Prezident Petr Pavel se v pondělí jednoznačně přihlásil k co největší míře transparentnosti i v těch nejzávažnějších záležitostech, jako je výběr nových ústavních soudců. Hlava státu plánuje oslovit desítky institucí, aby mu postupně předložily své kandidáty do funkce. Posuzovat je pak má panel odborníků. Pavel se tím vlastně vrací do časů Václava Havla, kdy existovaly podobné seznamy relevantních nominantů. Jeho nástupci Václav Klaus s Milošem Zemanem tuhle tradici totiž postupně opustili a více se řídili vlastním úsudkem nebo nejbližším okolím.

Letos končí mandát hned několika ústavním soudcům, třem z nich už na počátku května. Pavel si předsevzal, že chce jména nových soudců ohlásit do 100 dní od nástupu do úřadu. Obrátí se kvůli tomu na rekordních 23 institucí. Mezi nimi jsou Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud (NSS), vrchní soudy, Soudcovská unie, Unie státních zástupců. Unie podnikových právníků, Advokátní komora, Notářská komora, Ústav státu a práva Akademie věd ČR, právnické fakulty a krajské soudy.

Havel měl taky seznam

Podle zástupců jednotlivých institucí nebo odborníků na ústavní právo Pavel snahou o otevřenost a barvitost navazuje na éru prvního prezidenta. „Mám pocit, že to zapadá do zvyklostí, které tu byly od Václava Havla,“ míní Libor Vávra, prezident Soudcovské unie. „Václav Havel měl seznam kandidátů, které sbíral po okolí a jeho poradní skupina potom výběr zužovala,“ dodal.

Václav Klaus měl podle ústavního právníka Jana Kysely, který teď povede Pavlův panel odborníků, podobný poradní sbor, který ale jako za Havla nefungoval. „Ve vztahu k Ústavnímu soudu sloužil jako rezervoár kandidátů, když byli hned tři jeho členové na jeho soudce nominováni. Jinak mi to přišlo velmi nahodilé. Obvykle to asi bylo tak, že kdosi blízký Václavu Klausovi o někom slyšel a dotyčný byl navržen. Jindy také fungovaly stranické vazby, doporučení funkcionářů ODS a podobně,“ řekl.

„U Miloše Zemana to tak bylo spíše ze začátku,“ přidává Vávra. Třetímu prezidentovi na počátku prvního mandátu výrazně radil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, vřelé vztahy ale postupem času ochladly. „Až po jeho rozepřích s Pavlem Rychetským od toho ustoupil a pak jsme příliš nevěděli,“ míní předseda Soudcovské unie.

Dobrý krok, už se nám hlásí kandidáti

Nový prezident chce, aby se výběr ústavních soudců řídil jistou snahou o pestrost a rozrůzněnost, ať už z hlediska rozložení regionů nebo oblasti práva. Podle Marie Zámečníkové z Katedra ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity jde v zásadě o správný krok. „Oslovení různých institucí napříč republikou může vést k tomu, že bude upozorněno na kvalitní kandidáty a kandidátky, kteří třeba působí v regionech a kteří nejsou dosud natolik známí,“ sdělila pro Echo24. Problém nemá ani s Kyselovým poradním panelem.

„Mám za to, že je vhodné znát proces výběru a transparentně říci, z jakých návrhů a od koho prezident vychází a s kým se prezident radí. V minulosti tomu tak nebylo a panovaly tak značné pochybnosti o tom, proč a jak byli někteří soudci vybráni,“ dodává s odkazem na minulé prezidenty.

Advokátní komora podle její mluvčí Pavlův způsob vítá. „Na Českou advokátní komoru se již obrátili někteří advokáti s tím, že by měli zájem se o tuto nominaci ucházet. Komora nyní bude jednat o tom, koho případně podpoří,“ uvádí Iva Chaloupková s tím, že hlava státu zvolila odpovědný přístup.

Podobně hovoří viceprezident a tiskový mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný. Novinka by měla vést k lepšímu zhodnocení odbornosti kandidátů, míní. „Prezidentovi přitom zůstává možnost doporučení svého poradního týmu odmítnout, nedochází tedy k žádnému umenšování jeho pravomocí.“ myslí si.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu ústava nezakazuje. K 3. květnu skončí mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna předseda soudu Pavel Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.