Řada středoevropských zemí včetně České republiky si v rámci Evropské unie stěžuje na poplatek, který Německo uvalilo na tranzit zemního plynu. Clo, které od počátku války na Ukrajině už několikrát navýšilo, podle nich podkopová unijní snahy o omezení dovozů této suroviny z Ruska.

Podle serveru Politico hodlají zástupci Česka, Rakouska, Maďarska a Slovenska problém řešit na březnovém setkání unijních ministrů energetiky a průmyslu. Podle bodu, který zástupci těchto zemí nechali vložit do agendy zasedání, představuje německý poplatek "významný problém pro evropský plynový trh a má širší dopady na energetickou bezpečnost, hospodářskou konkurenceschopnost a regulační soudržnost v rámci EU".

Německo poplatek, nazývaný Gasspeicherumlage (doslova příplatek za uskladnění plynu), zavedlo v roce 2022, aby tak vykompenzovalo rozpočtovou díru způsobenou v té době se rapidně zvyšující cenou této komodity. Od té doby bylo clo několikrát navýšeno, Německo zde přitom těží ze své role významného centra evropské energetické infrastruktury, které reexportuje dodávky od mimoevropských dodavatelů do dalších zemí EU.

Středoevropské státy argumentují, že německé kroky zvyšují náklady těm zemím, které se snaží zbavit energetické závislosti na Rusku. Podle jejich společného prohlášení clo "zvýhodňuje dodávky ruského plynu, což je v rozporu s geopolitickými cíli EU a její energetickou bezpečností."

K situaci se rovněž vyjádřil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). I podle něj je třeba se "vyhnout krokům, které poškodí společně vykonané snažení a posílí ruského agresora". Celní bariéry mají podle něj přesně tento účinek.

Česko se po ruské invazi na Ukrajinu snažilo diverzifikovat dovoz zemního plynu, který v té době importovalo téměř výhradně z Ruska. Nyní přichází do Česka rovněž opětovně zplynovaný LNG plyn z terminálů na pobřeží Severního moře a přes propojené plynovody je dopravován dál do střední Evropy.