Do letošních prezidentských voleb zbývá jeden týden, volební místnosti se otevřou v pátek 13. ledna ve 14 hodin. Tím pádem se do finále dostávají také kampaně jednotlivých kandidátů a zároveň se zvyšuje tlak nejen ze strany médií, ale i voličů. V posledních týdnech jsou zřejmě pod největším tlakem Danuše Nerudová, která musí vysvětlovat své působení na Mendelově univerzitě a Andrej Babiš, kterého v pondělí čeká rozsudek v kauze Čapí hnízdo. Naopak Petru Pavlovi se podle expertů podařil restart kampaně. Zatím se však žádný z favoritů neukázal v televizní debatě, ta první je čeká v neděli v České televizi.

Andreje Babiše čeká v pátek, nejpozději v pondělí vyslechnutí rozsudku v kauze Čapí hnízdo, státní zástupce Jaroslav Šaroch pro něj navrhuje tříletý trest s podmínečným odkladem na pět let. Sám Babiš ve čtvrtek uvedl, že se cítí nevinen a nepřipouštěl, že by soud mohl rozhodnout v jeho neprospěch. Během pokračujícího procesu tento týden hovořil mimo jiné o údajném únosu svého syna Andreje na Krym, který opět odmítl. Naopak řekl, že se o své děti vždy staral, Babišovi mladšímu koupil dokonce dům, aby mu mohla být rodina na blízku. „Typický schizofrenik ale často nesnáší a někdy i zabije své rodiče,“ řekl Babiš.

V souvislosti se znaleckými posudky, které se týkaly konkurenčních trhů a toho, do jaké míry mohla Farma Čapí hnízdo konkurovat jiným podnikům patřícím do holdingu Agrofert, Babiš řekl, že nikdy nepochopil, jak trhy fungují. „Pane předsedo, pro mě ta problematika těch trhů, já tomu nerozumim a nikdy jsem to nepochopil,“ řekl u soudu. Samotnou Babišovu desítky minut trvající výpověď o tom, že se jedná o politicky motivovanou kauzu a nenávist vůči jeho osobě, přerušil soudce Jan Šott s tím, že Babiš stále opakuje to samé do kola. „My jsme to pochopili napoprvé,“ řekl Babišovi Šott.

Fatální komunikační lapsy kandidátů na prezidenta

Babiš má za sebou i další kauzy, patří mezi ně nákup korunových dluhopisů. Na nesrovnalosti upozornil jako první deník Echo24. Dále se jednalo třeba o ovlivňování finanční správy z pozice ministra financí nebo kauzu Pandora Papers. Koncem loňského roku pak Babiš neuspěl v odpovědích na dotazy žáků základní školy, které se týkaly například počtu kravských žaludků, děl Karla Čapka.

Podobně ale v posledních dnech neuspěla také Danuše Nerudová, které odpovídala na dotazy serveru Novinky.cz. Nedokázala například správně odpovědět, že prezident má k dispozici vojenskou kancelář a že může odejmout vyznamenání. Zároveň odpověděla, že prezident může vetovat ve válečném stavu zákony přijaté ve zrychleném řízení, což není pravda. Chybně uvedla i jméno pražského arcibiskupa, kterým je od loňska Jan Graubner, Nerudová však jmenovala jeho předchůdce Dominika Duku. Během jiného znalostního testu zase měla Nerudová opisovat, ačkoliv sama tvrdí, že se jen dívala do svého zápisníku, kde má poznámky z debat.

Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně pro deník Echo24 řekl, že podobná virální videa s fatálními lapsy, jako jsou neznalost učiva základních škol či prezidentských pravomocí, mohou kandidáty výrazně poškodit. „Babiše to vystoupení před dětmi může poškozovat až do voleb a sebrat mu několik procentních bodů podpory, protože se mu to bude neustále připomínat a bude terčem posměchu. Tohle nejsou věci, které by byly taktickými chybami, ale ohrožuje to prezentaci kandidátů jako vhodných na pozici hlavy českého státu,“ řekl Kopeček.

Nerudová jako „hajný, kterému pytláci běhali pod nosem“

Nerudová nicméně čelí i závažnějšímu tlaku. Ten se týká jejího působení na Mendelově univerzitě, podivným způsobem udělených přijímaných studentů doktorského studia a udělených doktorátů, případů plagiátů a především její neochoty věci jasně vysvětlovat. Několik dní po zveřejnění kauzy neodpovídala na dotazy novinářů. Na svých stránkách uvedla, že by některé věci udělala jinak, nepovažuje za důstojné se ve „vykonstruované věci obhajovat“. Zveřejnila nicméně obsáhlý text, v němž polopaticky vysvětluje svůj postup.

