Vláda Petra Fialy po dlouhých měsících představila svůj plán na ozdravení veřejných financí i důchodovou reformu. Předseda vlády na čtvrteční tiskové konferenci oznámil, že kabinet sníží neinvestiční dotace, což má v příštím roce ušetřit 46 miliard korun. Dalších 20 miliard přinese zeštíhlení státu. Vláda také zdraží alkohol nebo tabák, naopak se mají zlevnit potraviny, léky, vodné a stočné. Nulová daň bude na knihy. Představování souboru opatření začalo začít symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. Na brífinku byli všichni ministři. Kabinet svůj plán nazval Česko v formě.

„To, co vám dnes předkládáme, má naši jednoznačnou, naprostou podporu. (...) Nečekáme dnes slova chvály a nečekáme ani masivní pochopení,“ řekl Fiala s tím, že výsledek je kompromisem mezi požadavky koaličních stran, který si ministři obhájí.

Teď je klíčové, aby vláda neustoupila tlakům na změkčení. Zejména těžké to bude v úsporách na mzdovém objemu. Ustupování by rozdrobilo cestu a zamlžilo cíl. Každý, komu záleží na stabilizaci rozpočtu a naší budoucnosti, by měl vládu povzbuzovat, aby celý balíček realizovala.

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) May 11, 2023

Pokud by vláda opatření neudělala, schodek rozpočtu v příštím roce by byl o 94 miliard korun vyšší, v roce 2025 o 148 miliard, uvedl Fiala. Kabinet podle něj je a bude rozpočtově zodpovědný. Důchodová reforma pak podle něj stojí na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodů, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů.

„Balíček je protiinflační. Nechceme být dotační ekonomikou, osekali jsme desítky miliard,“ uvedla předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„My tu nejsme od toho, abychom nechali problémy vyhnít. Je to nutné řešit, všechny vládní strany se k tomu zavázaly, kormidlem je třeba točit na správnou stranu,“ řekl ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Kupříkladu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek známý svými škrty balíček podpořil. „ Každému z nás tam něco chybí a každého z nás tam něco bolí. Je to však maximum možného v rámci koaličního kompromisu. Proto pokládám za svou povinnost balíček podpořit, protože jeho alternativou je nic a neudržitelný rozpočet,“ uvedl.

Dlouhodobé spekulace

O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne. Dlouhodobě jej nechtěli komentovat, některá opatření ale unikala na veřejnost.

Česko hospodaří s deficitními rozpočty a rychle se zadlužuje. „Tempo zadlužování je hrozivé,“ uvedl premiér Petr Fiala. Výdaje v posledních letech každý rok překračují příjmy o několik stovek miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) několikrát zopakoval, že cílem koalice je snížit strukturální schodek nejméně o 70 miliard korun.

Odpovídá to asi jednomu procentu hrubého domácího produktu (HDP). Potřeba bude ale při úsporách či z nových příjmů získat vyšší sumu, aby se pokryly i nové výdaje, a to třeba na platy učitelů či na obranu. Strukturální deficit představuje nesoulad v nastavení příjmů a výdajů. Loni dosahoval 2,6 procenta HDP. Podle ekonomů je tento stav dlouhodobě neudržitelný. Hovořilo se o tom, že stát chce kombinací navýšení daní a sesekání výdajů ušetřit klidně i 120 miliard.

Stanjura už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Navrhoval sloučení dvou snížených sazeb DPH i přesun některých položek mezi sazbami. Jednalo se o rušení daňových výjimek. Spory se vedly třeba o zdanění tichého vína. Některé záměry pak ze souboru vypadly.

Podle expertů není v nynější podobě udržitelný ani důchodový systém. Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří asi 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně.

Návrh počítal třeba s dřívější penzí pro náročné profese a s pozdější než dosud pro ostatní. Důchody by měly růst pomaleji. Nové penze by mohly být také nižší, při jejich stanovení by se zohlednila menší část výdělku. Zvednout by se mohly odvody živnostníkům a víc by mohli začít platit i dohodáři. Za dobu péče by se důchod mohl počítat z celostátní průměrné mzdy. Manželé by mohli mít společný základ pro výpočet penze.