Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží zvyšovat možnosti dovozu ze zdrojů plynu mimo Rusko a hledá nové potenciální dodavatele. Před příští zimou si hodně slibuje od jednání s Alžírskem. MPO to uvedlo pro deník Echo24 s tím, že Česko musí klást větší důraz na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnosti. Klíčový bude pro zajištění tepla na příští topnou sezónu také zkapalněný zemní plyn (LNG). Podle odborníků bude naplnění zásobníků na příští zimu bez ruského plynu velkou výzvou.

Ministerstvo průmyslu na dotaz deníku Echo24 uvedlo, že je nutné zajistit další zdroje plynu ze zdrojů, které nejsou ruské. „Je třeba si uvědomit, že důsledkem ruské agrese na Ukrajině je nejenom změna evropských toků plynu a ropy, ale rovněž změna přístupu k energiím a nakládání s nimi. Musíme klást větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, energetickou účinnost a připravovat taková opatření, díky kterým nebudeme závislí na nepřátelských zemích,“ uvedla pro Echo24 Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO. „Již v letošním roce jsou vidět pozitivní výsledky v oblasti úspor energií, které spolu s dalšími opatřeními pomáhají snižovat cenu plynu a posilují naši energetickou bezpečnost,“ dodala Trefancová.

MPO hledá nové potenciální dodavatele plynu, abychom otevřeli prostor pro následné jednání komerčních subjektů. Plyn pro tuzemský trh zajišťují privátní obchodníci s plynem většinou od v zemích EU registrovaných velkoobchodníků nebo na krátkodobých a spotových trzích v západní Evropě.

„V těchto měsících se stává nejvýznamnějším zdrojem plynu pro EU zkapalněný zemní plyn (LNG). Vedle možných potrubních dodávek z Norska se proto zaměřujeme právě na LNG. S USA i se státy z dalších oblastí, ze kterých by se mohl LNG dovážet, což je třeba Omán, Katar, Ázerbájdžán, Saúdská Arábie, Kanada či Alžírsko, probíhají nebo již proběhla jednání o možnosti budoucích dodávek,“ uvedla Trefancová. „Souběžně s tím mají probíhající politická bilaterální jednání za cíl získání podílu na některém z evropských terminálů LNG buď formou vlastnictví nebo dlouhodobého pronájmu kapacit. Prvotní záměr, kterým byl nizozemský Eemshaven, se již podařilo splnit,“ uvedla pro Echo24 Trefancová.

Právě v dohodě s Alžírskem spatřuje MPO velký potenciál. Ministr Jozef Síkela podepsal minulý měsíc s alžírským ministrem energetiky a dolů Deklaraci o spolupráci zaměřenou na oblast energetiky a těžby – zejména plynu. „Alžírsko platí za světovou energetickou velmoc, na světovém trhu je čtvrtým největším světovým vývozcem zemního plynu a je jedním z hlavních dodavatelů plynu do Evropy,“ uvedla Trefancová.

Během topné sezóny 2022/2023 by mělo podle MPO být v Německu uvedeno do provozu asi 17 miliard metrů krychlových nové kapacity zpětného zplynování na třech plovoucích terminálech. „V příštích třech letech by je měly doplnit další dva pobřežní terminály LNG Stade a Brunsbüttel a jeden plovoucí terminál v Lubminu,“ řekla pro Echo24 Trefancová. Celková kapacita těchto terminálů by mohla dosáhnout přibližně 46 miliard metrů krychlových. Z hlediska umístění je pro Českou republiku nejslibnější plovoucí LNG terminál v Lubminu, protože je oblast přímo propojena s naší plynárenskou soustavou.

Tento terminál s kapacitou zhruba 5 miliard metrů krychlových by měl být zprovozněn do konce letošního roku. „Ze střednědobého horizontu jednáme také s Polskem o vybudování LNG terminálu v Gdaňsku, což navazuje na zprovoznění česko-polského plynového propojení a diverzifikaci přepravních tras,“ uvedla Trefancová.

„Český trh zatím riziko nepokládá za významné“

České plynárny už se na příští zimu rovněž intenzivně připravují (více jsme psali zde). Vedoucí nákupu energií ve společnosti E.ON Energie Jiří Mlynář pro Echo24 řekl, že příští zima bude z pohledu zemního plynu a nahrazení dodávek z Ruska klíčovým obdobím, protože bez ruských dodávek budou nižší toky během léta 2023 a zajištění naplnění zásobníků na zimu může být opravdu výzvou.

„Nicméně je zajímavé vidět, že trh toto riziko zatím nepokládá za významné, protože dodávka v následující zimě je okolo úrovně cen pro následující měsíce. Je třeba uvážit, že pokud se trh opravdu bude bát o příští zimu a rozdíl cen vzroste, může být pro obchodníky vhodné netěžit v současné zimě a na jaře ze zásobníků a šetřit tento objem již na příští zimu,“ uvedl Mlynář s tím, že s uskladněním plynu se totiž pojí citelné náklady financování jeho uskladnění, které se zaplatí dříve a příjem přijde až za mnoho měsíců.

„Proto by se tato strategie za současných cen čistě ekonomicky nevyplatila. Následující roky předpokládáme, že se již projeví nové dodatečné investice do infrastruktury a nových smluv a objem ruských dodávek bude již z velké míry nahrazen,“ řekl Mlynář deníku Echo24.

Další oblastí, kterou bude možné pro zásobování tuzemského trhu v budoucnu využít, je oblast společných evropských nákupů plynu. Její první efekt očekáváme při přípravě na následující zimu. Měla by pomoci tomu, aby si evropské subjekty při nákupech plynu od jeho producentů, pokud možno co nejméně konkurovaly, a naopak se více koordinovaly. Díky tomu by nemělo docházet k výrazným nárůstům cen plynu jako dříve.

V Evropské unii se ročně spotřebuje více jak 400 miliard metrů krychlových zemního plynu, což ji řadí na čelné místo mezi světovými zákazníky. Tato silná pozice by měla být efektivně využita při vyjednávání se světovými dodavateli. Platforma pro společné nákupy plynu bude mít hlavní přínos zejména pro menší společnosti, průmysl a běžné spotřebitele, bude založena na transparentním a rovném přístupu a umožní efektivnější využití kapacit infrastruktury. Pro větší atraktivitu zvažuje EK i možnost uvolnění finančních prostředků pro pobídku účasti v Platformě pro unijní společnosti. Tyto prostředky by mohly být využity například na slevy z poplatků na transport, regasifikaci apod.