Ozdravným balíčkem nic nekončí, konsolidovat veřejné finance budeme i nadále. Tak hovořili na tiskové konferenci představitelé vlády Petra Fialy (ODS). I ekonomové upozorňovali, že jeden balíček nemusí na veřejné finance, které jsou v katastrofálním stavu, stačit. Ministr financí Zbyněk Stanjura nicméně na dotaz deníku Echo24 řekl, že v příštím roce se podobný seznam opatření čekat nedá. Vláda ale bude nadále hledat úspory, chce pokračovat ve škrtání dotací i bojovat s byrokracií.

Žádný „Ozdravný balíček II“ se na příští rok nechystá, vláda ale s konsolidací dle svých slov nekončí. „Ten proces nekončí v tom smyslu, že budeme nadále hledat úspory. Většina těchto úsporných kroků nepotřebuje změnu zákona, jen politickou odvahu. Ale současně, co nekončí, je boj s tou byrokracií,“ uvedl na dotaz deníku Echo24 ministr financí Stanjura. „Aby se lépe podnikalo, lépe žilo, tak musíme snižovat byrokracii. My si to ale děláme sami. Vymýšlíme nové tabulky, nové výkazy, s daty pak pořádně nepracujeme,“ řekl Stanjura.

„Takže tohle je nekončící proces, ale určitě neplánujeme něco jako ozdravný plán římská dvě, to by znamenalo, že jsme tento balíček, nepřipravili správně,“ dodal Stanjura. Zároveň pro Echo24 řekl, že plánuje pokračovat v úsilí škrtat národní dotace a zdůraznil, že snížení dotací je trvalé, bude se tak projevovat i v dalších letech. „Měli jsme obrovský seznam, asi sedm stran A4, kde jsme měli jednotlivé dotační tituly po resortech a procházeli jsme to velmi podrobně. Takže víme přesně, které dotační tituly se úplně zruší nebo u kterých se třeba jen sníží objem,“ uvedl pro Echo24 Stanjura.

„Nemusí to být z miliardy na nulu, může to být třeba z miliardy na 300 milionů a tak podobně. Je to první krok, chci v tom úsilí pokračovat dlouhodobě. U každého rozpočtu budeme vyjednávat o dotačních titulech,“ dodal Stanjura s tím, že na některé tituly je samozřejmě právní nárok, takže tam je situace specifická.

„Pokud bude nicméně kdokoliv chtít vypsat jakýkoliv dotační titul, tak bude muset vysvětlit, proč tak vysoký a jestli je účelný. Zároveň je vždy třeba promyslet, zda není cesta zvýšit spoluúčast těch příjemců a tím pádem snížit objem vyplacených státních peněz, aby ta dotace nebyla takzvaně skoro zadarmo. Je nutné, aby se příjemce výrazně podílel finančně na tom projektu, na který čerpá dotaci,“ řekl pro Echo24 Stanjura.

Trend bude pozitivní, pokud se trajektorie udrží, říká rozpočtová rada

Stanjura, který sám sebe označil za člověka, který nemá rád dotace. Řekl také, že při přípravě konsolidačního balíčku přišla vhod i zpráva Národního kontrolního úřadu, s jejímiž závěry by se dle svých plně ztotožnil. NKÚ mimo jiné ve své zprávě psal, že dotací je příliš mnoho, jsou neefektivní a že pokřivují trh. „V řadě případů dotace neprodukují žádnou hodnotu. Šlo každopádně o velmi těžkou politickou debatu, to je potřeba říct. Když ale nejste schopen u některých titulů vysvětlit, k čemu vlastně jsou, tak musíme říct stop,“ řekl pro Echo24 Stanjura.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal deníku Echo24, že Stanjuru nyní čeká náročné vyjednávání s různými skupinami, které budou lobbovat, aby se ‚jejich‘ dotace nerušily. „Pokud se to ale podaří dotáhnout a bude to skutečně přes padesát miliard, tak to bude vlastně svého druhu opravdu zázrak. Ačkoliv já jsem zastáncem toho, že vždy jde škrtat ještě více,“ dodal Stroukal. Sám by si dle svých slov uměl představit větší škrtání, například v oblasti samospráv, ale také třeba právě v dotacích.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček označil nynější znění konsolidačního balíčku za dobrý kompromis pro všechny strany. „Každá strana do toho vstupovala s nějakým očekáváním a výsledný balíček má podobu, na které jsme shodli v rámci nějakého kompromisu,“ řekl pro Echo24 Vlček. Podle něj jsou desítky miliard škrtů a nových příjmů dostatečným základní pilířem pro práci na konsolidaci státního rozpočtu, která ale bude muset pokračovat.

„Ta debata byla velmi konstruktivní, ale samozřejmě velmi tvrdá, trvalo to dlouho, často skutečně do pozdních nočních hodin, teď je úkolem všech vládních poslanců, senátorů, hejtmanů a dalších reprezentantů vládní koalice lidem vysvětlovat, proč jsou ta opatření nutná,“ dodal Vlček.

Národní rozpočtová rada (NRR) oceňuje, že vláda přichází s konkrétními návrhy na snížení veřejných výdajů a zvýšení veřejných příjmů. „Je to zcela v souladu se stanovisky NRR z minulosti, která upozorňovala na dlouhodobou neudržitelnost současné výše strukturálního deficitu,“ uvedla rada v prvním stanovisku. Navrhovaný rozsah konsolidace považuje NRR za přijatelný. „Svým objemem by neměl ohrozit ekonomické oživení a zároveň má potenciál nastolit pozitivní rozpočtové trendy do budoucnosti, pokud bude nastoupená konsolidační trajektorie udržena,“ dodala rada, která hlubší analýzu přinese v příštím týdnu.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka balíček uvítal, podle něj jde o krok správným směrem, na který budou ale muset v dalších letech navázat koncepční opatření. V této souvislosti pro Echo24 hovořil například o plánované revizi agend státní správy a zeštíhlování státu. „Pokud budou doručeny změny slíbené v balíčku, pak lze očekávat, že bude mít protiinflační vliv. Tento vliv ale bude mít omezenou sílu, zpoždění a je velmi těžké jej dopředu kvantifikovat. Průměrné ceny budou v české ekonomice po určité období každým měsícem vyšší,“ řekl Peterka. „Tento negativní jev může být úspornými opatřeními v dalších měsících pouze zpomalen. Vcelku rychle by protiinflačně mohla zafungovat změna sazby DPH pro potraviny, které budou nově ve 12% sazbě. Nečekejme však velké změny, protože se jedná o snížení DPH pouze na úrovni 3 procentních bodů,“ dodal ekonom.