Vláda rozdává peníze na všechny strany, hasičům, vojákům a samozřejmě z pohledu mandatorních výdajů také důchodcům. Ty čeká příští rok kromě tradiční lednové valorizace pravděpodobně také mimořádné navýšení penzí. Podle řady odborníků je takový postup ale z dlouhodobého hlediska problém. Mimořádná valorizace zatíží státní rozpočet podle Národní rozpočtové rady (NRR) zhruba 20 miliardami korun navíc, s nimiž ale vládou připravený plán hospodaření pro rok 2023 nepočítá.

Schválený rozpočet na příští je podle NRR zatížen vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 miliard korun, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány,“ upozornila NRR ve své pravidelné analýze. Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu.

Navýšení o dvacet miliard z důvodu mimořádné valorizace je další položkou, se kterou podle odborníků současný kabinet Petra Fialy v rozpočtu na příští rok nepočítá. Řada odborníků už v letošním roce označuje důchodce za „vítěze inflační krize“. Za první letošní tři čtvrtletí vzrostly výdělky pracujících průměrně meziročně o 5,9 procenta, zatímco meziroční inflace v téže době činila 14,9 procenta. Výsledkem je tedy propad reálných mezd a platů letos od ledna do září průměrně o rovných devět procent.

Naopak důchodci si letos poměrně citelně polepší. Vzestup průměrné výše starobní penze totiž znatelně překoná inflaci. To umožňuje letošní hned trojí valorizace penzí. Výsledkem trojí valorizace důchodů je, že zatímco v prosinci 2021 činila průměrná výše starobního důchodu v ČR podle dat České správy sociálního zabezpečení celkem 15 425 korun, letos v září už to bylo 18 033 korun.

„Za prvních devět měsíců letošního roku tedy průměrná výše starobního důchodu stoupla o 16,9 procenta. Jestliže od této hodnoty odečteme úroveň inflace za měsíce leden až září, tedy již zmíněných 14,9 procenta, činí výsledná hodnota rovná dvě procenta. Starobní důchodci si tedy za prvních devět měsíců letošního roku polepšili po zohlednění inflace o právě dvě procenta. Zatímco tedy pracující si v průměru reálně pohoršili o devět procent, důchodci si o dvě polepšili,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který důchodce označil za vítěze inflace.

Podobně mluví i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Mimořádnými valorizacemi a vysokým náhradovým poměrem udělala vláda z důchodců jasné příjmové vítěze v současných potížích. Volí ji ti důchodci, kteří by pochopili méně velkorysé přidání. Ti ostatní volí Babiše, valorizace, nevalorizace,“ uvedl Kalousek na Twitteru.

Podle bývalého šéfa ČNB Jiřího Rusnoka není systém důchodů na takto časté valorizace připraven. Podle něj akorát kvůli tomu přibývá lidí, kteří jdou do důchodu předčasně, protože se jim to zkrátka vyplatí. „Žasnu, co se týče třeba důchodového systému, on nebyl stavěn na valorizaci třikrát za rok, ale teď se ukázalo, že valorizace úplně deformuje výpočet předčasných důchodů. Místo toho, aby ministerstvo v legislativní nouzi udělalo novelu zákona a ucpalo to díru, tak v televizi vystupují úředníci a říkají, aby lidé přišli a přihlásili se o tisícikorunu k důchodu. Ten vyšší důchod budeme platit všichni, zejména naše děti, dalších 50 let. Co to je za zodpovědné vládnutí? To je přece úplně mimo,“ čílil se Rusnok v České televizi.

V roce 2023 by měli dostat důchodci přidáno nejméně dvakrát, což bude pro rozpočet znamenat výrazný zásah. Dlouhodobě kritizuje současného ministra financí Zbyňka Stanjuru jeho předchůdkyně Alena Schillerová. Ta mimo jiné označila rozpočet na příští rok jako hraničně legální. Stanjura mimo jiné počítal při jeho tvorbě s příjmy, které v té době ještě neměl jisté (z tzv. daně z mimořádných zisků), zároveň podle Schillerové nerealisticky odhaduje výdaje spojené s krizí. Ta označila zprávu NRR za „další výchovný políček“ pro vládu Petra Fialy. „Tato klíčová instituce zdůrazňuje znepokojení z plánovaných vysokých deficitů a vysoké míry nejistoty ve státním rozpočtu této vlády,“ uvedla Schillerová. Přitom právě jí vloni NRR vyčetla tempo plánované konsolidace veřejných financí s tím, že je nedostatečné.

