Loňské zkrácení mimořádné valorizace penzí projednával ve středu Ústavní soud (ÚS). Verdikt zatím nepadl, z pozice svědků ale vypovídali třeba ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) či šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Hnutí ANO zastupovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Soud ukončil dotazování, vyhlášení nálezu odročil předseda Josef Baxa na neurčito.

Podle ministra Jurečky vláda sáhla ke zkrácení mimořádné valorizace především s ohledem na rozpočtovou odpovědnost. Kdyby se důchody zvedly podle standardního zákonného mechanismu, znamenalo by to pro státní rozpočet značné výdaje na desítky let dopředu. „Stalo by se to mandatorním výdajem a neumím si představit jakoukoliv jinou vládu, která by to pak vzala zpátky,“ řekl Jurečka, kterého si soud předvolal jako svědka.

Vláda podle Jurečky už během roku 2022 předpokládala, že kvůli inflaci nejspíš nastane mimořádná valorizace penzí. Když však statistici zveřejnili údaje o prudkém růstu cen za leden 2023, rozhodla se vláda podle Jurečky jednorázově nahradit zákonný valorizační mechanismus jiným, úspornějším, a to právě s ohledem na rozpočtovou odpovědnost, dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a mezigenerační solidaritu.

Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo 760 korun. Vláda tak jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Podle Jurečky kabinet usiloval o to, aby zachoval kupní sílu důchodců, aby penze zůstaly v rozumném poměru k průměrné mzdě a aby se nerozevíraly nůžky mezi seniory s nejvyššími a nejnižšími důchody.

Kdyby vláda nechala proběhnout mimořádnou valorizaci podle standardního mechanismu, rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle Jurečky dosáhnout až 400 miliard korun. Přesná čísla se odhadují obtížně, záleží na tom, jak dlouho budou nynější důchodci ještě pobírat penzi.

Soudce Jaromír Jirsa se Jurečky zeptal, zda je vláda připravena vyzvat opozici ke konstruktivnímu jednání o skutečné důchodové reformě. „Já se o to snažím,“ reagoval Jurečka. Vláda se podle něj dokáže dohodnout s opozicí na některých dílčích parametrech, na těch nejpodstatnějších ale zatím nikoliv.

Ministr financí Stanjura soudu řekl, že rozhodující nebyly potenciální rozpočtové dopady v roce 2023, ale ty střednědobé a dlouhodobé. „Byly by to vysoké náklady pro příští generace,“ řekl ministr financí. „Věděli jsme, že máme 40 nebo 50 dní na to, přijmout nějaké legislativní řešení,“ řekl Stanjura. Sněmovna novelu schvalovala ve stavu legislativní nouze, což je jeden z důvodů, proč skupina poslanců ANO navrhla ÚS, aby právní úpravu zrušil.

Schillerová: Naše pozice je pevnější

Hnutí ANO u soudu zastupovali předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Schillerová a advokát David Rašovský. Se soudci a svědky však komunikoval jen Rašovský, který růst inflace označil za očekávaný, nepředstavoval tak mimořádnou okolnost, která by odůvodnila právě zmiňované zjednodušené a zrychlené projednání zákona ve stavu legislativní nouze. Vláda se podle Rašovského rozhodla sofistikovaným způsobem popřít právo seniorů na zvýšení penzí.

Schillerová po skončení jednání na sociální síti X hodnotila průběh ze svého pohledu pozitivně. „Na rozhodnutí ÚS si budeme muset ještě počkat, ale právě skončené jednání mělo svůj význam již dnes. Nikdo z ministrů si nemůže myslet, že nestandardní kroky na hraně ústavnosti zůstanou bez odezvy. 8 hodin fundovaných dotazů, výslechy svědků a to vše pod drobnohledem veřejnosti. Nepochybuji, že naše právní pozice je pevnější než ráno,“ uvedla Schillerová, která novinářům po konci jednání řekla, že zazněla „celá řada velmi zajímavých otázek a ještě zajímavějších odpovědí“.

Hampl: Šlo by o stovky miliard navíc

Podle šéfa NRR Hampla byl nárůst životních nákladů důchodců na přelomu let 2022 a 2023 mimořádně vysoký a překvapivý. Dalo se podle něj předem očekávat, že růst cen povede k nutnosti mimořádné valorizace penzí, otázkou zůstávalo, kdy a o kolik. Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 ale nebylo možné predikovat, řekl Hampl s tím, že to byl podle něj šok. „Neznám nikoho, kdo věděl, že bude takhle vysoká,“ uvedl Hampl, který byl předvolán jako svědek.

Podle Hampla by se legitimní očekávání ohledně konkrétního navýšení těžce dovozovalo. Důvodem je to, že se dalo těžko předpokládat, v jakém okamžiku dojde k překročení pětiprocentního růstu cen, což je práh pro valorizaci. Upozornil také na to, že obecná inflace a index životních nákladů důchodců jsou dvě různá čísla. Pro valorizaci penzí bylo klíčové to druhé, tedy takzvaná důchodcovská inflace. V časech prudkého růstu cen jsou konkrétní hodnoty kolísavé a obtížně se predikují. Hampl to popsal tak, že česká ekonomika se obrazně řečeno přesunula „z polabských nížin do krkonošských hor“.

„Nebylo možné v žádném případě rozumně kalkulovat výši důchodcovské inflace, byla překvapivá úplně pro všechny,“ řekl Hampl, který musel také reagovat na dotazy soudců. Například místopředseda soudu Vojtěch Šimíček se ptal na dlouhodobé rozpočtové dopady, pokud by vláda mimořádnou valorizaci nezkrátila a uplatnil se běžný zákonný mechanismus. V příštích několika desítkách let by stát vynaložil stovky miliard korun navíc, připustil Hampl.

„Myslím, že všechny úpravy důchodového systému, které vedou k větší udržitelnosti, ať už úpravy řádných nebo mimořádných valorizací, předčasných odchodů do důchodu nebo výpočty nových důchodů, jsou žádoucí proto, aby důchodový systém fungoval dobře, až i vy všichni půjdete do důchodu,“ řekl Hampl novinářům.