Vláda by podle České konference rektorů (ČKR) měla na vysoké školství dát o deset miliard korun ročně více než nyní. Podle rektorů univerzit je vysoké školství podfinancované. V Česku je totiž poměr výdajů na univerzity k HDP výrazně nižší i ve srovnání se státy sdruženými v OECD. Nároky na vysoké školy se přitom v posledních letech zvyšují, nejen ve smyslu tlaku na vědecký výkon, ale také kvůli rostoucí demografické křivce. Dílčí problém nízkých platů učitelů by se měl v řádu týdnů objevit na jednání vlády, uvedlo MŠMT pro Echo24.

Univerzity opakovaně upozorňují na výrazné rozdíly mezi financováním vysokého a regionálního školství, což v důsledku znamená i to, že vysokoškolští pedagogové mají často i výrazně nižší výdělky než učitelé na základních a středních školách. Tento fenomén je nejpatrnější u humanitních a sociálních vědách. Mnozí akademici, kteří se těmto oborům věnují, odchází pracovat do komerční sféry nebo na ZŠ a SŠ. Podle akademiků tak hrozí to, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.

„České vysoké školství (…) trpí faktickým poklesem finančních prostředků, což nenaplňuje programové prohlášení vlády ČR. Podíl vysokých škol v kapitole financí MŠMT postupně klesl z 18 procent v roce 2010 na 12 procent v roce 2021. V důsledků dalších negativních jevů, jako jsou vysoká inflace a ceny energií, jakož i v souvislosti se vzrůstajícími platy v regionálním školství, akademické prostředí přestává být konkurenceschopným,“ usnesli se minulý týden členové ČKR.

Ministerstvo školství pro Echo24 uvedlo, že co se týče financování vysokých škol, byl pro rok 2023 rozpočet v reakci na aktuální ekonomickou situaci, zejména na růst cen materiálu a služeb a především dramatický nárůst cen energií, navýšen o několik miliard korun. Schválený zákon o státním rozpočtu na rok 2023 zvýšil výdaje v ukazateli VŠ ve srovnání s rokem 2022 o 2,3 miliard na celkovou výši 30,9 miliard, z toho cca 2,2 miliard jsou prostředky určené na programové financování, respektive investice.

„Jde o nejvyšší nárůst výdajů na vysoké školy za posledních pět let. Zhruba 800 milionů korun pak činilo posílení výdajů na energie a nárůst cen dalších provozních nákladů, a další prostředky ve výši cca 500 milionů jsou určeny na podporu ostatních záležitostí souvisejících s činností VŠ, především na mzdové záležitosti. MŠMT si je vědomo nutnosti navýšit prostředky na tuto oblast a proto opakovaně uplatňuje při jednání o rozpočtu s ministerstvem financí požadavky na výrazné navýšení rozpočtu vysokých škol,“ uvedlo pro Echo24 ministerstvo.

„Minulý týden na MŠMT zasedla pracovní skupina za účasti zástupců zákonem stanovených reprezentací vysokých škol (ČKR a Rada vysokých škol) diskutovala klíčové otázky systému financování vysokých škol v souvislosti s výší mezd akademických pracovníků. V řádu týdnů by měl být připraven podkladový materiál pro jednání vlády, který bude ještě před předložením vládě projednán s asociacemi děkanů fakult a dalšími aktéry,“ popsalo MŠMT pro Echo24.

Podíl výdajů na vysoké školy k HDP není ve srovnání s OECD dobrý

Mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Radim Sajbot deníku Echo24 řekl, že vysoké školství v České republice trpí nezpochybnitelně faktickým poklesem finančních prostředků. Podíl vysokých škol v kapitole Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy postupně klesl z 18 % v roce 2010 na 12 % v roce 2021. „V celkovém objemu prostředků jde o opravdu velkou částku. Zvlášť pokud vezmeme v potaz, že vysoké školství v České republice je strategickým sektorem pro výzkum, klíčovým partnerem pro budoucí hospodářský rozvoj a budování vzdělané společnosti,“ řekl Sajbot.

Dodal, že zároveň jsou univerzity sektorem, který trpí důsledky dalších negativních jevů, jako jsou vysoká inflace a ceny energií, situaci nepřispívají ani vzrůstající platy v regionálním školství, kvůli čemuž přestává být akademické prostředí konkurenceschopným, což reálně vede k „odlivu mozků z prostředí tuzemských vysokých škol“. „Navíc registrujeme výrazně nižší podíl výdajů na vysoké školství k HDP i ve srovnání s dalšími státy sdruženými v OECD, přitom vyšší nároky na vysokoškolský sektor přináší rostoucí demografická křivka a tak dále. Proto plně souzníme s aktuálním prohlášením České konference rektorů, neboť dle našich propočtů chybí celému českému vysokému školství zhruba 10 miliard korun,“ řekl pro Echo24 Sajbot.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš se podle Sajbota pravidelně ze své pozice předsedy České konference rektorů schází s ministrem Vladimírem Balašem, otázky financí ve vysokém školství spolu projednávali naposledy v minulém týdnu. Platy pedagogů souvisí podle Sajbota do jisté míry s celkovým objemem prostředků v českém vysokém školství, který vnímáme z výše popsaných důvodů jako nedostatečný a nenaplňující Programové prohlášení Vlády ČR.

„Druhou rovinou tohoto problému je, že každá vysoká škola a univerzita v České republice je naprosto autonomní institucí, která si sama nastavuje svá vnitřní pravidla sestavování rozpočtu a jejich výsledná podoba je záležitostí interních diskuzí a v konečném důsledku také suverénním rozhodnutím každé vysoké školy,“ řekl Sajbot s tím, že na Masarykově univerzitě byla tato pravidla pro kalendářní rok 2023 schválena na prosincovém zasedání Akademického senátu naprosto jednoznačně. Žádný z přítomných senátorů tehdy nebyl proti a ani se nezdržel.