V Německu dnes vstoupil v platnost zákon, který mimo jiné umožní transgenderovým či nebinárním osobám změnit úřední zápis o pohlaví bez psychologických posudků a zdlouhavých soudních řízení. Ke změně napříště postačí prohlášení na matričním úřadu. Stejným způsobem lze změnit i křestní jméno. Vládní politici včetně kancléře Olafa Scholze zákon oceňují, z konzervativní opozice zní kritika. Podle průzkumu agentury YouGov souhlasí s novým zákonem 47 procent Němců, 37 procent ho ale odmítá. Úřady už přijaly tisíce žádostí o změnu záznamu o pohlaví.

Takzvaný zákon o sebeurčení přijal německý Spolkový sněm letos v dubnu. Proti se tehdy stavěly především Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, ale i někteří členové konzervativní unie CDU/CSU. Tvrdili, že zákon může mít negativní dopad na mládež. Kritici také říkají, že liberalizaci budou moci zneužít kriminálníci k získání nové identity.

"Pro mě a ani pro vás se tímto zákonem nic nemění, pokud nebudete chtít. Některým lidem ale můžeme pomoci," řekla před hlasováním poslankyně liberálních svobodných demokratů (FDP) Katrin Hellingová-Plahrová. Na podporu zákona vystupovala také Nyke Slawiková ze strany Zelených, která byla jednou z prvních osob, které se ve Spolkovém sněmu otevřeně přihlásily k transgenderové identitě.

Německý vládní web definuje transgenderové lidi jako osoby, které se neidentifikují s pohlavím, které jim bylo přiřazeno při porodu. Intersexuálové jsou lidé s vrozenými tělesnými znaky, které se nedají z medicínského hlediska přiřadit jednoznačně jen ženskému, nebo jen mužskému pohlaví. Jako nebinární se označují lidé, kteří se neidentifikují ani jako ženy, ani jako muži.

Nový právní předpis nahrazuje zákon o transsexualitě z počátku 80. let minulého století a dotkne se především transgenderových, intersexuálních a nebinárních osob. Zásadní změnou oproti dosavadnímu postupu je to, že pro úpravu úředního zápisu o pohlaví již nebudou potřeba dva psychologické posudky, což kritici označovali za ponižující. "Mě se třeba znalec ptal, jestli jsem jako dítě týral zvířata a jestli mě to sexuálně vzrušovalo," kritizoval dosavadní praxi v rozhovoru se stanicí WDR 28letý Jonas Brandt, který o změnu úředního záznamu o pohlaví žádal už v minulosti.

Podle nového zákona postačí o přepis jen požádat. Možností je uvést jako pohlaví mužské, ženské, ale také odlišné, které má zahrnovat nebinární či intersexuální osoby. Žadatel může ale nechat kolonku pohlaví i zcela prázdnou. Nehraje přitom žádnou roli, jestli žádající osoba vypadá jako muž, či žena, ale to, s jakým pohlavím se identifikuje. Úřední změna počítá s tříměsíční lhůtou, která má předejít unáhleným rozhodnutím. Někteří zájemci proto svou žádost podali již v srpnu. Zákon obsahuje také roční karenční dobu, po kterou nebude možné podat novou žádost o změnu zápisu.

V případě dětí mladších 14 let budou moci žádost podat jejich rodiče, děti musí být ale na úřadu přítomny. Od 14 let mohou žádost podat mladí lidé sami, potřebují ale souhlas zákonné zástupce, který může nahradit rozhodnutí soudu. V obou případech je třeba předchozí schůzka s odborníkem.

"Německo je rozmanité. Proto přizpůsobujeme zákony různým realitám života," uvedl k zákonu u příležitosti jeho vstupu v platnost kancléř Olaf Scholz. Podle ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Lisy Pausové slouží zákon k "ochraně dlouho diskriminovaných menšin a společensko-politickému pokroku". "Každý člověk má právo, aby bral stát jeho genderovou identitu v potaz. O toto lidské právo nám jde," uvedl ministr spravedlnosti Marco Buschmann.

Centrální evidence žádostí neexistuje, podle informací z různých úřadů by jich ale mohly být v první vlně tisíce. Vláda při předložení návrhu zákona počítala se zhruba 4000 žádostmi ročně. Například v Kolíně nad Rýnem, které je největším městem nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska, podalo žádost zatím kolem 350 lidí, v německém hlavním městě Berlíně je to zhruba 1200. Německo má přes 83 milionů obyvatel. Prohlášením je nově možné změnit i křestní jméno tak, aby odpovídalo genderové identitě.

Podle průzkumu agentury YouGov s novým zákonem souhlasí téměř polovina Němců (47 procent), proti se jich vyslovilo 37 procent. Výrazně vyšší byla přitom podpora normy u žen (51 procent). U mužů činila jen 43 procent. Častěji ji také podporují mladší lidé.