Poslanci ve čtvrtek podají návrh Ústavnímu soudu (ÚS) na zrušení zdanění církevních restitucí. Podepsalo se pod něj 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Žádají přednostní projednání. ÚS už v květnu obdržel také senátorský návrh proti zdanění finančních náhrad. Podle Marka Bendy (ODS) poslanecký návrh více akcentuje nespravedlnost, která je zdaněním způsobena menším církvím.

„Menší církve bez historického majetku zdaněním celé náhrady jsou zdaněny efektivně mnohem více než církev katolická. Pro tyto menší církve může mít takové zdanění rdousivý efekt,“ řekl Benda. „Kromě křesťanských církví, kde dochází k tomu, že jednou okradený je teď okradený i podruhé, se to týká také federace židovských náboženských obcí, kde to komunisté dotáhli do dokonalosti. Tady okrádají zavražděného, což je zločin, který musí posoudit Ústavní soud,“ doplnil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka vláda udělala obrovský zásah do právní jistoty v České republice bez toho, aby se vůbec pokusila jakkoli vyčíslit, že církevní restituce byly v minulosti nepřiměřené. „Bez toho, aby vláda jakýmkoli způsobem doložila nepřiměřenost restitucí, je zpětně zdaňovat je pro mě naprosto nepřijatelné,“ poznamenal.

Pod dřívější senátorský návrh se podepsalo více než 40 senátorů z KDU-ČSL, ODS i dalších klubů. Podání vlastního návrhu avizovali také senátoři STAN.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.