ÚHEL POHLEDU: Než byl Petr Pavel zvolen prezidentem, zmiňoval jsem velmi podstatnou otázku, a to, kdo je v jeho právním týmu. Nyní je vidět, proč jsem se ptal, více než zřejmě.

Prezident Pavel totiž řeší hned dvě temné komnaty na poli svých “právních pravomocí”, které mu zanechal jeho předchůdce.

První je nepochybně volba nových ústavních soudců. Prezident zvolil systém manažerský, tedy vytvořil si poradní tým a ten oslovil všechny, kteří mu budou nepochybně schopni poskytnou kvalifikovaně kandidáty. Je to systém moderní, transparentní a zřejmě efektivní. Všimněme si toho, koho tým oslovil. Na jednu stranu instituce, které mají veřejnoprávní charakter, jako Česká advokátní komora, soudy či univerzity a na druhou stranu instituce, které jsou účelovými spolky - někdy více - Unie státních zástupců a nebo méně - Soudcovská unie. Nebudu na tomto místě rozepisovat, proč se zejména Unii státních zástupců podařilo vytvořit dojem, že tato úzká skupina státních zástupců reprezentuje státní zastupitelství, ale je to tak. Je to však po formální stránce jen spolek zahrádkářů, žádná veřejná instituce. V této souvislosti si dovolím poznamenat, že by mohl také oslovit Unii obhájců či Unii rodinných advokátů, neboť ta je schopna vygenerovat nepochybně kvalitní kandidáty, a jsou to stejní zahrádkáři jako shora zmiňovaní.

Kdo projde sítem těchto předkandidátů, (zvlášť zábavné v tomto směru je sdělení České advokátní komory, že počká, kdo se z jejich řad přihlásí), a to v pozitivním i negativním smyslu, bude pak veřejně přetřásán a probírán, že půjde v podstatě o volbu veřejnosti ještě předtím, než k samotnému návrhu na volbu předložením kandidáta Senátu dojde. Myslím si, že tyto veřejné polovolby neměli tvůrci ústavy příliš na mysli, rozhodně byli spíše přesvědčeni o tom, že prezident jako exekutivní moc předloží moci zákonodárné návrhy vrcholných představitelů moci soudní. A že je prezident sice může využít i pomocné, ale nebude dělat něco jako výběr stylem Česko hledá Super Star .

Samotná volba o sobě bude asi skvělá, protože se objevují jména, která by dříve pravděpodobně nezazněla, jako kdyby neexistovala. Josef Baxa, Daniela Zemanová, Robert Fremr, Jiří Přibáň, Alena Novotná, Veronika Křesťanová. Rozhodně jsou to jména smysluplná, a což velmi vítám, praktici, kteří mají co k věci říci a dokázali, že dokážou dobře rozhodovat.

Můžu k tomu jenom podotknout , že by se pan prezident měl i zamyslet nad volbou z řad politiků nebo osobností, které jsou právníci, ale současně stojí mimo běžné právnické profese nebo jsou i v čele jiných organizací a sami praxi vykovávají tak, aby věděli, jak se právo dělá. Viz volba nového předsedy Ústavního soudu v sousední Spolkové republice Německo, kdy zvolen byl dlouholetý politik, který přišel na Ústavní soud rovnou z poslanecké lavice. Rozhodně to není ke škodě věci.

Konečně se otevřela debata o tom, jaký Ústavní soud je a proč by v něm měli býti právníci - politici. Jakkoliv Marek Benda dráždí mnoho lidí už tím že je… O povaze Ústavního soudu však příliš dále hovořit nechci, to je možná na jiný komentář. Vztahuji to jenom a jenom k panu prezidentovi a způsobu jakou volbu a řešení problémů zkusil.

Ovšem pan prezident celkem otevřel i další komoru o (ne) výkonu funkce prezidenta republiky, kterou byla otázka milostí. Ministr spravedlnosti Blažek se totiž ozval a jasně řekl, že by byl rád, kdyby se opět vrátilo vše zpátky na Hrad. Jedná se o velmi speciální agendu a ministerstvo spravedlnosti v ní nemá příliš mnoho co samo rozhodovat. Ne, že by snad jeho názor neměl být slyšen, ale je to opravdu volba prezidenta, a pokud prezident, má milosti udělit a tuto pravomoc vykonávat, měl by to dělat sám, vybrat si svůj vlastní tým a ne to přenášet na jinou exekutivní složku. Ostatně zajímavé je , co vyšlo v této souvislosti také najevo, a to je to, že mnohokrát kritizovaný Václav Klaus si na problematiku milostí nacházel čas od času sobotu či neděli, kdy se milosti pročítaly a věcí se osobně zabýval.

Je vlastně až hrozné odhalit , kolik pravomocí v oblasti justice přenechal nebo nevyužil předcházející prezident. I když ke cti mu slouží, jak jinak nejsem jeho sympatizantem, a nikdy jsem nebyl, volba těch soudních funkcionářů, kteří vzešli výlučně z jeho pravomoci. Jak k nim dospěl, je záhadou, rozhodující však je, že k nim dospěl dobře.

Uvidíme, jak obstojí v těchto zkouškách Petr Pavel, když shora uvedené patří k naprosto zásadním pravomocím prezidenta republiky a jejich výkon je systémově svěřen do jeho rukou.