STATISTIKA ÚMRTÍ

Opravdu nás drtí koronavirus? Češi umírají převážně na nemoci srdce či na rakovinu

  - Ilustrační foto: Shutterstock
STATISTIKA ÚMRTÍ
Opravdu nás drtí koronavirus? Češi umírají převážně na nemoci srdce či na rakovinu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

S ustupující epidemií nemoci covid-19 je potřeba obracet pozornost zpět k nemocem, které mají na svědomí mnohonásobně více životů než čínský koronavirus. Téměř třetinu lidí totiž v Česku připraví o život onemocnění srdce či cév, za čtvrtinou úmrtí zase stojí zhoubné nádory. Také obyčejná chřipka se podílí na takřka 20 tisíc úmrtí ročně.

Problémem však zůstává, že se nadále nemocnicím nepodařilo se vrátit do běžného provozu, jako před koronavirovou krizí, přestože pozvolný návrat započal již po Velikonocích, jsou některé nemocnice stále přibližně na 60 %. Statistiky mortality, které poskytl deníku Echo24 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, naznačují, že by priorita zdravotnictví měla ležet skutečně jinde.

Z čísel vyplývá, že v letech 2014-2018 zemřelo v průměru 109 970 osob ročně. Průměrný věk při úmrtí je 75 let (medián 78 let). 81 % zemřelých jsou osoby ve věku 65 let a více. Ženy se dožívají v průměru o 7 let více než muži. 88 % žen umírá ve věku 65 let a více (u mužů činí tento podíl 75 %).

V ČR zemře v průměru 9 149 lidí měsíčně. Nejvíce úmrtí nastává v zimních měsících, tedy přibližně od prosince do března. Když se podíváme na statistiku, tak lze vyčíst, že průměrný počet úmrtí v jednom dni je 301 (tento průměr během roku kolísá mezi 260-360 úmrtími za jeden den).

Téměř třetinu zemřelých připraví o život nemoci srdce a cév. Hlavním důvodem je chronická ischemická choroba a selhání srdce. Zhoubné nádory stojí za úmrtím čtvrtiny zemřelých. Nejčastěji to je rakovina plic. Následují nádory tlustého střeva a konečníku a slinivky, u mužů pak prostaty a u žen prsu. Třetí příčinou zůstávají cévní nemoci mozku, jsou za každým čtrnáctým úmrtím. Plicní nemoci mohou přibližně za 6 % úmrtí. Ukazují to data ČSÚ.

Chřipka či zánět plic se objevuje skoro u 20 tisíc úmrtí ročně

Chřipka či zánět plic jsou ročně hlavní příčinou v průměru 3 025 úmrtí. Jako diagnóza v kauzální souvislosti s úmrtím se však chřipka či zánět plic objevují v průměru u 19 430 úmrtí ročně. U četnosti těchto úmrtí je patrná výrazná sezonalita.

Rizikové faktory u covid-19

V ČR zemře v průměru 7 451 osob ve věku 65 let a více za jeden měsíc. Více úmrtí nastává v zimních měsících. Průměrný počet úmrtí v jednom dni je 245 (tento průměr během roku kolísá mezi 209-300 úmrtími za jeden den). Také 94 % obětí covid-19 u nás bylo starších 60 let, ale důležitější jsou další zdravotní problémy daného člověka. Nejčastěji to bývá obezita, cukrovka či vysoký krevní tlak. Obecně se ukazuje velmi riziková rakovina, případně problémy se srdcem či s plícemi. Často jde o kombinaci těchto různých zdravotních problémů.

Podle odborníků mají lidé s chronickými nemocnicemi, jako je právě vysoký tlak, obezita nebo cukrovka, nejvyšší riziko vážného průběhu nemoci covid-19. Fyzioterapeut Pavel Kolář v České televizi upozornil, že mladí lidé umírají pouze v jednotkách. Navíc se při pitvě často zjistí, že měli právě například leukémii. Také náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v České televizi potvrdil, že spousta starších lidí bez dalších zdravotních omezení nemoc prodělá bez větších problémů.

 

Vojtěch Šeliga

18. května 2020