ÚHEL POHLEDU: Vláda Petra Fialy je už téměř 500 dní u moci. Nazrál tedy čas k tomu, abychom vyhodnotili její činnost a zejména porovnali, co před volbami slibovala a co skutečně dělá. Jenže sliby nepřinášela ani vláda ani strany, ale dvě předvolební koalice, které vytvořily vládní koalici. Na první pohled se tak může zdát, že vlastně nikdo není odpovědný za sliby. Nicméně koalice Spolu je ve vládě jasně dominantní a hodně lidí ji kvůli slibům volilo. Já bych si proto na ni s dovolením posvítil.

Koalice Spolu před volbami zveřejnila 13 bodů, proč ji volit. Většina bodů byla politická. Ty nehodlám komentovat. Body s číslem čtyři až šest byly ovšem jasně ekonomické a na ty bych se rád zaměřil.

Jednalo se o tyto:

4. My vám daně nezvýšíme.

5. Zabráníme bankrotu státu.

6. Jsme jedinou pravicovou volbou.

Daně nechtěli zvyšovat, ale zvýšili je

Zatímco před volbami slibovali politici nezvyšovat daně, dnes už víme, že ODS jako hlavní motor koalice Spolu bojuje za změnu sazeb DPH, kde by výsledkem mělo být vyšší inkaso ve výši 24 mld. Kč. To znamená jasné zvýšení daní.

Z nejnižší do nejvyšší sazby přitom mají přejít i takové položky jako vodné a stočné, s čímž většina politiků vládní koalice nesouhlasí. ODS tedy rozhodně nedodržela slovo. Pikantní na tom je, že zatímco se diskutuje o zvýšení DPH na vodu, měla by právě podle ministra financí za ODS klesnout daň u loterií. Nikdo to nechápe, nikdo tomu nerozumí, ale bude se o tom vážně diskutovat. Nepochopitelné.

Zvýšení daní u DPH nemusí být někomu zřejmé, protože zde vzniká chaos, když se ze tří sazeb dělají dvě. Některé položky jdou nahoru a některé dolů. Jasný růst daní je ale v případě tzv. windfall tax, což je zcela nová daň uvalená na vybrané podniky. Podobné to je s odvodem z nadměrného zisku. Vláda si zde slibovala vybrat dodatečných 100 miliard do rozpočtu. Dnes už víme, že sama vláda počítá s tím, že vybere jen 40 mld. Kč.

V každém případě tato daň je v rozporu s předvolebním slibem. Tato daň totiž neměla nikdy vzniknout. Pokřivila tržní prostřední, poničila kapitálový trh a nepřinesla efekt, který si od toho vláda slibovala. Z mého pohledu to bylo zbytečné porušení slibu voličům. Jidáš zradil za 30 stříbrných, Fialova vláda za 40 mld. Kč.

Bankrot, který nikdy nehrozil, je blíž

Politici často straší bankrotem, ačkoli bankrot nikdy v horizontu několika let nehrozil. Rating České republiky je v porovnání s okolními státy velmi dobrý. Nicméně už to není to, co to bývalo. V květnu 2022 (tedy už za vlády Petra Fialy) totiž zhoršila výhled ratingu mezinárodní ratingová agentura Fitch, kterou v srpnu téhož roku následovala agentura Moody’s. O nějakém snížení rizika bankrotu tedy nelze mluvit. Ba naopak, riziko je v očích agentur vyšší.

Během roku 2023 se hospodaření státu ještě více zhoršilo. Zatímco na celý rok má vláda naplánovaný deficit ve výši 295 mld. Kč, tak už v březnu dokázala vygenerovat deficit 166 mld. Kč. Dosažení plánovaného cíle, aniž by se něco změnilo, je tedy málo pravděpohlavní ekonom investiční skupiny CFGdobné.

Nehodnoťme ale jen rok 2023. Ke konci března měla vláda za sebou necelých 500 dní u moci, za stejnou dobu už ale vytvořila dluh 564 mld. Kč. Každý den tak v průměru vytvořila dluh 1,15 mld. Kč. Každou vteřinu své vlády nás tedy zadlužila o více než 13 tisíc Kč. To je šílené hospodaření.

Ano, můžeme argumentovat válkou na Ukrajině a podobně. Nicméně pokud někdo sliboval, že nás vzdálí bankrotu, tak lhal. Pokud někdo jen tvrdil, že za jeho vlády nezbankrotujeme, tak sice nelhal, ale zbytečně vytvářel dojem, že nám bankrot hrozí. Ten nám, jak jsme si už řekli, od vzniku ČR nikdy nehrozil.

Jediná pravicová volba

Tady jsou dvě otázky: a) byla Spolu jediná pravicová volba, b) je Spolu vůbec pravicová? Myslím si, že u obou otázek lze odpovědět: „Ne“.

Myslím, že za jednoznačně pravicovou stranu šlo třeba označit Svobodné. Takže Spolu nebyla jedinou pravicovou volbou.
Druhou věcí je pravicovost. Tady je otázkou, jak vypadá pravicová strana. Já si pod pravicovou vládou představuji to, že bude hájit trh, bojovat proti dotacím, snižovat daně, snižovat dluh, snižovat počet státních zaměstnanců, privatizovat a tak dále.

Jaké je realita? Počet státních zaměstnanců roste. V roce 2021, kdy se dostala k moci vláda Petra Fialy, měl stát 482 tisíc zaměstnanců, v roce 2022 jich měla už 499 tisíc a dále roste. Trend je šílený. Pokud se něco nezmění, tak s trochou nadsázky budou za pár let pracovat všichni pro stát. Za posledních šest let totiž přibylo celkem přes 60 tisíc lidí ve státních službách. Kdyby byla vláda pravicová, tak tento trend zvrátí. Stát se ovšem nezmenšuje, naopak každým rokem je vyšší. Navíc rostou daně a dluh. V tuto chvíli by měl stát rozprodat majetek, jako je třeba hotel Thermal. Místo privatizací však přichází na řadu diskuse o zestátnění ČEZu. To opravdu není pravicové.

Na pravicovou vládu si budeme muset počkat.

Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG