Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná. Fremr přitom podle Marvanové není zdaleka jediný, který vynášel za komunismu rozsudky v podobných případech. „Jako jedinou možnost teď vidím, aby prezident Fremra nejmenoval,“ uvedla Marvanová. Prezident do nedělního večera na dopis senátorů nereagoval.

„Informace mi byla sdělena od 3 různých zdrojů, které považuji za důvěryhodné. Dozvěděl jsem se ji v pátek. Společně se senátorkou Marvanovou Kordovou jsme napsali osobní dopis prezidentu republiky s touto informací včera večer [v sobotu, pozn. red.],“ uvedl pro deník Echo24.cz senátor Marek Hilšer.

„Nová zjištění považuji za závažná i vzhledem k tomu, že pan doktor Fremr v Senátu tvrdil, že žádné politické kauzy nesoudil. Odsouzení československých občanů za odcestovaní do zahraničí, zabavování majetku a perzekuci rodin považuji za souzení v politickém zájmu a projev hluboké nespravedlnosti. Mnoho rodin bylo kvůli této politické zvůli na dlouhá léta rozděleno. Soudce Fremr se pod tyto rozsudky podepisoval. Lidé, kteří se tímto způsobem podíleli na komunistické nespravedlnosti, nemají být povyšováni do nejvyšších justičních funkcí. Uškodí to vnímání spravedlnosti v naší zemi,“ dodal Hilšer. O zjištěních ohledně Fremra jsme psali více zde.

Senátorka Hana Kordová Marvanová uvedla, že informaci získala od historika Petra Blažka, dodatečně si ji ověřila v Archivu hlavního města Prahy. „[Prezident] prezentoval v Senátu, že kdyby se objevily nové skutečnosti, tak by samozřejmě třeba tu nominaci zvážil. Dle našeho názoru to jsou nové skutečnosti, pro mě to jsou zásadní skutečnosti,“ uvedla Marvanová pro Echo24.cz.

„Byli bychom rádi za stanovisko prezidenta. Zatím jsme nedostali žádnou reakci,“ řekla. Ke jmenování Fremra do funkce má dojít v úterý, je tedy ještě možné celou věc přehodnotit.

„Respektuji, že jmenování ústavních soudců je pravomocí prezidenta, rozhodný krok činí prezident. Senát jenom vyslovuje souhlas,“ dodala Marvanová s tím, že nechce tuto prezidentovu moc zpochybňovat.

Senátorka podotkla, že podobných případů bylo v Československu velké množství, podle jejích informací jich bylo jen před rokem 1989 110 tisíc. „V podstatě pravděpodobně téměř všichni trestní soudci, kteří soudili před listopadem 1989, ty lidi soudili. Ta skutečnost se netýká jenom doktora Fremra, ale nejsou k dispozici žádné další informace z archivů. Píšeme tam [v dopise prezidentovi], že by se tím měli zabývat historici a nejvyšší ústavní činitelé, protože dle mého názoru je to hodně diskvalifikující,“ řekla.

Tato odsouzení měla vážné dopady na rodiny, které byly rozděleny, byl jim zabaven majetek a podobně. Všechny rozsudky byly zrušeny na základě soudní rehabilitace, podotýká Marvanová, ale mnohdy náprava nebyla možná, protože majetky mohly být v rukou někoho jiného. „V těch zabavených domech třeba bydlí i lidé, kteří tomu režimu sloužili,“ podotkla.

Marvanová dodala, že nesouhlasí s případným argumentem, že Fremr soudil podle tehdy platných zákonů. „I tento argument nesedí, protože ten paragraf 109 už tehdy odporoval platným mezinárodním závazkům a smlouvám, kterými se přímo Československo cítilo být zavázáno, to byly úmluvy o lidských právech,“ řekla deníku Echo24.cz. Tyto smlouvy zaručovaly svobodu pohybu či ochranu vlastnictví. Podle senátorky tyto rozsudky tedy porušily i tehdy platné právo.

„Jako jedinou možnost teď vidím, aby prezident Fremra nejmenoval a nechal to samozřejmě prozkoumat. To je můj názor i názor pana Hilšera, proto jsme napsali ten dopis,“ dodala.

Kandidáty na ústavní soudce navrhuje prezident se souhlasem Senátu. Senát se ke kandidatuře Fremra vyslovil kladně ve středu. Očekává se, že ho Petr Pavel jmenuje do funkce v úterý, pokud nedojde ke změně.