Evropské volby do jisté míry ukáží, jakou budoucnost má projekt koalice Spolu, která sdružuje ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Shodují se na tom politologové oslovení deníkem Echo24. Zároveň uvádí, že ODS s největší pravděpodobností bude kandidovat samostatně, jak o tom hovoří její nynější europoslanci Alexandr Vondra či Veronika Vrecionová. Všechny součásti vládní koalice, tedy i Piráti a hnutí STAN, se mají podle expertů snažit ve volbách nesoulad dávat najevo co nejvíce civilně.

Expert na evropskou politiku z Masarykovy univerzity v Brně deníku Echo24 Petr Kaniok sdělil, že koalice Spolu stojí před velmi těžkou volbou, protože obě varianty mají svá pro a proti. „Těsnější integraci by napovídaly blížící se národní volby – pokud v nich bude chtít Spolu kandidovat zase pohromadě a její součástí by se chtěly těsněji integrovat, dávalo by smysl, aby do EU voleb šly strany pohromadě,“ řekl Kaniok.

„Jenže – v evropské politice jsou ODS na jedné straně a lidovci a TOP 09 na straně druhé skutečně odlišné subjekty, navzdory určitému umírnění postojů ODS. Jak ODS, tak lidovci a TOP 09 sedí v jiných frakcích a na EU mají skutečně jiné názory. Umím si tedy spíše představit spolupráci TOP a KDU-ČSL, ta by dávala smysl také proto, že obě strany jsou si v EU agendě velmi blízké. A pak samostatnou kandidátní listinu ODS,“ doplnil Kaniok s tím, že pro voliče Spolu, ale také pro voliče všech tří stran by to mohlo být nejlepší řešení, které by nijak nebránilo další spolupráci v národní politice.

Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha pro Echo24 řekl, že stále není jasné, jaké koalice vzniknou či nevzniknou. Menší strany mají v eurovolbách podle něj tu výhodu, že u koalic se nenavyšuje uzavírací klauzule. „U stran spolupracujících na bázi koalice Spolu na národní úrovni se dlouhodobě řešilo, že jedním z témat, u nějž mají určité rozpory, je evropská agenda,“ připomněl Just s tím, že na jedné straně je ODS, na druhé straně je TOP 09 a u KDU-ČSL jsou podle Justa zástupci obou proudů.

„To mluví spíše pro to, že takto do eurovoleb nepůjdou. Nemyslím si přitom, že by to mělo mít jakýkoli dopad na vládní spolupráci či jiné plánované volby, do nichž se v této trojici pustí. Rovněž vidím jako málo pravděpodobné, že by opět vznikla předvolební aliance Pirátů a STAN. Ne kvůli rozporům v pohledu na Evropu, ale spíše po zkušenosti ze sněmovních voleb, u nichž se ukázalo, že voliči STAN kroužkují, zatímco voliči Pirátů (byť jich je paradoxně více) nikoli,“ doplnil Just.

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Drašar pro Echo24 řekl, že v případě hnutí STAN to nyní vypadá, že velmi pravděpodobně půjde do voleb samostatně a bude se snažit nalákat voliče na výrazné představitele tohoto hnutí. „Lídr Jan Farský takovou osobností určitě je. Bude otázka, koho nominují na další místa kandidátky. Mluví se o tom, že by na ní mohla figurovat bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, což by pro hnutí a jeho výsledky v rámci eurovoleb byla určitě velká výhoda a dost možná by si mohlo myslet na výrazně lepší výsledek,“ míní Drašar.

Dodal, že šance na kandidaturu v rámci koalice Spolu se zvýšila oznámením Jana Zahradila o tom, že nebude znovu kandidovat. „Přesto se ale domnívám, že v tuto chvíli není možné jednoznačně určit, jak se nakonec situace vyvine. Proti společné kandidatuře se staví jak část ODS, tak i část KDU-ČSL,“ připomněl Drašar.

Referendum o Petru Fialovi

Podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně vládní strany řeší, jak v těchto volbách budovat vztah nejen s eurooptimistickými voliči, na které podle něj určitě cílí strany jako TOP 09 nebo STAN, ale i eurorealistickými. „Tomu by nahrávala samostatná kandidátka ODS, která ale přináší problém s vysvětlováním, jak je to do budoucna s projektem Spolu. Strany uvnitř této koalice se teď asi neobávají ani tak výsledku eurovoleb, protože jejich voliči jsou tradičně v eurovolbách disciplinovaní a drtivá prohra koalice se prostě čekat nedá, jako spíš toho procesu, během něhož budou domlouvat, zda pokračovat Spolu, nebo kandidovat samostatně.“ uvedl Chytilek s tím, že právě tento proces zřejmě odhalí, že minimálně ODS a lidovci jsou v této otázce rozdělené.

„Toto rozdělení určitě nesouvisí jen s ideologií, ale i s individuálními kalkulacemi, jaké osoby mají větší šanci na zvolení na samostatných kandidátkách a jaké na společné. Výzva pro koalici je, aby se tento nesoulad demonstroval civilně a nepoškodil strany do parlamentních voleb. Čili shrnuto, větším problémem je v tomto případě pro koalici cesta, kterou musí k volbám ujít, než jejich výsledek,“ míní Chytilek.

Politolog Jan Kubáček pro Echo24 v případě ODS odhaduje, že nakonec bude kandidovat samostatně a bude se muset konfrontovat s „referendem o Petru Fialovi“. „Pojme tedy kampaň jako kombinaci ‚stínových sněmovních voleb‘ a hlasování o volebních tématech typu – ne Euro 7, ano jaderné energetice, spolupráci národních vlád a pokusu oživit ‚střízlivý realismus‘ – bude čelit největšímu tlaku za dosavadní vládnutí, pokusí se mobilizovat i proti Andreji Babišovi a Tomio Okamurovi,“ míní Kubáček.

TOP 09 a Piráti budou podle Kubáčka jednoznačně na proevropských federalizačních pozicích a jejich kampaň bude vedená tímto směrem, tedy například pro přijetí eura, posílení centrálních institucí, studentská témata a „více Unie ve všech ohledech“. „KDU-ČSL budou cílit na své pevné jádro klasickými ‚rodinnými‘ a sociálními tématy s cílem pokusit se mobilizovat své spíše roztrpčené voličstvo,“ míní Kubáček. Podobně jako Drašar pak zmiňuje, že hnutí STAN, pokud nakonec dojde k dohodě, hodně vsadí na efekt Danuše Nerudové a dozvuk její „prezidentské popularity“ s cílem pokusit se překrýt ztrátu důvěry u svých voličů a ze zklamání z jejich dosavadních vládních výsledků.