Pocta pro egyptologa Bártu. Je členem Americké akademie umění a věd. Jako třetí Čech v historii
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Český archeolog a uznávaný egyptolog Miroslav Bárta se stal členem Americké akademie umění a věd jako teprve třetí Čech v historii. Člen Českého egyptologického ústavu FF UK či Učené společnosti ČR, který od roku 2011 vede archeologické vykopávky v egyptském Abúsíru, se stal jedním z více než 40 mezinárodních čestných členů akademie z 23 zemí. "Jmenování zahraničním členem Americké akademie umění a věd vypadá vlastně podobně jako to, které asi dostali v roce 1781 mezi prvními členy George Washington nebo Benjamin Franklin," prohlásil Bárta s tím, že českými členy byl ještě prezident a dramatik Václav Havel a chemik Jaroslav Heyrovský.
Profesor egyptologie Miroslav Bárta je celosvětově uznávaným egyptologem, který se zásadně zapříčinil o dobré jméno českých egyptologů ve světě. Vede tuzemské výzkumníky v pyramidovém poli v Abúsíru a je také autorem "teorie sedmi zákonů" vývoje civilizací. "Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří archeologie a historie 3. a 2. tis. př. Kr.
Intenzivně se zabývá vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona," informuje web filozofické fakulty UK.
Bárta byl mezi lety 2003 až 2004 držitelem Fulbrightova stipendia a studoval na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. Kromě své archeologické práce se podílel také na knihách Něco překrásného končí, Kolaps a regenerace nebo Civilizace a Dějiny či na dokumentárních sériích Příběhy civilizací či Ztracené poklady Egypta pro National Geographic.
Novoroční překvapení z Bostonu. Jmenování zahraničním členem Americké akademie umění a věd vypadá vlastně podobně jako to, které asi dostali v roce 1781 mezi prvními členy G. Washington nebo B. Franklin... Nebo po nich z Čechů J. Heyrovský a V. Havel @UniKarlova @americanacad pic.twitter.com/EajwOQjeZ7
— ComplexCivilisations (@BartaArcheolog) January 16, 2024
Egyptolog na sociální síti X připomněl, že mezi první členy Americké akademie umění a věd, patřili "otcové zakladatelé" George Washington a Benjamin Franklin. "Novoroční překvapení z Bostonu. Jmenování zahraničním členem Americké akademie umění a věd vypadá vlastně podobně jako to, které asi dostali v roce 1781 mezi prvními členy George Washington nebo Benjamin Franklin," uvedl Bárta.
Také dodal, že dalšími českými členy je bývalý český prezident, dramatik a esejista Václav Havel a fyzikální chemik, držitel Nobelovy ceny a zakladatel polarografie Jaroslav Heyrovský. Americká akademie nominovala do svých řad Bártu společně s americkým režisérem a hercem Laurencem Fishburnem, nositelkou Nobelovy ceny za chemii Emmanuelle Charpentierovou či s indicko-britským spisovatelem Salmanem Rushdiem.
Akademie byla založena v roce 1780 a funguje jako čestná společnost, která oceňuje a oslavuje vynikající výsledky práce svých členů. Zároveň je nezávislým výzkumným centrem sdružující přední osobnosti a kapacity napříč různými obory, profesemi a perspektivami, aby řešili významné výzvy americké společnosti.
Společnost, která sídlí v Cambridgi, existuje už 243 let a mezi její členy se řadí američtí prezidenti, ale také slovutní vědci jako je Albert Einstein či Charles Darwin. „To, že byl zařazen mezi nejvýznamnější experty akademické sféry, umění, průmyslu, politiky, výzkumu a vědy je pro Univerzitu Karlovu obrovská čest,“ prohlásila rektorka univerzity Milena Králíčková.
„Česká egyptologie a její vědci dlouhodobě ukazují světu, že patří mezi špičku tohoto oboru. Objevy v Abúsíru a egyptské Západní poušti, stejně jako jeho teoretická práce o vývoji a zániku civilizací zapisují profesora Bártu a s ním i Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy do skvělé historie lidského bádání,“ dodala rektorka.