Komunikační neobratnost vládních představitelů kabinetů Petra Fialy (ODS) škodí a nahrávají jeho kritikům. Deníku Echo24 to řekli oslovení odborníci. Zatímco dopad pondělní stávky na reálné politické rozhodování bude podle nich zanedbatelný, může protest dále posílit rozbroje mezi koaličními stranami.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí řekl, že se nebude se stávkujícími lidmi bavit, dokud se situace neuklidní. „Jsem připraven vždy jednat, ale ne pod tlakem, ne za této atmosféry, to žádné jednání nemá smysl. Až se odbory budou chtít vrátit k jednání a bude to jednání konstruktivní, nebude to pod tlakem a hrozbou dalších protestů, tak jsme samozřejmě připraveni jednat,“ řekl Fiala. Za stávkou ve školství a dalšími protesty vidí snahu odborářských předáků zviditelnit se, respektive jejich politické ambice. „Jako rukojmí drží celou zemi a její zdravou budoucnost,“ prohlásil Fiala.

Politolog a odborník na protestní akce Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro Echo24 řekl, že komunikace vládních představitelů kolem stávky odpovídá představě, která je ve společnosti běžná již několik let. „Kritikům vládní koalice nahrávají některé neobratné výroky vládních představitelů, nejnověji například ten premiéra Petra Fialy, který vidí za aktivitou odborových předáků politické ambice. To může být jistě pravda, velmi často ale víc než na tom, co řeknete, závisí na následné interpretaci,“ uvedl Michal.

„Je to do značné míry podobné jako kritika protivládních demonstrací: není příliš šťastné kritizovat z nekalých úmyslů, protože političtí protivníci toho často využijí posunutím významu a generalizaci ve smyslu odsouzení celé skupiny protestujících. Takových výroků bychom našli i víc. Celá vládní komunikace na mě působí tak, že přikládá velkou váhu držení principiálních pozic, ze kterých se neustupuje,“ dodal Michal s tím, že se může zdát, že se vládní představitelé snaží stylizovat do role Margaret Thatcherové, která ve Velké Británii také neustupovala stávkujícím, a jíž nakonec historie dala v mnohém za pravdu.

Štěpení uvnitř koaličních stran

Petr Fiala se se stávkujícími nesetkává podle Michala zřejmě zejména proto, že chce působit jako politik hodnot a principů, ze kterých nelze slevit. „Je otázkou, jestli je to šťastná strategie. V dnešní uspěchané době, kdy často záleží více na tom, co jak zní, než na tom, co jak bylo původně zamýšleno, by se měla vláda zamyslet nad tím, jestli taková komunikační strategie skutečně funguje,“ míní Michal.

Podobný názor má i politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze. „Vláda komunikaci ohledně konsolidačních opatření bohužel dlouhodobě nezvládá. To není jen otázka aktuálních dní a výroků souvisejících se stávkou. Ukázalo se to už po představení balíčku na jaře letošního roku. Zejména některá vyjádření a rozhovory ministra Zbyňka Stanjury byly až na hranici pohrdání občany,“ míní Just s tím, že ale na druhou stranu jednání jsou vždy lepší a konstruktivnější s vychladnutými hlavami, s Fialou v tomto podle svých slov souhlasí.

Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci uvedl, že vládní komunikace není dobrá. „Spíše se mi zdá, že měla být více vstřícnější, ale to platí především o ministru školství. Nelze říci, zda je to dobře, nebo špatně, že se premiér nesetká s protestujícími. V roce 2019, když se konala rovněž stávka škol, tehdejší premiér Andrej Babiš rovněž obviňoval odboráře, že sledují své politické zájmy, nikoliv zájmy učitelů. Ministr školství Robert Plaga tehdy označil stávku za debakl. Babiš se s odboráři rovněž nesetkal,“ připomněl Šaradín.

Stávka jako taková podle Šaradína s politickými preferencemi příliš nepohne, ale mohla by více polarizovat vládu, Piráti a STAN na jedné straně a ODS na straně druhé. Napětí ohledně (vysokých) škol je opravdu viditelné, prohlásil Šaradín s tím, že při velkém počtu účastníků může pro vládu stávka znamenat problém, nicméně stále spíše symbolický. Podle Aleše Michala z FSV UK při hodnocení dopadu na politické rozhodování bude velmi záležet na tom, jak silný bude mít stávka dopad na vnitřní soudržnost vládní koalice.

„Nezdá se, že by kritika zevnitř zesilovala, byť posiluje oponenty uvnitř jednotlivých vládních stran, které nesouhlasí se současnou podobou vládního angažmá. V ODS se jedná například o jihočeského hejtmana Martina Kubu, který vládní komunikaci vytrvale kritizuje, zároveň však zřejmě nemá odpovídající podporu pro své postoje uvnitř strany. Stávku pak přímo podpořila ústecká buňka Pirátů, což odkazuje k trvalosti pirátského štěpení v přístupu k vládě,“ poukázal Michal s tím, že osobně zásadní dopady na vládní rozhodování neočekává, z dlouhodobého hlediska se ale stávka může stát jedním z argumentů pro odpůrce vlády, a to nejen z opozičních řad.

Petr Just uvedl, že chápe, že cílem stávek a podobných akcí je často upozornit na problém, proto jsou voleny ráznější prostředky a aktéři vystupují spíše s „horkými hlavami“ než vychladnutými hlavami. „Nemyslím si, že stávka bude mít bezprostřední dopad na celkovou politiku vlády a základní rámec změn, které vláda představila. Ostatně konsolidační balíček již prošel legislativním procesem, takže tam už nějaké zásadní koncepční změny očekávat ani nelze. Ale je zde řada témat, jejichž řešení je rozloženo do středně- až dlouhodobého rámce, včetně například školství a jeho financování. A tam prostor pro jednání ještě je,“ uvedl Just.