopakoval, že všichni dělali dřív všechno špatně. Babiš měl totiž velké štěstí. Škoda, že ANO nevzniklo v roce 1989 a nezúčastnilo se naší transformace. Pak bychom teprve viděli. Takhle přišel k hotovému a to v době, kdy je velký ekonomický růst. Nicméně já jsem panu Babišovi ke znovuzvolení blahopřál. To považuji za naprosto seriózní, ačkoli s většinou jeho politických názorů nesouhlasím.

Jeho vládu drží při životě KSČM. Komunisté jsou kritičtí mimo jiné k ministru zahraniční Tomáši Petříčkovi a pokouší se diktovat zahraniční politiku. Co si o tom myslíte?

Je to jednoduché. Komunisté zneužívají situace, že premiér je potřebuje pro některá hlasování. A  bude zajímavé sledovat, jak se bude situace vyvíjet. Zda premiér ustoupí jejich tlaku, nebo ne. V tomto směru nejde o ministra Petříčka. Dnes je to ministr Petříček a zítra to bude někdo jiný. Nemám to ověřené, ale myslím, že pan premiér začne dělat vládní změny a to proto, aby dal najevo, že nikdo nemá nic jisté. Což ty ministry přiměje k tomu, že budou lépe pracovat.

‚Zdanění církevních restitucí Senát odmítne‘

Do Senátu míří několik zásadních norem. Jak budete hlasovat, až bude Senát rozhodovat o stejnopohlavních svazcích?

Jsem liberál, je mi jedno, kdo s kým žije. Ale stejnopohlavní manželství jsou nadbytečná, dostatečné je registrované partnerství. Ale mluvím za sebe, v tomto případě bude jistě volné hlasování a každý bude hlasovat podle svého.

Jak to bude v případě zdanění církevních restitucí?

U těch si troufám tvrdit, že neprojdou a když bude Senát přehlasován, bude ústavní stížnost. Tím jsem si téměř jistý.

Sněmovna podpořila návrhy na rozšíření pravomocí NKÚ na obce, kraje nebo vysoké školy, to znamená změnu ústavy. Souhlasíte?

Jsem zásadně proti. Jsme posedlí bojem proti korupci. Kontrol na obcích je dostatek.

Velkým tématem nedávné doby bylo prezidentovo ovlivňování justice. Děje se to podle vás?

Děje se to určitě. Ale soudce, který by nebyl dost integrovaný, aby ho to skutečně ovlivnilo, by neměl být soudce. Takové snahy jsou, ale věřím tomu, že ovlivňování je marné.

V minulosti se vaše jméno skloňovalo s možnou kandidaturou do prezidentské funkce. Vždy jste odmítal. Máte prezidentské ambice nyní?

Tlak z venku je velký, ale já mu odolávám. Ten důvod je prozaický. V době příští prezidentské volby už bych si chtěl odpočinout.

Ale nevylučujete to?

Co můžete stoprocentně vyloučit, když nevíte, co se může stát? Moje žena mi řekla kouzelnou větu. ‚Možná, že na Hradě by bylo méně práce než má předseda Senátu‘. Ale já jsem si to nevysvětlil tak, jak bych asi měl.

Těmi tlaky jste myslel ODS?

Ne, lidi, veřejnost.