Vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica po odchodu tří poslanců disponuje už jen nejtěsnější většinou v Parlamentu a úterní schůze ukázala, že není ve snadné situaci. Hodinu jí trvalo, než sehnali dostatek poslanců, aby mohla odložit hlasování o odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka. Opozice označila vládní chaos za ostudu.

Fico má k dispozici ve sněmovně nejtěsnější možnou většinu 76 poslanců. Do této situace se dostala vládní koalice poté, co odešli tři poslanci z uskupení Národní koalice kolem Rudolfa Huliaka, kteří byli do parlamentu zvoleni na kandidátce Slovenské národní strany. V úterý se naplno ukázalo, jak velký problém to pro koalici je.

Vláda musela hodinu shánět 76 poslanců, aby se mohlo odhlasovat odložení hlasování o odvolání ministra vnitra. Opozice návrh vyslovit nedůvěru ministrovi vnitra zdůvodnila kromě jiného smírem, který úřad Šutaje Eštóka uzavřel s českým expremiérem Andrejem Babišem. V dohodě ministerstvo uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval. Šutaj Eštok by podle opozice měl také nést politickou odpovědnost za nedávnou smrt bezdomovce, za jehož ubití je stíhán policista. Ministr vnitra v reakci uvedl, že stojí za svými výsledky a neustoupí politickým útokům.

Nedostatek poslanců měly vládní strany navzdory tomu, že šéf SNS Andrej Danko avizoval, že „sedmašedesátka bude k dispozici kdykoliv“. Opozice a nezařazení poslanci už v říjnu na jeden den formou obstrukce zablokovali hlasování sněmovny. Vládní koalici se pak podařilo obnovit hlasování, když se do jednacího sálu sněmovny vrátil jeden z jejích poslanců, jenž byl předtím hospitalizován.

Do vládních problémů se ostře pustil šéf opozičního Progresivního Slovenska Michal Šimečka. „Koalice ztratila kontrolu nad parlamentem. Hned první den schůze se ukázalo, že jim chybí většina – při třech hlasováních. Dnes jsme měli odvolávat ministra vnitra Šutaje Eštoka. Přišli ministři i premiér Fico – chtěli ukázat sílu a jednotu, ale dopadlo to ostudou. Při snaze zkrátit rozpravu zjistili, že jim k tomu chybí hlasy. Když po hodině našli 76 poslanců, využili toho akorát k odsunutí,“ uvedl Šimečka.

„Premiérovi Ficovi se rozpadá koalice, ale on místo toho hystericky uráží a vymlouvá se na opozici – za to, že se nechtěla nechat umlčet. Koalice už zjevně nemá sílu řídit schůzi. S takovou těsnou většinou Slovensko čeká permanentní chaos. Už by měli konečně sami uznat, že to nezvládají. Ať raději jdou od toho,“ dodal Šimečka.

Sám Fico už dříve řekl, že předpokládá, že se jeho vládě bude dařit navzdory oslabení prosazovat zákony. Na výročním zasedání Smeru v neděli 17. listopadu nicméně poprvé připustil možnost, že by jeho čtvrtá vláda skončila a konaly se předčasné volbami. „Buďme velcí realisté a připravujme se i na jiné alternativy politického vývoje na Slovensku, než jsou parlamentní volby v řádném termínu v roce 2027,“ prohlásil v proslovu.

Podle slovenského politologa Michala Cirnera z Prešovské univerzity bylo od vzniku vlády zřejmé, že nejslabším článkem bude SNS, která do parlamentu přivedla velmi nesourodou skupinu politických aktivistů působících samostatně nebo jako členové jiných politických uskupení než SNS.

„Vysláním některých jednotlivců do exekutivy a příchodem poslanců SNS do parlamentu se klub SNS částečně homogenizoval, ale zůstala zde skupina ze strany Národní koalice, která nezískala stejné výhody a postavení, o které proto bojovala a bojuje. Sám Rudolf Huliak měl být nominantem na post ministra životního prostředí, ale tehdejší prezidentka dala najevo, že ho nejmenuje. Nespokojenost Huliaka a spol. tedy narůstá, jde jen o boj o pozice a politické vydírání s cílem prosadit vlastní zájmy, k čemuž slouží výhrady koalice,“ uvedl pro Echo24 Cirner.

„Podle mého názoru alespoň na nějakou dobu dojde k nějaké dohodě a kompromisu, který bude akceptován oběma tábory v koalici, i když vztahy jsou dost narušené. Jednou z možností jsou předčasné volby, ale zatím je to velmi nepravděpodobné. Spíše to vypadá na realizaci klasické politické dohody, aby nespokojení poslanci nadále podporovali koalici,“ dodal politolog.