Ostře sledované a vyhrocené americké prezidentské volby zatím místo jasného výsledku přinesly nejistotu. Souboj demokrata Joea Bidena a republikánského obhájce úřadu Donalda Trumpa je nečekaně těsný a současný prezident si stejně jako před čtyřmi lety vede lépe, než předpokládala naprostá většina předvolebních průzkumů. Ačkoliv je zatím konečný výsledek nejasný a bude se na něj zřejmě nezvykle dlouho čekat, hovořil Trump na twitteru o velkém vítězství a obvinil demokraty, že se volby snaží ukrást.

Jisté už je, že si demokraté uchovají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. Souboj o Senát zatím tak jasný výsledek nemá.

"Obrovsky se nám daří, ale oni se nám snaží ukrást volby. Nikdy jim to nedovolíme. Nelze hlasovat poté, co se uzavřou volební místnosti," napsal Trump. Sociální síť vzápětí k jeho tweetu připojila poznámku, že jeho část nebo celý příspěvek může uvádět zavádějící informace o volebním procesu.

Biden naopak před svými příznivci zdůraznil, že je nutné spočítat každý odevzdaný hlas. "Nebude konec, dokud všechno nebude spočítané," uvedl.

Neznámou tak zůstává osud některých korespondenčních hlasů, které sice pošta přijala, ale zatím nedoručila. Federální soudce nařídil, aby se tak neprodleně stalo. Spory o hlasy můžou zkomplikovat a prodloužit jejich sčítání, podle lidskoprávních aktivistů také hrozí, že některé nebudou započítané. Republikáni v čele s prezidentem Trumpem přitom již před volbami vyjadřovali obavy z podvodů prostřednictvím těchto hlasů, podle expertů jsou však neopodstatněné.

Vzhledem k nynější volební situaci lze očekávat, že se kolem této i dalších otázek rozhoří mezi oběma tábory právní spory, které by v krajním případě mohly promluvit i do konečného vyznění voleb.

Navzdory prohlášením prezidenta není o výsledcích zatím jasno. Americká média upozorňují, že projekce v řadě států jsou letos složitější kvůli bezprecedentnímu počtu korespondenčních hlasů, u nichž není jasné, jak s výsledkem zamíchají. Předpokládá se však, že by mezi nimi mělo být více lístků pro Bidena.

S výsledkem prezidentských voleb se tak bude čekat na vyrovnané státy, ve kterých ani Trump ani Biden neměli dopředu jasnou podporu a o něž podle dosavadních čísel svádějí urputné bitvy. Šlo například o Floridu, Texas nebo Ohio, kde již podle médií zvítězil nynější šéf Bílého domu. Dále pak o Severní Karolínu, kde je podle prognózy deníku The New York Times také blíže k úspěchu současný prezident. V Georgii, která je pro Trumpa klíčová, je stále nejasno.

Bidenovi se podle stanice Fox News naopak podařilo uspět na jiném "bojišti", a to v Arizoně, která v minulých volbách patřila Trumpovi.

Pozornost demokratů se nyní zaměřuje na sever země, do takzvaného „rezavého pásu“, oblasti postižené úpadkem tradičního ocelářského a těžkého průmyslu. Právě státy jako Wisconsin, Michigan či Pensylvánie hrály klíčovou roli v minulých prezidentských volbách a podobnou roli zřejmě sehrají i v těch současných. Ve všech zatím těsně vede Trump. Z průzkumů mezi voliči vyplývá, že při jejich rozhodování hrála důležitou roli právě ekonomika, ale také epidemie koronaviru.

Jasno je tak zatím jen ve Sněmovně reprezentantů, která zůstane v rukou demokratů. Za republikány se tam dostala kontroverzní podnikatelka Marjorie Taylorová Greeneová, která kandidovala v konzervativním venkovském okrsku státu Georgia a v minulosti několikrát podpořila internetovou konspirační teorii QAnon. V Senátu obhájil své místo nynější šéf republikánské většiny Mitch McConnel. Zda si funkci udrží i po volbách, zatím není jasné.

Podle listu The New York Times jsou již známa jména 89 senátorů, zbývá jich tak ještě určit jedenáct. Ve většině případů jde o republikány, kteří obhajují své křeslo.