V případech, kdy odpadne část budovy v důsledku její vady nebo nedostatečného udržování nemovitosti, hradí vzniklou škodu vlastník budovy. V souvislosti s dnešním zřícením římsy na muže v centru Prahy to na dotaz ČTK napsala advokátka Adéla Anderson z kanceláře Nest Legal. Akademik Filip Melzer uvedl, že nejprve se bude za pomoci znalců zkoumat, proč zdivo spadlo a zda někdo neudělal něco špatně, například při opravách – v takovém případě by odpovědnost nesl také. Neštěstí má i trestněprávní rovinu, v úvahu připadá nedbalostní obecné ohrožení.

Po pádu římsy na tramvajovou zastávku dnes v Lazarské ulici zemřel zhruba padesátiletý muž. V domě sídlí dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny, Pojišťovna VZP (PVZP). Sdělila, že budova byla nově zrekonstruovaná a řádně udržovaná. Poukázala na to, že neštěstí se stalo při prudkém přívalovém dešti a silném větru. Hasiči z římsy následně rozebrali zhruba 100 kilogramů uvolněného materiálu, který podle nich mohl rovněž spadnout. Objekt podle katastru nemovitostí patří společnosti PVZP servis.

Na případy, kdy nastane újma způsobená pádem části budovy, se podle Anderson vztahuje zejména speciální ustanovení o odpovědnosti za škodu, které obsahuje paragraf 2938 občanského zákoníku. „Stanoví, že v případě odloučení části budovy v důsledku její vady nebo nedostatečného udržování budovy nahradí vlastník takové budovy škodu z toho vzniklou,“ vysvětlila právnička.

„Se současným vlastníkem budovy za škodu solidárně – tedy společně a nerozdílně – odpovídá i předešlý vlastník budovy, pakliže má škoda příčinu v nedostatku, který vznikl za trvání jeho vlastnického práva, na nějž nového vlastníka neupozornil, a pakliže došlo ke škodě do roka od zániku jeho vlastnického práva,“ dodala. Toto podle ní neplatí, pokud o takovém nedostatku musel nový vlastník vědět.

„V první řadě se nyní bude za pomoci znalců zkoumat, proč k pádu římsy došlo,“ řekl ČTK Melzer, který působí na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a je spoluautorem komentáře k novému občanskému zákoníku. Odpovědnost za událost ponese podle něj jednak ten, kdo případně udělal něco špatně, například při opravách fasády. Vlastník bude odpovídat, pokud pád římsy způsobila její vada – třeba i skrytá.

Odpovědnost vlastníka je podle Melzera v takových případech tzv. objektivní, a vzniká tedy, i pokud vlastník „neudělal nic špatně“. Odpovědnost by nenesl jen tehdy, pokud by pád způsobila nějaká mimořádná vnější příčina. „Fasáda má být taková, aby vydržela bouřku. Muselo by to být například tornádo,“ míní právník.

Podle Anderson se odborná veřejnost nemůže shodnout na tom, zda je odpovědnost vlastníka objektivní – a tedy zda vlastník odpovídá automaticky – nebo subjektivní, kdy by se pro vznik povinnosti k náhradě škody muselo zkoumat vlastníkovo zavinění či porušení právní povinnosti. Z aktuální judikatury Nejvyššího soudu podle advokátky vyplývá, že odpovědnost vlastníka je objektivní a absolutní, nicméně okolnosti ohledně vady či nedostatečné údržby musí tvrdit a prokazovat poškozený.

Dnešním případem v Lazarské ulici se zabývají pražští kriminalisté, kteří budou zjišťovat příčinu a okolnosti neštěstí. Zatím nesdělili, pro podezření z jakého trestného činu budou případ prověřovat. Podle Anderson by v úvahu připadalo obecné ohrožení z nedbalosti, kde za způsobení smrti při porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání či postavení hrozí tři až deset let vězení.

V době tragické události procházela městem silná bouřka s přívalovým deštěm. Očitý svědek neštěstí ČTK řekl, že muž stál na zastávce sám. Naopak na protilehlé zastávce se před prudkým deštěm schovávalo několik lidí. Když viděli, že muže něco zasáhlo, rozběhli se k němu, zavolali záchrannou službu a poskytovali mu první pomoc včetně masáže srdce. Zasaženému ale už nedokázali pomoct ani profesionální záchranáři.

Frekventovaná ulice spojující Spálenou a Vodičkovu byla zhruba dvě hodiny uzavřená. Hasiči na síti X uvedli, že po neštěstí z římsy domu rozebrali zhruba 100 kilogramů uvolněného materiálu hrozícího pádem. Případem se zabývají policisté, kteří budou zjišťovat příčinu a okolnosti neštěstí včetně případných pochybení.

Podobná neštěstí jsou většinou způsobena souběhem několika věcí, řekl ČTK statik Václav Losík. Mohou to být koroze, způsobená například zatékáním vody, nebo tepelné mosty. V kombinaci s vibracemi od jedoucích tramvají pak může podle statika část konstrukce spadnout. „Na každé konstrukci mají být prováděny pravidelné revizní prohlídky jednou za pět a jednou za deset let. Nicméně většina provozovatelů budov si to neuvědomuje a často k takovým prohlídkám vůbec nedochází,“ doplnil Losík.