Podvodníci si s různými druhy nekalostí nedají pokoj. V posledních měsících se objevila nová vlna podvodných telefonních hovorů, ve kterých se podvodníci vydávají za banky a zástupce České bankovní asociace (ČBA). Tato taktika, známá jako vishing, patří podle odborníků k nejnebezpečnějším a nejzákeřnějším metodám, které e-šmejdi používají k získání citlivých údajů od klientů bank. Informovala o tom ČBA v nové zprávě.

Falešné telefonní hovory věrně napodobují telefonní číslo ČBA, což se nazývá spoofing. V některých případech dokonce využívají umělou inteligenci k napodobení hlasu, čímž se snaží zvýšit důvěryhodnost svých útoků.

Česká bankovní asociace prohlásila, že se důrazně distancuje od jakéhokoli kontaktování klientů svých členských bank a varuje před podvodnými telefonáty. „Česká bankovní asociace nenabízí finanční ani poradenské služby, ani sama žádným způsobem nekontaktuje klienty svých členských bank. Pokud někdo vyžaduje klientské údaje jménem České bankovní asociace, nebo jejím jménem nabízí finanční či poradenské služby, je jasné, že se jedná o podvodný telefonát,“ uvedl Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele a hlavní právník ČBA.

Podle statistik se škody způsobené e-šmejdy za první tři měsíce letošního roku vyšplhaly na více než 357 milionů korun, přičemž téměř 21 tisíc klientů bylo napadeno. Přestože počet napadených klientů vzrostl o pětinu, celková škoda oproti loňsku klesla o více než 18 milionů korun.

Češi s podvody na štíru

Češi přitom mají s potýkáním se s podvodníky dlouhodobě potíže. Nedávno například policejní tým Falešný bankéř z Vysočiny rozkryl případ s podvedenými po celé České republice. Falešní bankéři nebo policisté je přesvědčili o tom, že někdo napadl jejich bankovní účet a přiměli je převést peníze. „Objasněno bylo 803 skutků se škodou 195 milionů korun. V současné době je u nás vazebně stíháno deset osob, další zadržení jsou stíháni na Ukrajině,“ uvedla policie, která o případu informovala loni v září. Na případu spolupracovali také styční důstojníci při Europolu a na Ukrajině a ukrajinská policie.

Nedávný průzkum provedený agenturou Perfect Crowd pro mBank pak ukázal, že 77 procent Čechů považuje podvody při placení za největší kybernetické riziko. O něco méně, 68 procent, se obává krádeže osobních věcí, jako jsou mobilní telefony nebo doklady. Navzdory těmto obavám je patrné, že Češi považují bezpečnostní prvky nabízené bankami za pozitivní. Například 78 procent respondentů aktivně využívá nastavení limitů na kartě a 20 procent používá jednorázové platební karty pro online nákupy.

Jedním z důležitých zjištění průzkumu bylo, že třetina Čechů má nízkou úroveň finanční gramotnosti, což z nich dělá snadnější oběti podvodů. Tři čtvrtiny respondentů vědí, že bankéř by nikdy neměl požadovat přístupové údaje do bankovnictví, avšak téměř pětina populace věří, že stačí, aby telefonní číslo odpovídalo číslu banky pro ověření identity volajícího. Tento fakt podvodníci často zneužívají.

Další zpráva od Check Point Research ukazuje, že kyberzločinci stále častěji napodobují známé značky, aby ukradli osobní data. V prvním čtvrtletí roku 2024 byla nejčastěji napodobovanou značkou Microsoft, následován Googlem a LinkedInem. Útočníci napodobují i přepravní společnosti, jako je DHL, což je trend pozorovaný i v České republice. Podvodné zprávy často obsahují odkazy na falešné webové stránky, které se snaží vylákat přihlašovací údaje nebo jiné citlivé informace.

Podvody zaměřené přímo na banky často obsahují e-maily s naléhavými zprávami o omezení účtu z důvodu bezpečnosti, které mají za cíl vyvolat strach a přimět uživatele k poskytnutí cenných informací. Kromě toho se šíří i nebezpečné e-maily napodobující Outlook, které se snaží vylákat přihlašovací údaje pomocí falešných přihlašovacích stránek.

Aby se lidé před těmito útoky chránili, je důležité dodržovat základní bezpečnostní opatření. Mezi ně patří nikdy nesdílet přihlašovací údaje, být opatrný při e-mailech s žádostí o resetování hesla, neklikat na podezřelé odkazy a přílohy, a vždy ověřovat odesílatele zpráv. Uživatelé by měli také pravidelně aktualizovat své zařízení a používat moderní bezpečnostní řešení.

Podvody v online prostředí jsou stále sofistikovanější, a proto je klíčové nejen vzdělávat veřejnost, ale také zlepšovat technologická opatření na ochranu před těmito hrozbami, upozorňuj odborníci.

Po podvodnících jdou policisté

Podle policie jde o stále častější způsob podvodu, a to nejen voláním, ale také falešnými grafikami a klipy. „Skupina pachatelů již od konce roku 2020 soustavně páchá trestnou činnost založenou na principu Vishingu – podvodného navolávání. Pachatelé navolávají klienty různých bank a vydávají se za pracovníky bezpečnostního oddělení banky nebo policisty a snaží se klienty vystrašit s legendou napadení jejich účtů. Cílem pachatelů je manipulace oběti, aby převedla své finanční prostředky na jiný účet, nebo peníze vybrala v hotovosti a vložila je do vkladomatu na virtuální měny. Pachatelé hovoří česky a ovládají bankovní terminologii,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.

„Na oběti se postupně vystřídá i více pachatelů a hovor může trvat i několik hodin. Pachatelé dokáží být velmi přesvědčivý a manipulativní. Dále pachatelé využívají tzv. spoofing, to znamená, že dokáží napodobit jakékoliv tel. číslo, včetně čísla infolinky banky, či telefonního čísla užívaného Policií ČR,“ varoval

„V poslední době zaznamenáváme značný nárůst případů, kde se pachatelé snaží nalákat oběti na podvodné investice, za užití podvržených, tzv. deepfake videí. Jedná se o fiktivní rozhovory, které jsou upravené pokročilými technologiemi. Zpravidla se jedná o videa známých osobností, které doporučují určité investiční platformy. Podvodníci takto zneužívají důvěry ve známé osobnosti s cílem přimět oběti k investování na podvodné platformě,“ dodává pro Echo24 policejní mluvčí Violeta Siřišťová.

Už téměř evergreenem jsou také klamavé reklamy, které nabízejí vysoké zisky z akcií do společnosti ČEZ. Internetoví podvodníci je často přes Google nebo Facebook propagují přes známé firmy a také politiky, ať už jde třeba o prezidenta Petra Pavla nebo premiéra Petra Fialu.

Obecně platí, že je nejlepším způsobem, jak se před podvodem s deepfakes ochránit, být obezřetný a nevěřit všemu, co uživatel vidí na internetu. Pokud se mu někdo bude snažit prodat nějaký finanční produkt nebo strategii, kterou doporučují známé osobnosti, měl by si to ověřit na oficiálních webových stránkách těchto osobností.

„Pachateli, potažmo pachatelům, v případě dopadení a odsouzení hrozí až pět let odnětí svobody,“ varují policisté.