Porážka na ukrajinském bojišti ještě více ohrozí východní křídlo NATO s Ruskem. Tvrdí to americký Institut pro studium války (ISW) s odkazem na zveřejněné strategické mapy. Institut zároveň prohlásil a varoval, že pouze obnovená a významná pomoc Spojených států může zabránit kolapsu fronty. K problematice ruského napadení NATO se ve čtvrtek vyjádřil i generální inspektor německé armády Carsten Breuer při své návštěvě Varšavy. „Pokud se k tomu Rusko rozhodne, mohlo by vojensky být připraveno zaútočit na země NATO za pět až osm let,“ řekl Breuer.

„Ukrajina nyní nemůže udržet současné linie bez rychlého obnovení americké pomoci, zejména protivzdušné obrany a dělostřelectva, což mohou rychle a ve velkém rozsahu poskytnout pouze Spojené státy,“ napsal analytik American Enterprise Institute Fredrick W. Kagan pro ISW v úterním blogu.

NEW: The current US debate about providing additional military assistance to Ukraine is based in part on the assumption that the war will remain stalemated regardless of US actions. That assumption is false. Russian advances will accelerate absent urgent American action. 🧵(1/8) pic.twitter.com/C6VGjcWrdF

— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) April 16, 2024

"Bez naléhavé americké akce se ruský postup urychlí,“ dodal dále Kagan. „Rusové prosazují svou převahu a postupují pomalu, ale vytrvale na několika úsecích fronty. Od začátku letošního roku se ruské síly zmocnily více než 360 km2.

Kagan též v souvislosti s tím varoval, že poražená Ukrajina – ať už přímo kontrolovaná Ruskem, nějakou kolaborantskou vládou nebo jinak ve stavu vynucené neutrality či demilitarizace – by vytvořila velký tlak na východní křídlo NATO, zejména na pobaltské státy a jihovýchodní Evropu.

Americký týdeník Newsweek připojil, že v takovém případě by Moskva zřejmě doufala, že její ofenziva bude probíhat tak rychle, že hlavní spojenci v NATO, jako jsou USA, Francie, Německo a Spojené království, nebudou mít čas reagovat.

„Moskva uvažuje tedy o ruských invazních silách, které by byly z velké části tvořeny jednotkami v nově obnovených Leningradském a Moskevském vojenském okruhu, neboť tyto síly by se mohly přesunout do útočných pozic a zahájit invazi mnohem rychleji než větší ruské síly čerpající z jednotek na Kavkaze, v blízkosti Střední Asie nebo na Dálném východě,“ uvedl v článku Kagan.

Na druhou stranu ale z příspěvku ISW vyplývá i to, že vítězná a prozápadně orientovaná Ukrajina by pravděpodobně takový plán zmařila. „Výzva, které by Rusové čelili při krytí hranic silné a nezávislé Ukrajiny, by pravděpodobně spotřebovala veškeré síly, které by se Rusové v každém případě rozhodli poskytnout z jihu a východu,“ je mimo jiné uvedeno v příspěvku. „Vytvoření ruské bojové síly potřebné k dobytí pobaltských států s redukovanými údernými silami by v tomto scénáři pravděpodobně vyžadovalo i určité posílení z centrálního Ruska. Tento scénář by vyžadoval mnohem větší a pomalejší mobilizaci ruských sil, kterou by NATO vidělo a bylo schopno na ni reagovat.“

K problematice se také vyjádřil generální inspektor německé armády Carsten Breuer. Podle agentury Reuters Breuer řekl, že pokud se k tomu Rusko rozhodne, mohlo by vojensky být připraveno zaútočit na země NATO za pět až osm let. „Do té doby podle našich analýz Rusko obnoví své ozbrojené síly (z dopadů války na Ukrajině) do takového stupně, že útok na území NATO by mohl být možný,“ řekl Breuer během své návštěvy Varšavy. „Neříkám, že se to stane, ale že by to bylo možné,“ podotkl.

Ruská invaze na Ukrajinu předloni v únoru přivedla vztahy Moskvy a Západu do nejhlubší krize za desítky let. Rusko opakovaně odmítá, že by uvažovalo o útoku na NATO. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno za naprostý nesmysl označil varování, že jeho země by mohla zaútočit na Pobaltí, Polsko nebo Česko. Jde podle něho jenom o strašení lidí.

Z 32 členů NATO šest sdílí hranici s Ruskem.

Rusko má v posledních měsících převahu ve válce na Ukrajině, která se vyznačuje jak zákopovými boji ve stylu první světové války, tak nasazením moderních technologií, zejména dronů. Moskva kontroluje skoro pětinu ukrajinského území, včetně Krymu, který anektovala už v roce 2014.

„Pozorujeme, že Rusko produkuje velké množství válečného materiálu a že všechen tento materiál neposílá na frontu na Ukrajině… takže v roce 2029 bychom měli být připraveni,“ říká Breuer, podle kterého jde „o hrozbu za pět až osm let“.

Reuters uvádí, že podle Kyjeva jeho ozbrojené síly mají asi 800.000 mužů a žen. Putin loni v prosinci nařídil, aby se ruská armáda rozšířila o 170.000 příslušníků na 1,3 milionu. Ruské vojenské výdaje také několikanásobně přesahují ty ukrajinské.