ÚHEL POHLEDU: Na akciových trzích trvá nervozita poté, co se do problémů dostala americká banka New York Community Bancorp. A to podstatné: Největší ztráty v posledních dnech vykázaly technologické akcie. Jak jsme na tomto místě už několikrát upozorňovali, právě u nich je jednoznačná AI-bublina a právě jimi odstartuje celková korekce.

Moc optimismu nepřidává ani další zhoršování makroekonomických ukazatelů, například německý institut Ifo opět zhoršil výhled německé ekonomiky pro letošek a očekává růst už jen o 0,2 %. Mluví o omezování spotřeby, o vysokých úrokových sazbách, o úsporných opatřeních vlády… ale to hlavní chybí: Institut jako hlavní příčinu dlouhodobých problémů vůbec nezmiňuje Green Deal. A dokud příčina nebude pojmenována, nebude možné ji odstranit, tedy růst nastartovat.

Ale vraťme se k aktuálním událostem: Akcie New York Community Bancorp za letošek už vymazaly přes 70 % své hodnoty a pod velkým tlakem zůstávají také její konkurenti. To zase dál sráží akcie napříč trhem. V tuto chvíli se krom celkové nervozity nic zdánlivě neděje, jako by se čekalo, až zahřmí. Ale – nervozita na finančním trhu je jasně patrná. A to je ta nejlepší chvíle, kdy neuškodí shrnout si, jak si v dlouhodobém horizontu klasické typy investic vlastně stojí.

Jinak řečeno: Jsou investice opravdu tak výnosné, jak mnozí finanční poradci prezentují? Dokážeme si klasickým investováním vůbec vydělat na rohlíky? Aneb překoná výnos u investic vůbec inflaci obyčejných rohlíků? Odpověď vás možná překvapí.
Průměrná meziroční inflace u cen bílého pšeničného pečiva (tedy oněch rohlíků) byla mezi lety 2005–2023 ve výši 4,7 %. Otázka pak zní, která investice svým výnosem tuto inflaci rohlíků překonala.

Banka to rozhodně nebyla. Průměrná roční úroková sazba z vkladů v těchto letech byla +1,0 %.

Ani dluhopisy nám v tom nepomohou. Průměrný výnos do splatnosti u 10letých českých státních dluhopisů činil +2,75 %. Ani skrze koupi 10letých dluhopisů tedy nebylo možno „vydělat si na rohlíky“.

Mnohem lepší výsledky dostaneme skrze investici do akcií. Ale ani tak to není nic moc. Průměrné zhodnocení českého akciového indexu PX dosáhlo +4,4 %, ani to tedy inflaci cen rohlíků nepřekonalo.

Abychom růst cen rohlíků překonali, musíme jít do zahraniční, a tím se vystavit kurzovému riziku. Průměrné zhodnocení akciového indexu DJIA v letech 2005–2023 (se zanedbáním devizového kurzu) bylo +7,83 %. To je tedy první investice, která nám reálně vydělá.
Více technologicky zaměřený akciový index S&P 500 dosahoval už 9,01 %. Ale pozor, právě u technologických akcií se nyní nachází megabublina, která právě stojí za tímto rozdílem oproti DJIA.

Obstojné výsledky dávají i nemovitosti. Průměrný meziroční růst nabídkových českých cen bytů ve sledovaném období dosáhnul +7,1 %, u pozemků to bylo dokonce 9,3 %, tedy ještě více než u S&P 500, a bez kurzového rizika.

A vítězem této hitparády se stává zlato. Průměrné zhodnocení cen zlata v letech 2005–2023 bylo +9,6 %.