Ursula von der Leyenová už nemusí být ve vedení EU. „Myslela si, že jí všechno projde,“ říkají kritici
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se čím dál častěji dostává pod palbu kritiky. Nepředpokládejte, že se opět stane šéfkou EK, přestože je stále jedním z favoritů, říkají vysoce postavení členové EU. Druhá korunovace není zaručena a dva měsíce před červnovými celoevropskými volbami v Bruselu se začínají ozývat nespokojení evropští diplomaté a úředníci. "Velkou roli v tom hraje arogance moci. Mylně si myslí, že jí všechno projde. Některé její chyby tak nakonec mohou být použity proti ní," řekl jeden z úředníků pod podmínkou anonymity pro bruselský deník Politico.
Podle úředníků, diplomatů a politiků v Bruselu nabývají přešlapy von der Leyenové stále větších a rozsáhlejších rozměrů. Insideři se odkazují na Pfizergate (von der Leyenová si psala tajné SMS zprávy s nejvyššími představiteli Pfizeru o vakcínách a covidových opatření) nebo na její cestu do Izraele, apod. "Ve světle blížících se voleb nabývají občasné přešlapy nového významu," domnívá se profesor práva Alberto Alemanno z obchodní školy HEC v Paříži.
Von der Leyenová si bude muset také naklonit nově zvolené europoslance, kteří budou rozhodovat i o jejím znovuzvolením. V létě se totiž sejdou noví vedoucí představitelé EU, kteří si rozdělí funkce šéfů Evropské komise, Rady EU a Rady pro zahraniční politiku. "Neměla by to považovat za samozřejmost," řekl jeden z vysoce postavených diplomatů EU.
Od 10. června se tak bude muset von der Leyenová začít dvořit nově zvoleným evropským zákonodárcům, aby si zajistila jejich hlasy. "Bude předmětem obrovského tlaku zákonodárců, aby získala jejich podporu," řekl druhý představitel EU.
Doplnil, že jedním ze zásadních obratů v pohledu na von der Leyenovou byl březnový sjezd evropských konzervativců v Bukurešti. Několik tamních politiků se vymezilo proti dosavadní šéfce EK, včetně diplomatů a lidí z jejího vlastního liberálního uskupení EPP. Od té doby roste odpor proti von der Leyenové, která čelí kritice např. za zmražení 10 miliard eur z peněz EU pro Maďarsko nebo výrokům ohledně právního státu v Budapešti či Varšavě.
Na problémy by mohla německá politička narazit i s Francií. Předsedkyně skupiny Renew francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v europarlamentu Valérie Hayerová jednoznačně odmítla podpořit von der Leyenovou v druhém funkčním období. "Zároveň ale nevylučuji, že pro ni budu znovu hlasovat nebo ne," řekla Hayerová podle serveru Politico.
Několik diplomatů z Bruselu tyto signály z Paříže interpretuje jako nátlak na šéfku EK, která by poté měla Francouzům splnit určité požadavky. "Myšlenka německé předsedkyně Komise, která si bude během druhého mandátu dělat, co chce, je pro ně noční můrou," domnívá se diplomatický zdroj.
Sama Ursula von der Leyenová mezitím rozjela vlastní kampaň a představila úzký okruh svých spolupracovníků, včetně vedoucího kampaně a její "pravé ruky" Björna Seiberta. "Výběr a složení lidí na kandidátce dokazuje, že se může spolehnout pouze na velmi malý okruh důvěryhodných lidí. Není to známka důvěry v její stranu," řekl jeden vysoce postavený parlamentní úředník.
Hlavní mluvčí její kampaně Alexander Winterstein přibližuje, že von der Leyenová má dvojnásobnou pracovní zátěž, jelikož je šéfkou strany i kandidátkou. „Ursula von der Leyenová už v rámci kampaně navštívila Řecko, Německo, Lotyšsko a mnoho dalších zemí bude ještě následovat,“ vysvětluje Winterstein.
Podle mluvčího to bude tvrdá kampaň, která si bude klást především otázky v rámci demokracie, prosperity a bezpečnosti. "Bude pokračovat zejména v přímém střetu s těmi, kdo chtějí podkopat evropskou demokracii jak zvenčí, tak zevnitř Evropy. V těchto volbách jde o hodně," uvedl.