Německý parlament schválil regulaci cen zemního plynu, dálkového tepla a elektřiny pro domácnosti, firmy i velké průmyslové podniky. Opatření, k jehož financování zřídilo Německo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), potrvá od ledna 2023 až do konce dubna 2024. Stát bude domácnostem dotovat spotřebu do výše 80 procent podle jejich průměru z loňského roku, velkým firmám pak 70 procent. Úlev se dočkají také ti, kteří topí peletkami, topným olejem či zkapalněným plynem, na konkrétní podobě se ale ještě musejí dohodnout spolková vláda s regiony.

Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent loňské průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu a tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu.

Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich ročního průměru spotřeby z loňského roku. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.

Stropy navrhla vládě kancléře Olafa Scholze expertní komise. Rozdílnou regulaci pro domácnosti a velké odběratele vysvětlila tím, že ceny pro domácnosti jsou včetně všech poplatků, které naopak ty určené pro průmysl neobsahují. Velké podniky tudíž k dotované ceně budou poplatky hradit zvlášť.

Komise původně navrhovala regulaci cen pro průmysl od ledna příštího roku a pro domácnosti až od března. Spolkové země však usilovaly o to, aby stát začal s úlevami pro domácnosti už v lednu, s čímž Scholzova vláda nakonec souhlasila. Dnes schválené opatření sice začátek výplat dotací určuje na březen, zároveň ale uvádí zpětnou platnost regulovaných cen od ledna. Pro domácnosti to znamená, že nižší ceny za elektřinu, plyn a teplo uvidí ve vyúčtování od března, kdy bude rovněž zohledněna lednová a únorová dotace.

Regulované ceny jsou druhým krokem vládního balíku úlev. Jeho první částí je uhrazení prosincových záloh na plyn a dálkové teplo, které za domácnosti a menší podniky převzal stát.

Nastavení cenového stropu na energie je podle tuzemských analytiků střetem koncepcí. "Německo vždy spatřovalo prioritu v podpoře domácího průmyslu, a tuto orientaci znovu potvrdilo," řekl ČTK analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Poukázal na skutečnost, že zatímco ten německý strop je výhodnější pro firmy, český systém naopak pro domácnosti.

Analytik XTB Tomáš Cverna upozornil, že zastropování v Německu může snížit konkurenceschopnost českého průmyslu. Tuzemské podniky podle něj mohou v příštím roce zaplatit za plyn až o 1,8krát více než ty německé. "Podniky, které se na krizi nedostatečně připravily, mohou upadnout do platební neschopnosti. Pokud nastane recese, lze očekávat, že průmyslová produkce bude omezena, čímž se německý strop uplatní v plné výši a nůžky mezi tuzemským a německým průmyslem se rozevřou," podotkl Cverna.

Německo bude regulované ceny energií financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur. Část peněz pro fond si Berlín vypůjčí, další chce získat odebráním neočekávaných zisků energetických společností. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.