Izraelská armáda na jihu Libanonu svádí intenzivní boje s ozbrojenci Hizballáhu poté, co dnes v noci zahájila očekávanou pozemní operaci proti tomuto šíitskému militantnímu hnutí přímo na území svého severního souseda. Oznámil to mluvčí armády Avičaj Adrai na síti X. Armáda současně varovala libanonské občany, aby necestovali auty jižně od řeky Lítání.

Hizballáh, jehož vojenské křídlo EU považuje za teroristickou organizaci, dnes podle agentury Reuters uvedl, že dvakrát zaútočil dělostřeleckou a raketovou palbou na izraelské vojáky v příhraniční izraelské obci Metula. O zahájení izraelské pozemní operace v Libanonu se však nezmínil.

The Israeli airstrike in Damascus targeted a meeting between Hezbollah and IRGC leaders. The strike hit a car near the Iranian embassy. pic.twitter.com/S1s9aHuXn0

— Visegrád 24 (@visegrad24) October 1, 2024

Izraelská armáda dnes v noci oznámila, že na základě rozhodnutí bezpečnostního kabinetu zahájila "omezené, lokalizované a zacílené pozemní útoky založené na přesných zpravodajských informacích" o působištích a infrastruktuře Hizballáhu poblíž hranic, to vše za podpory letectva a dělostřelectva. Cíle pozemních akcí se nacházejí ve vesnicích poblíž hranic a představují bezpečnostní hrozbu pro obce na severu Izraele, uvedla armáda.

Na operacích se podílí elitní 98. divize armády, která byla na severní frontu převelena teprve před dvěma týdny z Pásma Gazy, kde bojovala řadu měsíců ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Tu rozpoutal Hamás svým brutálním útokem na jižní Izrael loni 7. října; Hizballáh pak začal hned 8. října, údajně na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, ostřelovat přes hranici sever Izraele, odkud musely být evakuovány desetitisíce obyvatel. Umožnění jejich návratu je klíčovým válečným cílem izraelské vlády, jímž zdůvodňuje současnou operaci.

Také na libanonské straně muselo od loňského října opustit své domovy na 100 000 lidí a nejméně stejný počet odešel z jihu Libanonu v posledních dvou týdnech, kdy Izrael výrazně zintenzivnil vzdušné údery na pozice a členy vedení Hizballáhu, včetně jeho dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha, který zemřel při pátečním náletu na jižní předměstí Bejrútu.

Cílem izraelských pozemních razií na jihu Libanonu budou stanoviště Hizballáhu, odkud hnutí plánovalo teroristický útok na sever Izraele podobný tomu z loňského 7. října, uvedl dnes mluvčí armády Daniel Hagari. Zdůraznil, že oznámená pozemní operace není válkou proti libanonskému lidu, nýbrž proti Íránem podporovanému militantnímu hnutí Hizballáh.

"Tyto lokalizované pozemní razie budou zaměřeny na opěrné body Hizballáhu, které ohrožují izraelská města, kibucy a komunity v našem pohraničí," uvedl Hagari v prohlášení zveřejněném na síti X. "Hizballáh proměnil libanonské vesnice v sousedství izraelských vesnic ve vojenské základny připravené k útoku na Izrael," řekl mluvčí. Hizballáh si podle něj připravoval půdu na vpád do izraelských domovů "ve stylu 7. října" a operaci nazval "Dobytí Galileje".

“Hezbollah had prepared to use those villages — as staging grounds for an October 7-style invasion…into Israeli homes. Hezbollah planned to invade Israel, attack Israeli communities, and massacre innocent men women and children.”

🎥Watch the full statement by IDF Spox. RAdm.… pic.twitter.com/gHnKWSPGDv

— Israel Defense Forces (@IDF) October 1, 2024

Zažíváme nejhorší období historie, říká premiér Libanonu

Libanon zažívá jedno z nejnebezpečnějších období ve své historii, řekl v úterý jeho premiér Nadžíb Mikátí. Podle agentury AFP také vyzval OSN k pomoci Libanoncům, kteří kvůli izraelským útokům museli opustit své domovy a kterých je podle něj už milion. "Přibližně milion našich obyvatel byl vysídlen kvůli ničivé válce Izraele v Libanonu. Naléhavě žádáme o další pomoc vysídleným civilistům," řekl podle AFP Mikátí, který se setkal se zástupci organizací OSN a velvyslanci dárcovských zemí. Mikátí už v neděli řekl, že počet vysídlených osob by mohl dosáhnout až jednoho milionu, což by představovalo největší přesuny obyvatelstva v dějinách Libanonu. Ten má nyní asi 5,5 milionu obyvatel.

Z Libanonu začaly kvůli izraelskému masivnímu ostřelování utíkat i tisíce Syřanů, které před několika lety z vlasti vyhnala občanská válka. V pondělí vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že do Sýrie uteklo už víc než 100 000 lidí. Jsou mezi nimi i Libanonci.

Hizballáh, v překladu Alláhova strana, je militantní islamistické hnutí, ale i politická strana. Má ministry v libanonské vládě i poslance v parlamentu. Je klíčovým spojencem Íránu i palestinského hnutí Hamás a nejmocnější vojenskou silou v Libanonu. S Izraelem bojuje od svého vzniku v 80. letech minulého století. V roce 2006 jejich boje přerostly v měsíční válku. V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka v Gaze, provádí obě strany letecké útoky přes hranici každý den.

Některé země, včetně Spojených států, označují Hizballáh za teroristickou organizaci. Evropská unie považuje ze teroristickou organizaci pouze jeho vojenské křídlo. Libanon kvůli politickým sporům nemá už skoro dva roky zvoleného prezidenta, úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí, jehož vláda je také úřednická. Politické spory, 15 let občanské války (1975-1990) a vážné ekonomické problémy v posledních letech ochromily centrální moc státu v Libanonu a zároveň posílily milice, z některých se staly politické strany.