Konec tajných schůzek politiků s lobbisty za zavřenými dveřmi. Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona, který zpřísní pravidla pro lobbing. Počítá například se vznikem lobbistického registru. Politici by navíc nově museli své schůzky s lobbisty hlásit. V současnosti nemá lobbování v ČR žádná pravidla. Regulace se připravuje už několik let. Její přijetí je pro ČR podmínkou pro čerpání evropských dotací v rámci Národního plánu obnovy.

Návrh regulace lobbování odeslalo ministerstvo spravedlnosti do mezirezortního připomínkového řízení na konci listopadu. Jeho podoba podle mluvčího resortu Vladimíra Řepky zásadním způsobem navazuje na návrhy, které byly projednány v minulém volebním období během vlády Andreje Babiše (ANO) a upraveny sněmovnou. Oproti původně plánované předloze je ale mírnější. Vypouští třeba z výčtu lobbovaných asistenty poslanců nebo prodlužuje lhůtu, ve které musejí lobbisté podávat prohlášení o stycích s politiky do registru lobbistů a popisovat například záměry jednotlivých schůzek. V opačném případě by mělo jít o přestupek.

Nový návrh vypustil asistenty poslanců

„Za dílčí odlišnosti oproti návrhům ve znění tzv. komplexního pozměňovacího návrhu lze považovat vypuštění asistentů poslanců a senátorů z výčtu potenciálně lobbovaných osob, úpravu výše peněžitých pokut u některých skutkových podstat přestupků a vypuštění dílčí novelizace zákona o střetu zájmů (pravidla pro přijímání darů veřejnými funkcionáři), která bude v případě politické shody řešena samostatně. V neposlední řadě bude prodloužena frekvence ukládání prohlášení lobbisty o lobbování v registru lobbistů a lobbovaných. Oproti dřívějším 3 měsícům budou lobbisté muset jednou za 6 měsíců v prohlášení uvést koho lobbovali, zda lobbování proběhlo osobně, telefonicky nebo písemně a cíl, kterého se lobbováním snažil lobbista dosáhnout,“ popsal deníku Echo24 mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

„Regulace lobbingu bude vyžadovat množství politických diskuzí a kompromisů. Věřím ale, že se nám podaří dosáhnout rozumné podoby návrhu zákona, který poslouží veřejnosti a zároveň nezahltí politiky a lobbisty nadbytečnou byrokracií,“ řekl k zákonu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Piráti chtějí přísnější regulaci

Podle názoru místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Jakuba Michálka by se „lobbistická stopa“ neměla sledovat jen u zákonů a vládních nařízení, ale transparentní má být také u veřejných zakázek nebo privatizací.

„Piráti si myslí, že by se to mělo vztahovat i na lobbing o veřejných zakázkách, lobbing ohledně převádění majetkových podílů apod. Vymezení jen na zákony je příliš úzké,“ napsal redakci deníku Echo24 Michálek.

Schůzky hlásí i někteří politici v Bruselu

Regulaci lobbingu postupně zavádí i další členské státy EU. Od roku 2019 zavedl obdobná pravidla i Evropský parlament. V Bruselu je v současné době registrovaných zhruba 10 tisíc lobbistů. Předsedové výborů a další vybraní europoslanci musí povinně zaznamenávat všechny své lobbistické schůzky. Ostatní zatím jen na dobrovolné bázi.

Česká republika má aktuálně v Bruselu zastoupení o 21 europoslancích. Podle organizace Transparency International ale pouze 67 procent z nich vykázalo do letošního roku alespoň jednu schůzku s lobbistou. Nejvíc europoslanci zvolení za Piráty s celkovým počtem 123 schůzek.

Lobbing bývá často stigmatizován jako součást korupčního prostředí, ve kterém vlivové skupiny vyvíjení nátlak na politiky, aby jim šli na ruku. V demokracii ale může jít o legitimní nástroj zájmových skupin nebo občanů, kteří chtějí prosazovat své zájmy.

Stanovení pravidel pro tuto činnost navrhli koncem loňského roku i vládní poslanci ANO. Nová sněmovna však v březnu z podnětu vládní ODS vrátila předlohu autorům v čele s předsedou ústavně-právního výboru Radkem Vondráčkem (ANO). Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) tehdy na plénu uvedl, že vláda připraví ještě letos vlastní úpravu podmínek pro lobbování. Do sněmovny se úprava dostala poprvé už v roce 2019. Současná úprava počítá se začátkem platnosti od roku 2025.