V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV řekla, že všechny věci, které v minulosti dělala, dělala s nejlepším vědomím a svědomím. „Já se nemám proč bát, ke všem těm věcem jsem přistoupila čelem a začala jsem je řešit, plagiátorské kauzy se týkají všech univerzit,“ řekla Nerudová v DVTV. Nerudová sama se označila za hajného, který chytil pytláka. Sama přitom přímo na provozně-ekonomické fakultě působí, vede tam Ústav účetnictví a daní, kde působí zhruba 15 let. Že by ale byla hajným, kterému „pytláci běhali přímo pod nosem“ si nemyslí.

„Určitě ne, to se mýlíte, můj ústav a moje odbornost je finance a studijní program hospodářská politika a správa, tam sedím v oborové radě doktorského studia a primárně se věnuji tomuto programu,“ řekla Nerudová v DVTV. Kritici uvádí, že další z problémů je ten, že ani po zvolení rektorkou se Nerudová nevzdala vysoké funkce právě na provozně-ekonomické fakultě. Byla ale také zároveň předsedkyní Rady pro vnitřní hodnocení, i proto je podle odborníků na vysokoškolskou politiku přinejmenším zvláštní, že si problému na univerzitě nevšimla dříve.

Nerudová má podle expertů oslovených deníkem Echo24 dosud nejslabší jádro voličů, ačkoliv se již pravidelně umisťuje mezi třemi favority. Rychlý vzestup preferencí může také znamenat, že o ně může rychle přijít. Že se Nerudová zříká zodpovědnosti, se domnívá i její oponent Petr Pavel, který řekl, že když byl sám ve vedoucích vojenských funkcích a došlo k chybám, cítil za ně alespoň spoluzodpovědnost.

Měli jsme s @general_pavel zajímavou debatu o velení, řízení a zkušenostech při hledání konsenzu. Budu ráda, když si její část poslechnete.

Děkuji @general_pavel, @PavelFischer a @JStredula za dnešní férovou debatu v Blesku a těším se na další setkání. pic.twitter.com/pMw2IEQOpd

— Danuše Nerudová (@danusenerudova) January 3, 2023

Pavlova minulost i komunikační konzistentnost

Odborníci se naopak domnívají, že Petru Pavlovi, který má podobně jako Babiš poměrně silné voličské jádro, se po Vánocích podařilo úspěšně nastartovat kampaň, tu má navíc podle expertky z Fakulty sociálních věd Marcely Konrádové velmi dobře připravenou. Pavel má také v zádech podporu řady známých osobností z řad herců a dalších umělců, navíc se mu daří vyhýbat se větším komunikačním chybám, které politolog Kopeček označil za fatální lapsy. I on nicméně sklidil kritiku před Vánoci za výrok, že si není jistý, zda by v případném druhém kole podpořil Nerudovou.

Nejvíce kritizovaný je nicméně Pavel za své členství v KSČ a následné studium speciální školy Generálního štábu ČSLA – studijní obor vojenské zpravodajství. Kurz byl podle dokumentu z Archivu bezpečnostních složek, který zveřejnil historik Petr Blažek, určen výhradně pro budoucí agenty komunistické vojenské rozvědky. Verze o tom, že Pavel aspiroval na kariéru v diplomacii, tak začíná mít stále citelnější trhliny. Týdeník Echo opakovaně upozorňoval na rozpory v Pavlových vyjádřeních ohledně minulosti (například zde).

Podle odborníků nicméně Pavlova minulost pro voliče v současnosti nehraje až tak významnou roli. Podle ředitele sociologického ústavu STEM Martina Buchtíka jde o relevantní téma asi pro 20 procent voličů. Pro Echo24 řekl, že očekává, že se ještě ve zbývajících dnech do voleb může především v televizních debatách stát něco, co pořadím kandidátů a konečným výsledkem výrazně zamíchá. Marketingový specialista Marek Hanč na debatě Týdeníku Echo řekl, že na dotazy na svou minulost musí být Pavel stoprocentně připraven a mít připravené jednoduché argumenty.

Politolog Jan Kubáček pro Echo24 řekl, že je řada důvodů, proč zřejmě voliči Pavlovu minulost tolik neřeší. „Jednak máme mnoho lidí, kteří v institucích podobného typu sami byli, i když o nich třeba tolik nevíme, protože o tom nemluví. Zároveň část lidí velkoryse mávne rukou a havlovsky řekne ‚nechme, zapomeňme, neřešeme‘. Zatřetí máme to časové hledisko – společnost má jiné starosti, ten člověk se nějak vyvíjel a nějak si to odpracoval,“ řekl s tím, že u Pavla hrají roli všechny tři tyto důvody.