Hvězda kanadského psychologa Jordana Petersona začala stoupat ve druhém desetiletí 21. století a zenitu dosáhla na přelomu let 2018 a 2019. Stal se světoznámým, zavedenou značkou je dnes už i u nás.

Fenomén Peterson se stal námětem pro knihu dvou amerických katolických myslitelů, Christophera Kaczora a Matthewa R. Petruska Jordan Peterson, God, and Christianity: The Search for a Meaningful Life (Jordan Peterson, Bůh a křesťanství: Hledání smysluplného života). Kniha rozebírá Petersonovy biblické přednášky a jeho knihy. Autoři ukazují, že Petersonův přístup k bibli a Bohu nachází oporu v křesťanské teologii.

V době, kdy se mnozí veřejní intelektuálové smířili s postmodernismem a wokovstvím, ideologií, jež agresivně upozorňuje na rasové a genderové předsudky a přitom má za cíl zničit západní civilizaci, se Peterson stal mezinárodní senzací tím, že tyto trendy argumentačně vyvrátil. Správně v nich spatřil kolektivní odmítnutí reality a nástroj k zavedení soft (měkké) totality.

Petersonovy cíle přitom nikdy nebyly primárně politické. Profesí je psycholog, proto jeho zájem o levicovou ideologii zpravidla souvisel se zhoubným dopadem této ideologie na srdce a mysl lidí. Své posluchače a čtenáře nabádal, že namísto osvojení si těchto špatných myšlenek a následného upadnutí do neštěstí je mnohem lepší poučit se z moudrosti předchozích generací. Toto jeho poselství rezonovalo zejména u mladých lidí, a to nejen v USA.

Petersonovým záměrem není interpretace bible, metafyzika, teologie ani svoboda slova, ale terapie pro ty, kdo ztratili smysl života. Pomáhá jim pochopit, jak škodlivé ideologie ovlivňují jejich chování. Léčba, kterou předepisuje věřícím i nevěřícím, je žít podle křesťanských hodnot a moudrosti, tedy takové příběhy, které dávají jejich životu nějaký smysl.

Peterson učí nést odpovědnost za sebe a svou komunitu, ctít křesťanství a starověkou filozofii, uznávat vyšší autoritu a hledat smysl „bytí“. V katolickém kontextu však k přijetí Petersona existuje jedna velká překážka. Zatímco jeho témata jsou v souladu s katolickým učením a dávají smysl katolickému publiku, autor neudělal poslední krok – nekonvertoval ke katolicismu.

Kaczor a Petrusek srovnávají rozdíly v Petersonově teorii a praxi, analyzují a vysvětlují jeho teze. Vzdávají mu hold, ale současně ho kritizují a doplňují na základě katolické exegeze, klasiků západní literatury a tomistické filozofie. Peterson čerpá ze své odborné klinické praxe, takže možná proto nepředkládá formální argumenty jako autoři knihy – nemá jasně definovanou teologii ani metafyziku, ale má jasný příběh, což on sám považuje za mimořádně důležité.

Podle Petersona to, jak lidé strukturují a organizují své životy, představuje zásadní příběh, nikoli abstraktní teologie a morální principy. A tímto způsobem kanadský psycholog přistupuje k bibli, přičemž jeho interpretace jsou svěží, silné a především praktické. Propojuje bibli s konkrétními lidskými osudy a ukazuje, že jako celek poskytuje cestu k nalezení smyslu života.

V době, kdy se mnozí cítí ztracení, bible vypráví příběh, který dává smysl všemu. Peterson mluví k těm, kdo jsou rozčarováni a zklamáni nabídkou moderních ideologií. Práva a nároky jim nemohou poskytnout smysl života, místo něj přinášejí hořkost a rozhořčení, že nemáme vše, co si zasloužíme. Neomezená svoboda ten smysl také nenese automaticky, musela by být správně nasměrovaná. Nepřináší ani štěstí. Ti lidé potřebují něco, co jim umožní přežít, když čelí zdánlivě nesnesitelnému utrpení.

Podle Petersona onen smysl života lze nalézt pouze prostřednictvím odpovědnosti. Dodává, že většina může odpovědnost nejvíce najít v manželství a dětech. Převzít odpovědnost neznamená přestat trpět, „jen“ zabránit tomu, aby se utrpení stalo peklem. Tento Petersonův přístup se nakonec zdá promyšlenější, přesvědčivější než Kaczorův a Petruskův. Dokonce bych si troufl napsat, že i  více odpovídá katolickému pojetí Písma.

Christopher Kaczor, Matthew R. Petrusek: Jordan Peterson, God, and Christianity: The Search for a Meaningful Life, Word on Fire Institute, 2021, 240 str.