Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla ve středu ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině. Podle vyšetřovatelů plánovala ozbrojené útoky proti státu. Podle agentury DPA jde o členy radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí.

Podle spolkové prokuratury se extremistická skupina Říšští občané snažila získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je podle DPA i člen elitní armádní jednotky Komando speciálních sil (KSK), jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.

Wir sind vor Ort in Berlin-Wannsee, wo die Polizei gerade das Haus einer Richterin durchsucht. Das Ganze ist Teil eines #Terror-Verfahrens gegen #Reichsbürger pic.twitter.com/HWIpXcQEtH

— Kontraste (@ARDKontraste) December 7, 2022

Mezi zatčenými má být i bývalá poslankyně za AfD Brigit Malsack-Winkemann. Současná soudkyně zemského soudu v Berlíně měla být speciálními jednotkami zatčena doma v berlínské vilové čtvrti Wannsee. Absolventka práv je členkou AfD a v letech 2017 až 2021 byla za svou stranu poslankyní Spolkového sněmu. Podle serveru Welt.de v červnu letošního roku požádala berlínská senátorka pro spravedlnost Lena Krecková (Die Linke) o dočasné penzionování Malsack-Winkemannové kvůli pochybnostem o její loajalitě k ústavě. Správní soud však žalobu zamítl.

Příslušníci extremistické skupiny Říšští občané chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měly vypracovány.

„Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd,“ uvedla prokuratura podle DPA.

Úředníci Spolkového úřadu kriminální policie (BKA) a speciální jednotky jako GSG 9 a několik SEK pod přezdívkou Soko „Shadow“ prohledali asi 3000 záchranných složek 137 objektů vlastněných 52 podezřelými. Pátrání probíhalo mimo jiné i ve zhruba 30 nemovitostech v Bádensku-Württembersku, Dolním Sasku, Bavorsku či Itálii. Informoval o tom německý deník Bild.

Radikální hnutí chtělo po převratu sestavit vládu. Nový vládní aparát měl být zřízen jako „knížectví“ podle monarchistických zásad a rozdělen na různá ministerstva.