Poslanci hlasy vládní většiny v prvním čtení schválili takzvanou velkou mediální novelu a posunuli ji dál. Opozici se naopak nepodařilo návrh zamítnout nebo vrátit. Změnu zákona o České televizi a rozhlasu, která přináší nový systém koncesionářských poplatků, protlačila Poslanecká sněmovna přes nesouhlas opozice i některé firmy nebo mediální organizace. Odpoledne pak poslancům začaly prázdniny.

Hlasovalo se pevně v 13 hodin na návrh šéfa poslanců ODS Marka Bendy. Ten to zdůvodnil obavami z obstrukcí. Jde o první čtení vládní předlohy. Poslanci nebudou návrh schvalovat, ale budou hlasovat o návrzích opozice na zamítnutí předlohy nebo o jejím vrácení vládě k dopracování.

Tak po pouhém jednom dni projednávání v PSP (o obstrukci nemůže být řeč) schválila koalice už poosmé pevný čas hlasování, a to i přesto, že přihlášeni byli pouze dva poslanci. Za mě skandální rozhodnutí. Jinými slovy diskutovat koalice i přes slova ministra Baxy nechce a zároveň… https://t.co/taYBrbgx8H

— Patrik Nacher (@PatrikNacher) July 12, 2024

Opozici se pevné hlasování nelíbí. „Je to ohýbání zákona o jednacím řádu, pro nic,“ řekl předseda klubu SPD Radim Fiala. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová poukazovala na to, že vládní koalice využila tuto možnost, kterou připouští usnesení Sněmovny z 90. let, již poosmé.

„Tak po pouhém jednom dni projednávání v PSP (o obstrukci nemůže být řeč) schválila koalice už poosmé pevný čas hlasování, a to i přesto, že přihlášeni byli pouze dva poslanci. Za mě skandální rozhodnutí. Jinými slovy diskutovat koalice i přes slova ministra (kultury) Baxy nechce a zároveň chce mít jistotu, že skončí dnes do 14:00 děj se co děj…“ glosoval rozhodnutí poslanec ANO a nový šéf mediálního výboru sněmovny Patrik Nacher.

Poslancům rovněž v pátek odpoledne začínají měsíc a půl dlouhé sněmovní prázdniny. Dle webu dolní komory je první program po létě čeká od 26. srpna.

Ve čtvrtek Sněmovna debatovala o návrhu 15 hodin. Rozpravu provázela hlavně opoziční kritika. Řada opozičních řečníků poukazovala i na to, že Česká televize a Český rozhlas nepodléhají kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Šéf SPD Okamura požadoval, aby Sněmovna vyzvala kontrolní úřad k prověrce hospodaření obou veřejnoprávních médií s vybranými poplatky i s vyhodnocením účelnosti výdajů. Nejdelší projev měl předseda ANO Andrej Babiš, který mluvil zhruba 4,5 hodiny a výslovně uvedl, že jde o obstrukci s cílem zvýšení takzvaných koncesionářských poplatků oddálit. Již dříve prohlásil, že kvůli tomu bude ve Sněmovně „krvácet na barikádě“.

„My určitě chceme zabránit této korupci,“ prohlásil o vládní novele Babiš v části vystoupení, v níž rozebíral jednotlivé pořady veřejnoprávní televize a rozhlasu, vinil jejich moderátory ze zaujatosti vůči představitelům ANO a z manipulace debat. Proti Babišovu vystoupení se ohradil zpravodaj předlohy a předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, který zejména odmítl výroky o korumpování. Pokud by to podle něj vláda chtěla udělat, nezavádí valorizaci poplatků, či by naopak zavedla státní financování médií veřejné služby. „Závislost na politicích je pak jednoznačná,“ řekl.

Lepší a spravedlivější by bylo podle Babiše financování veřejnoprávní televize a rozhlasu ze státního rozpočtu. „Mají šetřit a začít sami u sebe, ne požadovat další peníze,“ prohlásil. Oběma institucím podle něj také chybí dostatečná kontrola. Obvinil je z toho, že neplní svou funkci veřejnoprávních médií, protože podle něj hájí vládu. Kabinet si chce navrhovanými změnami v poplatcích podle Babiše zajistit loajalitu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Poplatky přežívají podle něho jako relikt jen v deseti evropských zemích.

Novela zákona o ČT a rozhlasu

Předloha o zvýšení koncesionářského poplatku České televizi počítá s navýšením o 15 korun na 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Novela obsahuje i další změny. Nově mají platit také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač. V návrhu zákona se píše o zařízení schopném jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.

Například těsně před projednáním vyjádřil ostrý nesouhlas Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR), podle něj úpravy představují de facto novou daň. „Postup Ministerstva kultury při projednávání novely je ve zřejmém rozporu s řádným legislativním procesem vlády,“ uvedla viceprezidentka svazu Milena Jabůrková. Podle rychlého průzkumu SPČR mezi 100 firmami by u většiny došlo k zásadnímu nárůstu poplatků, mnohdy o stovky či dokonce tisíce procent. Firmy by měly platit za zařízení schopná přijímat signál, tedy i za počítače, tablety a mobilní telefony.

„Odmítáme, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které již jednou zaplatily fyzické osoby,“ dodala Jabůrková. Svaz rovněž upozorňuje, že nebyli přizváni k diskuzi o novele, a požaduje přepracování návrhu do podoby, která bude přijatelná a spravedlivá pro firmy i veřejnoprávní média.

Na obě instituce ze zákona dohlížejí Rada ČT a Rada ČRo, Jejich členy pravidelně volí Sněmovna. Představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomocí patří například schvalování rozpočtů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) řekl už koncem června, že vláda připraví takovou změnu, která umožní, aby hospodaření ČT a ČRo kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad.

Baxa nutnost navýšení poplatků zdůvodnil tím, že rozhlasové poplatky se nezvyšovaly od roku 2005 a televizní od roku 2008 na rozdíl od nákladů a inflace. Poplatek České televizi zvyšuje novela o 15 korun na 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Do budoucna se mají zvyšovat podle inflace.