Aktuální topnou sezónu má Česko podchycenou a bez problému ji zvládne, pro tu příští nicméně panuje nejistota. Ačkoliv je výhled optimistický, situace stále není úplně klidná. Uvádí to firmy i ministerstvo průmyslu (MPO). Zásobníky na tuto zimu se totiž stále ještě z velké části plnily ruským plynem, jehož import není kvůli agresi na Ukrajině z politických ani technických důvodů na pořadu dne. Ještě nejméně letos by mohl být dovoz plynu za nepříznivých podmínek problematický, pak by se situace měla uklidnit.

Spotřeba zemního plynu v ČR loni meziročně klesla o 19 procent. Celkově odběratelé využili přes 81,5 terawatthodiny plynu. Pokles meziroční spotřeby byl přitom patrný v každém kalendářním měsíci roku 2022. Česko tak s předstihem splnilo cíl EU, podle něhož má každá členská země tuto zimu snížit spotřebu aspoň o 15 procent. Zásoby plynu jsou v současné době proti loňsku dvojnásobné, což přispívá k poklesu cen energií na trhu.

Jednou ze základních příčin nižší spotřeby je podle expertů růst ceny plynu v loňském roce. „Jeho zdražení zásadně zvýšilo tlak na úspory u domácností i firem. Udržujeme nižší teploty v domácnostech a firmy buď optimalizovaly nebo přímo omezily výrobu závislou na plynu,“ uvedl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Dalším klíčovým faktorem, který přispěl ke snížení spotřeby jsou nadprůměrné teploty zejména z posledních zimních měsíců. „Přestože díky tomu klesá cena plynu na burze, tak vysoké zálohy a zafixované ceny pro odběratele zůstávají. Pokud se nižší velkoobchodní ceny plynu udrží, tak většina odběratelů to na účtech a fakturách pozná až za rok. Proto bude i v následujících měsících spotřeba plynu ve srovnání s obdobím před energetickou krizí výrazně podprůměrná,“ předpovídá Tyleček.

Mluvčí společnosti innogy, která jako jedna z prvních již nabídla zákazníkům ceny pod úrovní cenového stropu, Martin Chalupský pro Echo24 uvedl, že výhled na příští topnou sezónu je optimistický. „Ale definitivní bilancování topné sezóny bude opravdu finálně možné až na konci dubna. Dnes jsou zásobníky zemního plynu nadále naplněné na vysoké úrovni. Dosavadní zima byla poměrně mírná. Výrazným efektem, který všem energetikům, ale i vládě pomáhá, jsou úspory energií na straně zákazníků. Jejich chování je logické a také odpovědné. Je to přirozená obrana proti vysokým cenám, ale svým způsobem také společenská odpovědnost,“ uvedl Chalupský.

Situace se ale podle něj nestabilizuje okamžitě. „Mohu dnes říci, že neočekáváme žádné zásadní problémy v zásobování ČR energiemi. Věříme, že i ceny budou postupně klesat, ale nebude to ze dne na den. Optimisticky čekáme, že větší cenové efekty se budou projevovat postupně a hlavně v závěru roku. První signály už jsou zřejmé,“ dodal Chalupský.

Optimistický je i výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Jakkoliv se zdá současná situace na velkoobchodních trzích s elektřinou a plynem slibná, státy EU a specificky ČR by neměly propadnout uspokojení, že rizika jsou za námi. Prostým rozdílem úbytku dodávek ruského plynu a přírůstkem nových neruských kapacit zjistíme, že i přes započtení úspor na straně spotřeby nám v Evropě stále v roční bilanci chybí 20 – 30 miliard metrů krychlových plynu,“ řekl pro Echo24 Gavor. „A tak budeme nadále mimořádně citliví na počasí a také na případný růst konkurenční poptávky v jiných částech světa, především v Číně. Je tedy třeba nakupovat, dokud jsou ceny dole, a průběžně doplňovat zásoby,“ dodal Gavor.

Podobně se pro Echo24 vyjádřil i mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. Aktuální topnou sezonu se současným stavem naplněnosti zásobníků zvládneme, nicméně je pořád třeba si uvědomit, že zásobníky, které máme teď naplněné, se ještě plnily ruským plynem. Tento zdroj vypadne a zásadním tématem bude doplnění zásobníku pro příští sezónu, což může být za případně nepříznivých okolností trochu problém,“ uvedl Vránek s tím, že ale pro další zimy už by se situace mohla uklidnit například díky novým terminálů, na zkapalněný zemní plyn. Stejně jako Chalupský a další experti podtrhuje Vránek význam úspor.

Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely bude ministerstvo pokračovat k krocích, které by měly dál snížit dovoz energetických surovin z Ruska. Připomněl, že Česko má v nizozemském terminálu LNG rezervovány zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu, což by při současné spotřebě vystačilo asi na 40 procent spotřeby. Kromě toho má stát opci na další miliardu metrů krychlových plynu, zatím ji však nevyužilo, protože chce své zdroje co nejvíce diverzifikovat. Do budoucna by ovšem LNG mohlo podle Síkely tvořit i více než poloviny tuzemské spotřeby.

Od zářijového ukončení dodávek přes plynovod Nord Stream 1 se do konce roku 2022 dovezlo přibližně 2,6 miliardy kubíků plynu. Maximálně 3,4 procenta z toho však mohlo přitéct z Ruska. „Dodávky z Ruska nahradil plyn z Norska a LNG z Holandska a z Belgie. Takže přes výpadek ruského plynu zažíváme z hlediska zásob nejúspěšnější topnou sezonu v historii. Daří se nám to díky energetickým úsporám, vládním úsporám a rozvoji infrastruktury,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela.

MPO pro deník Echo24 uvedlo, že během topné sezóny 2022/2023 bylo jen v Německu uvedeno do provozu asi 17 miliard metrů krychlových nové kapacity zpětného zplynování na třech plovoucích terminálech. V příštích třech letech by je měly doplnit další dva pobřežní terminály LNG Stade a Brunsbüttel a jeden plovoucí terminál v Lubminu. Premiér Fiala novinářům minulý týden po návštěvě Berlína a jednání s kancléřem Olafem Scholzem řekl, že Česko má o podíl v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Lubminu na pobřeží Baltu zájem s tím, že by ČR mohla plyn získat již pro nadcházející zimu. „Tato lokalita je pro nás výhodná, protože je napojena na českou energetickou infrastrukturu,“ řekl Fiala.