VOLBY 2025

Finanční pravidla volební kampaně jsou přísnější než dřív, prezident nejvíc pomůže ANO a Spolu

VOLBY 2025
Finanční pravidla volební kampaně jsou přísnější než dřív, prezident nejvíc pomůže ANO a Spolu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Prezident Petr Pavel odkládá vyhlášení voleb a tím i oficiální start předvolební kampaně na květen. Tím podle oslovených expertů pomůže především hnutí ANO a koalici Spolu, což kritizují i některé menší strany. Velké subjekty totiž disponují většími finančními prostředky, které mimo oficiální kampaň mohou bez limitu utrácet. Právě finančním stropem, který se nezvýšil od roku 2016 a je tak s ohledem mimo jiné na vysokou inflaci v uplynulých letech o hodně přísnější, přitom prezident Pavel argumentuje.

Termín voleb je podle Pavla obvyklé vyhlásit čtyři až pět měsíců před volbami. Chce se toho držet. Důvodem je mimo jiné to, že v okamžiku oficiálního startu kampaně se začínají počítat stranám náklady do limitu, který činí 90 milionů. „Čím delší je oficiální kampaň při stejném limitu, tím větší je nutkání politických stran nějakým způsobem pravidla obcházet. Samozřejmě nerad bych vytvářel prostředí, ve kterém budou strany hledat cesty, jak obcházet pravidla a zákon,“ řekl Pavel v rozhovoru pro server Novinky.cz.

Prezident Miloš Zeman naposledy vyhlásil volby už v prosinci 2020, tedy zhruba 10 měsíců předem. Čelil tehdy kritice, že je vyhlásil moc brzy a že strany budou obcházet zmíněný zákonem daný limit. Prezidenta Pavla naopak kritizují například Piráti, SPD či hnutí Stačilo! z toho, že pozdním vyhlášením voleb pomůže velkým stranám, které nyní mohou utrácet velké peníze za kampaň, aniž by se tyto prostředky počítaly do tohoto stropu (více jsme psali zde).

Politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro Echo24 uvedl, že chápe argument prezidenta Pavla, že chce zamezit obcházení limitu pro volební kampaň, i když je přesvědčen, že ani tak tomu nezabrání. „Toto rozhodnutí zároveň zvýhodňuje dvě největší uskupení – ANO a koalici Spolu –, jejichž kampaně stály v roce 2021 téměř 90 milionů korun. Ostatní subjekty měly kampaně o desítky milionů levnější,“ řekl Malý s tím, že výjimkou byla samozřejmě koalice Pirátů a Starostů, která už ale neexistuje.

Strop je kvůli inflaci přísnější

„A podobný trend lze očekávat i v těchto volbách. Pro menší strany je to tedy vlastně nevýhodné, protože by strop 90 milionů stejně nepřekročily. Naopak u koalice Spolu a hnutí ANO lze očekávat, že vzhledem k poměrně pozdnímu oznámení termínu voleb ještě zainvestují do řady služeb a kampaňových materiálů. Celková částka za jejich kampaň tak – bez ohledu na formální vyhlášení voleb – s největší pravděpodobností překročí limit 90 milionů korun,“ dodal Malý.

Politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že se domnívá, že myslím, že prezidentův argument platit může. „Pozdější vyhlášení může pomoci, ale ne na 100 %. Protože i když strana něco objedná a vyrobí před vyhlášením, ale pak to bude používat po vyhlášení, mělo by se to (v nějakém poměru) do limitu počítat. Malým stranám toto dle mého nijak nepomáhá – pokud nemají prostředky teď, nebudou je pravděpodobně (nadlimitně) utrácet v kampani,“ uvedl Eibl.

Finanční strop je podle něj jednou z možností, jak kampaně regulovat. „Nejsem si ale jistý, že vede k narovnání soutěže. Velké strany musí řešit, ‚jak se vejít‘, těch menších se to zas tolik netýká. Ale ano, asi můžeme říci, že není možné neomezené financování, což by mohlo některým výrazně pomoci navýšit jejich mediální přítomnost,“ dodal Eibl.

Eibl ale zároveň připomněl, že limit 90 milionů korun je už letitý a že ceny za služby spojené s kampaněmi šly nahoru. Souvisí to mimo jiné s inflací, která jen od roku 2019 přes pandemii koronaviru dosáhla kumulované výše zhruba 35 procent. „Do šedé zóny jsou tedy strany tlačeny už jen tím, že limit je de facto dnes přísnější než v minulosti. A stále je tu – za mě – sporná věc, že strany sice vykazují výdaje a mají je zastropované, ale nemají zastropované příspěvky na úhradu volebních nákladů, takzvaný příspěvek za hlas,“ uvedl Eibl.

Velké strany jsou tak podle něj automaticky v plusu klidně několik desítek milionů korun. „Třeba takové hnutí ANO získalo v roce 2021 celkem 1 458 140 hlasů a tedy necelých 146 milionů korun, což znamená o 56 milionů nad limit. Podobně na tom byla koalice Spolu. Analogicky je to tak u menších stran, které ale nepřesahují zákonný limit na výdaje. Může se ale stávat, že takto vydělávají na volbách i ony,“ připustil Eibl.

 

Jan Křovák

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.