Stát hromadí infrastrukturu. RobinOil je strategicky bezvýznamný, zájem je o plynárenskou síť
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Stát se letos pustil ve velkém do nákupů energetické infrastruktury. V posledních měsících tak vláda rozhodla o koupi například firmy Net4Gas, která provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic, společnosti RWE Gas Storage, která vlastní většinu podzemních zásobníků na zemní plyn či sítě čerpacích stanic RobinOil. Experti na energetiku pro deník Echo24 postup vlády zhodnotili.
Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Petra Milcová pro Echo24 vypíchla především hodnotu RWE Gas Storage a Net4Gas. Oba nákupy se přitom staly terčem kritiky, MPO v nich však vidí klíčový posun v energetické bezpečnosti. „V případě, že by se naskytla vhodná příležitost na trhu nebo pokud by to vyžadovala situace, jsme připraveni podniknout další kroky, které by pomohly posílit energetickou bezpečnost i nadále,“ uvedla Milcová.
Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora stát v letošním roce využil příležitost k obnovení kontroly nad základní plynárenskou infrastrukturou. „To pokládám za správný krok, plyn budeme v české energetice ještě dlouho potřebovat. V případě podzemních zásobníků to hodnotím dobře i z komerčního hlediska. Investice do Net4Gas už tak návratná nebude, ale byla v podstatě vynucená. Je jasné, že po zastavení tranzitu ruského plynu bude ekonomika české přepravní soustavy výrazně horší nezávisle na vlastníkovi,“ řekl pro Echo24 Gavor.
Podle energetického experta z Masarykovy univerzity v Brně Martina Jiruška stát musí přemýšlet strategicky a v dlouhodobém horizontu. „Musí promýšlet rizika a jak jim předcházet. To soukromé subjekty typicky nedělají; jejich motivací je primárně ekonomický zisk. Zjednodušeně tedy v tržním prostředí spotřebitelé po většinu času benefitují z jeho výhod v podobě nízkých cen, v případě krizí však takové prostředí neumí reagovat. Proto je tedy schopnost státu činit protikrizová opatření klíčová pro energetickou bezpečnost,“ uvedl pro Echo24 Jirušek.
„Zdá se, že ruský útok na Ukrajinu a s tím související energetické vydírání ze strany Ruska definitivně změnilo vnímání energetiky. Evropské státy mnohem víc začaly hledět na bezpečnost dodávek, a to i za cenu zvýšených finančních nákladů. Týkalo se to i České republiky,“ řekl Jirušek s tím, obecně je v současné situaci rozumné, když má stát nástroje, jak zajistit dodávky pro případ nouze. Dá se říct, že nákupy důležitých částí infrastruktury jsou správné. Ne všechny akvizice se ale touto logikou dají ospravedlnit, řekl expert.
Nákup čerpacích stanic RobinOil považuje Jiří Gavor za čistě komerční záležitost státního podniku ČEPRO. „Žádný zvláštní strategický význam z pohledu státu v tomto nákupu nehledejme, konkurence na trhu pohonných hmot je v Česku velmi vysoká,“ řekl Gavor.
Podle Martina Jiruška je u některých státních nákupů motiv zvyšování energetické bezpečnosti jasnější, v některých případech je to horší. „Do první kategorie patří nákup zásobníků plynu. Byť i zde se dá namítnout, že stát měl páky, jak zajistit dostupnost plynu i bez přímého vlastnictví. Částečně se dá pochopit i nákup plynové infrastruktury, byť tady je logika spíše symbolická. Roli mohly hrát i obavy z následků finančních potíží společnosti Net4Gas po vymizení jejího hlavního příjmu – poplatků za tranzit (ruského) plynu,“ řekl Jirušek.
„Zmíněná logika se ale ztrácí u nákupu sítě čerpacích stanic RobinOil, případně u záměru vstoupit do rafinerie v německém Karlsruhe. Účast státu v těchto segmentech by v případě krize hrála spíš jen symbolickou roli,“ dodal analytik.
„Nevidím důvod pro další nákupy“
Jiří Gavor s ohledem na budoucnost řekl, že je logické a správné, že po nákupu přepravní soustavy se stát prostřednictvím ČEZ zajímá i o nákup největší distribuční plynárenské sítě, GasNet. „Opět se jedná o příležitost, která se nemusí opakovat a navíc při správné ceně má i byznysový smysl pro ČEZ,“ dodal.
Dobudovávat se podle něj budou spíše menší propojení se sousedními zeměmi v plynu a především elektrická propojení k našim sousedům. S ohledem na postupující decentralizaci energetiky se zároveň bude posilovat elektrická přenosová soustava v rámci ČR, míní Jirušek.
„V současné době vidím smysl v předcházení novým potenciálním rizikům, která se mohou vztahovat k jiným technologiím v energetice. To je sice běh na dlouhou trať, ale začít musíme už teď. V některých oblastech, jako třeba výroba akumulátorů nebo technologických celků pro obnovitelné zdroje, to už teď vypadá, že jsme zaspali,“ uvedl Jirušek s tím, že i do budoucna se dá očekávat pokračování trendu větších státních intervencí.
Podle Michala Kocůrka se vláda zaměřuje na získání přímé kontroly ve strategických plynárenských společnostech, od nákupu, přes přepravu, skladování až po distribuci. „Stále nedořešena zůstává její role v oblasti elektroenergetiky s ohledem na diskutovanou změnu akcionářské struktury skupiny ČEZ a otázky spojené s financováním nových jaderných bloků, s provozem uhelných elektráren, případně s nákupem plynárenské distribuce,“ řekl Kocůrek.