Dobré výchozí podmínky pro volby do Evropského parlamentu má hnutí ANO, ale také koalice Spolu či Piráti. Na kandidátce Spolu se ale zároveň může odehrát jedno z největších dramat těchto voleb. Černým koněm by mohla být i KSČM. Deníku Echo24 to v prvotním odhadu vývoje voleb řekli oslovení politologové.

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci favoritem voleb zůstává hnutí ANO. Nicméně bude důležité, nakolik dokáže přenést nespokojenost s vládou na úroveň evropských voleb. K tomu bude potřeba obrovská mobilizace, fyzické nasazení Andreje Babiše a věrohodnost lídrů kandidátky. Dle dnešní situace by vyhrát měl, ale nebude to 33 %, které mu dnes ukazují průzkumy,“ míní Šaradín. „V případě Spolu bude záležet na kompaktnosti týmu, ale zejména na tom, v jaké kondici bude republika, jaká bude inflace, kolik peněz budeme platit za energie, jak se na rodinách podepíše letošní daňový balíček a tak dále,“ dodal.

Podobný názor má i Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně. „Hlavní souboj proběhne s největší pravděpodobností mezi Spolu a ANO. Jak to dopadne, bude záležet na celé řadě faktorů. Opatrně bych to tipoval na vítězství ANO, které se může pokusit mobilizovat své voliče proti vládě. ANO dlouhodobě vede v průzkumech, byť se měří jiný typ preferencí, respektive preference pro jiný typ voleb,“ uvedl pro Echo24 Eibl s tím, že Babiš už v minulosti vyhmátl téma „Silného Česka“, které mezi voliči zarezonovalo a není důvod, aby s ním neuspěl i v eurovolbách, které se konají v červnu 2024.

Politolog Jan Kubáček se domnívá, že zřejmě nejlepší vstupní podmínky mají Piráti, protože těm nahrává společná kandidatura koalice Spolu. Kubáček zmínil dva důvody. „Jednak protože část potenciálních voličů TOP 09 se bude poohlížet někde jinde a s velkou pravděpodobností je mohou oslovit právě Piráti. Zároveň se Piráti mohou jaksi potměšile vymezovat vůči vládním partnerům za názorové nesoulady. Piráti se určitě s ohledem na volby v roce 2025 budou chtít postupně distancovat od vlády,“ řekl Kubáček s tím, že Piráti mohou být v komfortnější situaci než hnutí STAN.

„Ti sice mají Danuši Nerudovou, neokoukanou a populární, která nadále čerpá ze své podpory v prezidentské volbě, ale na druhou stranu se nedokáží tolik vymezovat vůči Spolu. Pro Piráty je to mnohem příznivější z pohledu voličů i volební strategie. Starostové nebudou těmi, kdo bude v roce 2025 říkat, že to nebyla jejich vláda, naopak to bude právě strategie Pirátů,“ domnívá se Kubáček.

„Výchozí situace může být velmi výhodná také pro SPD, protože ta může sázet na to, že vlastně po celou dobu své existence byla vůči EU kritická a nemá takové ty slabiny, které má třeba ODS nebo hnutí ANO, že něco někde odsouhlasili, podpořili, schválili...“ říká Kubáček s tím, že do voleb se ještě může mnoho stát, například v ekonomice a zvlášť v bezpečnosti, včetně té energetické.

Marketing hnutí ANO bude podle Kubáčka hodně sázet na to, že voliči mají krátkou paměť a nebudou si pamatovat, že vlastně to byli jeho představitelé, kteří přijali Green Deal. „Problém ale je, že pro některé voliče bude ten narativ hnutí ANO málo tvrdý, protože někteří voliči opravdu slyší slovo ‚unie‘ a vidí rudě a těm to stačit nebude,“ míní Kubáček.

Černým koněm KSČM s Paroubkem na kandidátce

Otto Eibl naopak neočekává výraznější výsledek SPD kandidující společně s Trikolorou. „Přeci jen v tom národně konzervativním prostoru už je docela těsno a nasouvají se do něj i některé mainstreamovější subjekty (typicky ANO). Menší strany pak mohou mít problém s financováním kampaně, část nerozhodnutých voličů je nemusí vůbec zaznamenat. Pokud by pro tyto strany ale hlasovalo aspoň tolik voličů, co ve volbách do Poslanecké sněmovny, neměly by mít problém uspět. To se ale s největší pravděpodobností nestane, protože minimálně část voličů zůstane doma a voleb se nezúčastní,“ uvedl Eibl.

Podle Pavla Šaradína z UPOL budou SPD a Trikolora, které kandidují společně, právě na kampaň Andreje Babiše narážet a budou se s ním přetahovat o voliče. „Nicméně kvůli nechuti vlastních voličů k čemukoliv evropskému neočekávám nějak silný mandát. Svým způsobem by mohla být černým koněm KSČM, která hodlá utratit až 40 milionů korun za kampaň, spojit se malými levicovými stranami, včetně ČSSD Jany Volfové, za kterou má má kandidovat Jiří Paroubek… nicméně být černým koněm v tomto případě znamená obhájit jeden mandát,“ míní Šaradín.

V souvislosti s potenciálním černým koněm voleb politolog Kubáček řekl, že menší strany budou mít problém vůbec se prosadit a získat pozornost. Spojení SPD s Trikolorou nebo například SOCDEM s menšími stranami označil spíše za psychologickou pomoc, než že by tyto menší strany mohly těm větším přinést tisíce hlasů navíc. „Mohou tím ukázat, že se nechtějí rozdrobovat nebo přinést zajímavé osobnosti na kandidátku. Úspěch pro tyto strany bude, pokud se jim vůbec podaří do europarlamentu dostat,“ míní Kubáček.

U ostatních stran se zatím podle Šaradína těžko předpovídá, jelikož nemají ani lídry. U výsledku hnutí STAN podle něj záleží, v jaké kondici budou Piráti a Spolu. Podle Eibla se jedno z největších dramat odehraje na kandidátce Spolu. „Dá se totiž čekat, že voliči budou využívat preferenčních hlasů a bude zajímavé sledovat, jak to nakonec všechno dopadne. Roli bude hrát pak již zmiňovaná účast – čím méně lidí k volbám přijde, tím více se otevírá prostor pro menší subjekty s disciplinovanými voliči,“ míní Eibl.

Podle Kubáčka se ale dá očekávat vyšší volební účast než v minulosti. „Třeba o pět procentních bodů a bude velmi zajímavé sledovat vývoj,“ řekl Kubáček. „Konkrétní subjekt, který může překvapit, si nyní nedovolím odhadnout. Ale myslím si, že to bude ta strana nebo hnutí, kterým se podaří koncovka kampaně, kteří budou v závěru nejvíce slyšet,“ uvedl Kubáček.