Po soudci Robertu Fremrovi se komplikuje pozice dalšího nominanta do Ústavního soudu. Některým senátorům totiž vadí nová zjištění kolem prezidentova kandidáta, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona. Část z nich se týká některých starších rozsudků, část třeba Simonovy údajné podnikatelské činnosti, případně jeho angažmá v ezoterice. Někteří senátoři pro deník Echo24 řekli, že jim Simonova minulost vadí a hodlají si ho ještě před hlasováním horní komory parlamentu předvolat.

„Nejsme mimo prostor a čas. Chystám se pozvat pana Simona 10. října na klub, protože předpokládám, že to bude 18. na pořadu schůze,“ sdělil redakci šéf největšího senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

Odškodňování státu

Prezident Petr Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých kandidátů: Josefa Baxu, Danielu Zemanovou, Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou a Jana Wintra. Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr po kritice, které čelil ohledně svého předlistopadového působení v justici. Jeho místo měl zaujmout právě Simon, specialista na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu.

Rozhodnutí dr. Simona, která rušil Ústavní soud jsou projevem formalistní justice v kauzách občan vs. stát, kdy obecné soudy často stojí spíše na straně státu. Role ÚS je rozhodovat nestranně ne z hlediska zájmů státu a justice, ale z hlediska dodržování ústavních práv občanů.

— Hana Kordová Marvanová (@HanaMarvanova) September 15, 2023

Schválení jeho nominace v Senátu ale podle všeho nebude tak jednoduché. „Asi ten problém mít budeme, já tedy určitě velký a minimálně část klubu taky,“ říká předseda senátorského klub SEN 21 a Piráti, advokát Václav Láska.

Simon se podle něj podílí na judikátech, které až příliš vystupují proti nespravedlivě stíhaným. „Pro mě je to závažné téma, protože dlouhodobě tvrdím, že Česká republika neoprávněně trestně stíhané neodškodňuje adekvátně. Naopak,“ uvedl senátor Láska.

Pavlův kandidát bude muset na plénu Senátu vysvětlovat minimálně svoji roli při odškodnění poškozených klientů v kauze H-System a možná v některých dalších. Některé rozsudky, pod nimiž je podepsán, posléze kritizoval a zrušil právě Ústavní soud. Simon byl také jedním ze soudců, který zamítl žalobu chartisty Petra Hanzlíka žádajícího odškodnění od státu za nucenou emigraci po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti (StB) při tzv. akci Asanace.

7 zrušených rozsudků Ústavním soudem není dobrá vizitka pro kandidáta na ústavního soudce. Nelze ani akceptovat šíření medicínských bludů, u koho je třeba předpokládat uvážlivou práci s fakty. Nemohu hlasovat pro P. Simona, kandidáta na ÚS, kterého prezident navrhuje. pic.twitter.com/hPoF6aAicG

— Marek Hilšer (@MarekHilser) September 14, 2023

„Rozhodnutí dr. Simona, která rušil Ústavní soud, jsou projevem formalistní justice v kauzách občan versus stát, kdy obecné soudy často stojí spíše na straně státu. Role ÚS je rozhodovat nestranně, ne z hlediska zájmů státu a justice, ale z hlediska dodržování ústavních práv občanů,“ uvedla třeba senátorka Hana Marvanová (za Spolu), podle které kvůli tomu Simona při hlasování nepodpoří. Kandidát Hradu na to sdělil, že si za svými tehdejšími rozhodnutími stojí.

Podnikání nebo ezoterie

Ohledně Simona existují ještě další pochybnosti. Soudce Nejvyššího soudu budí rozpaky i svým působením v ezoterické skupině „Čchi-kung Orel v hnízdě“, která se věnuje „práci s energií“ či „pěstování vnitřní síly“ a radí například mužům s ejakulací. Více jsme psali zde.

Problémem je ale i podezření, že jde o Simonovu podnikatelskou aktivitu, což je v jeho pozici nepřípustné. „Jestliže tomu tak v případě soudce Simona bylo, a to v případě firem orientovaných na seberozvoj a cvičení dokonce dlouhodobě, pak to rozhodně považuji za diskvalifikační pro kandidáta na člena Ústavního soudu,“ vyjádřil se k tomu pro Echo24 senátor Pavel Fischer.

Podle serveru Česká justice nepovažuje soudce Simon svoji lektorskou činnost za problematickou z pohledu zákona o soudech a soudcích, který soudcům zapovídá výdělečnou činnost, s výjimkou správy majetku či sportovních a pedagogických aktivit. Jeho zdůvodněním je to, že podle něj jde o pedagogickou činnost.

„To se mi zdá jako poměrně účelový výklad tohoto pojmu – v zákonech máme přece také řečeno, jaké parametry musí splňovat pedagogický pracovník,“ míní Fischer.

I kvůli tomu nechce soudce Simona podpořit senátor Marek Hilšer. „Sedm zrušených rozsudků Ústavním soudem není dobrá vizitka pro kandidáta na ústavního soudce. Nelze ani akceptovat šíření medicínských bludů, u koho je třeba předpokládat uvážlivou práci s fakty. Nemohu hlasovat pro Pavla Simona, kandidáta na Ústavní soud, kterého prezident navrhuje,“ napsal.

Ústavních soudců je nyní 14 z předpokládaných 15. Návrh a jmenování nominanta je v gesci hlavy státu, mezitím ale musí navrženou osobu posvětit Senát. Na to má 60 dnů, o Simonovi by se tak mělo rozhodnout asi do konce října. Redakce se obrátila i na Pražský hrad s prosbou o vyjádření k novám informacím o Simonovi.

„Prezident Pavel již žádost o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Pavla Simona do Senátu zaslal. Splnil tak svou ústavní roli a posouzení předloženého kandidáta je nyní na Senátu. Více nyní nebudeme záležitost komentovat,“ uvedl Hrad v odpovědi.