NRR uvedla, že z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí i nadále platí doporučení pracovat na úpravě stávajícího důchodového systému tak, aby byl schopen lépe čelit demografické změně, která začne velmi významně ovlivňovat veřejné finance od 30. let tohoto století. „NRR oceňuje, že v rámci Poradního týmu ministra práce a sociálních věcí byly představeny první modelové výpočty možných parametrických úprav průběžného systému vedoucích ke snížení budoucí finanční nerovnováhy. Zároveň se ale NRR domnívá, že nedílnou součástí reformních kroků musí být významná úprava tzv. třetího pilíře, který ve své současné podobě v převážné míře neplní svůj účel,“ stojí v analýze NRR.

Mezi hlavní problémy současného stavu označila zejména velmi nízkou míru výnosnosti uložených prostředků a fakt, že většina lidí si uspořené prostředky vybírá jednorázově a nepoužívá je pro pravidelnou měsíční výplatu v důchodovém věku. Zároveň je přitom úroveň poplatků ve třetím pilíři vyšší, než by odpovídalo jejich konzervativní strategii a výnosnosti.

Odchod do důchodu v 68 letech

Zmíněný návrh poradního týmu MPSV počítá mimo jiné se zvýšením věku odchodu do penze (psali jsme zde). O nutnosti zvýšení hranice odchodu do penze hovoří i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Pracovní návrhy ministerstva práce a sociálních věcí uvádí, že by se postupem času měla hranice odchodu do penze dostat až na 68 let. Nebude to však hned, lidé musí mít podle expertů čas se připravit na to, že budou pracovat déle. MPSV pro Echo24 uvedlo, že vyčísluje dopady v krátkém, středním i dlouhodobém horizontu, aby mohlo posoudit potenciál těchto opatření směrem k posílení finanční udržitelnosti.

Jednou z variant je postupně zvyšovat věk odchodu do penze ze současných 65 let až na hranici 68 roků, hranice by se přitom zvedala postupně o měsíc za rok. Přes úroveň 65 let by se podle výpočtů začal překlápět počínaje rokem 2034 a na 68 let bychom se zmíněným tempem dostali v roce 2070.

Důchody spolu se sociálními dávkami tvoří 40 procent všech výdajů státu. Kalousek serveru Seznam Zprávy řekl, že strukturální deficit rozpočtu nevznikl jinak než rozpočtovým populismem. „A tak se jinak než nepopulistickými opatřeními zlikvidovat nedá,“ dodal. Podobně hovoří i Rusnok. „Ani důchody nemůžou být tabu. Společenská smlouva je, že až budou klesat reálné mzdy, tak ti reálný důchod klesat nebude. Ale nemůžeme ti garantovat, že až reálné mzdy porostou, tak budeš mít taky víc,“ řekl Rusnok Seznam Zprávám.

Česká republika byla podle dat OECD o výši důchodu v poměru k průměrné mzdě o téměř čtyři procentní body za Slovenskem. Tento poměr byl v roce 2021 v Česku na úrovni 65,2 procent. Jedná se samozřejmě o modelový příklad, v některých zemích se výše důchodu odvíjí od zapojení do dobrovolných penzijních programů. V Evropě na tom vloni bylo nejlépe Maďarsko, kde poměr činil 94 procent, následovalo Portugalsko a Lucembursko. Až za Českem bylo například Finsko (63,2 %), Velká Británie (58,1 %) či Norsko (55,7 %). Tyto statistiky nicméně nezahrnují nominální výši důchodu, nelze tedy říci, že by důchodce v Česku na tom byl lépe než v Norsku, kde je reálná výše penze vůbec nejvyšší.

Podle analýzy společnosti Picodi bral průměrný norský důchodce v prvním čtvrtletí letošního roku 1797 eur měsíčně. V Česku se pak jednalo o 627 eur (15 453 Kč podle kurzu z 1. čtvrtletí r. 2022) a například ve zmíněném Maďarsku pak průměrný penzista měl důchod jen ve výši 417 eur. Před Českem je v celkové výši důchodů také zmíněná Velká Británie (1114 eur) a Švédsko (1108 eur). Průměrný důchod v ČR by měl podle Ministerstva práce a sociálních věcí na konci letošního roku přesáhnout 18 tisíc korun, tedy podle nynějšího kurzu asi 740 eur.