RUSKÝ VÁLEČNÝ PRŮMYSL

Místo školy studenti montují drony. Za trest kopou zákopy nebo jsou „popraveni“ paintballovými kuličkami

RUSKÝ VÁLEČNÝ PRŮMYSL
Místo školy studenti montují drony. Za trest kopou zákopy nebo jsou „popraveni“ paintballovými kuličkami

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Alabužská ekonomická zóna měla být ruským technologickým hubem. Slibovala práci s vysokou přidanou hodnotou a studium pro nadané techniky z celého Ruska. S počátkem války odešli západní investoři a areál o 20 km2 postrádal využití. Vedení se však rychle chopilo příležitosti a začalo vyrábět zbraně pro ministerstvo obrany. Nyní „budoucí naděje Ruska“ montují sedm dní v týdnu íránské drony Šháhid. Bez odpočinku, jídla a s pravidelnou lekcí paintballu, kdy je na „slabé kusy“ mířeno za trest z několika metrů. O otřesných podmínkách v továrně vznikla reportáž, o které informuje například Novaya Gazeta či Ukrajinská Pravda.

Polytechnická škola v Alabuži vznikla v roce 2021. Ještě v tomto roce měla reklamu na Times Square v New Yorku s heslem v ruštině: „Je čas vrátit se domů“. Snažila se nalákat mladé talenty z celého Ruska, kterým slibovala už v prvních ročnících kvalitně placenou práci při škole, právě v sousední ekonomické zóně.

Studenti často z chudých rodin podepisovali smlouvy na studium a navazující perspektivní a dobře placenou práci. Vyvázat se z takové smlouvy však už bylo mnohem těžší pod pohrůžkou pokuty, kterou si většina studentů nemohla dovolit. Studenti prakticky nesmí opustit areál školy.

V souvislosti s válkou na Ukrajině ekonomickou zónu opustily západní společnosti a vedení zóny se rozhodlo podepsat kontrakty s ministerstvem obrany. V podstatné části zóny se tak začaly konstruovat i íránské drony Šáhid, ty se postupně staly hlavním výrobním artiklem, na kterém pracuje naprostá většina studentů polytechniky a podle reportáže často v otřesných podmínkách. To, že se tyto původně íránské drony vyrábí už přímo v Rusku potvrdila nedávno například Ukrajinská pravda.

Mnoho studentů pracuje či studuje od osmi od rána do pozdního večera. Nemají čas si uvařit, vyprat si, sportovat či odpočívat. V reportáži uvádí, že v celém areálu je jedna kantýna v hlavní budově, kdo pracuje ve vzdálenějších částech areálu, musí se spokojit se stravou z automatu. Studenti navíc musí plnit, jak studijní, tak pracovní povinnosti.

Nejnáročnější část celého pobytu však přichází o víkendu, kdy se studenti musí od páté hodiny ranní povinně účastnit paintballového klání. První dva týmy v klání mají volno, ostatní žáky čeká trest. „Účelem paintballu je odstranit slabochy a hlupáky v počáteční fázi. Musí se očistit,“ řekl jednomu ze studentů Sergej Aleksejev, vysoký manažér celého ekonomického komplexu, který klání pro zocelení studentů vymyslel. „Studenti musí trpět, musí být zraněni,“ uvedl také.

Tresty existují v podstatě dva. Buď „poprava u zdi“, kdy jsou poražení seřazeni u zdi a je na ně z několika metrů stříleno z paintballových pistolí, či kopání zákopů.

„Obecně řečeno je to velmi bolestivé, zvláště pro ty s citlivou pokožkou. Těm zůstávají modřiny na hodně dlouhou dobu. Mně někdy vydrželi i týden.,“ uvedla bývalá studentka Nasťa.

Na podzim dokonce Aleksejev takto zorganizoval mezi studenty simulovanou bitvu o Stalingrad. Jeden z týmů měl přitom vlajku připomínající barvami vlajku nacistického Německa, avšak místo svastiky byl uprostřed znak NATO.

Dva studenti už kvůli podmínkám na škole spáchali sebevraždu. Když si však rodiče stěžovali místnímu prokurátorovi, tak ten neshledal žádné porušení zákonů.

Přesto někteří studenti najdou i pozitivní stránky pobytu v areálu, ze kterého se těžko uniká. Mají pravidelný příjem 30 -40 000 rublů měsíčně. Po absolvování mohou být finančně zajištěni a zajistit i své rodiny.

max