Nynější vládní koalice má po úterním střetu o konec Pirátů daleko k soudržnosti. A v poslední době v průzkumech nemá blízko ani k možnému složení většiny v příštích sněmovních volbách. Ačkoliv jsou daleko a do hry může vstoupit řada dalších faktorů, Piráti na rozdíl od svého skromného poslaneckého klubu drží v průzkumech dlouhodobě zisky až kolem 10 % hlasů. Ačkoliv se očekává, že je mohou začít ztrácet, ani to pro ostatní vládní strany nemusí být výhra.

Pirátská strana zažívá ve volbách špatné časy už od těch sněmovních. Ačkoliv kvůli koalici se Starosty získala nakonec pouze čtyři poslance, odhadovalo se, že volební výsledek koalice se STAN táhli z většiny právě Piráti. Zcela neúspěšně pak pro stranu dopadly všechny poslední volby.

Piráti v letošních krajských volbách přišli ve srovnání s rokem 2020 o naprostou většinu mandátů krajských zastupitelů, v horní komoře neobhájí mandát pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Před čtyřmi lety Piráti získali 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel a vytvořili vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze 13 krajů. Letos se jim podařilo překročit pětiprocentní hranici jen v Plzeňském kraji, kde dosáhli na tři zastupitele. Právě v tomto regionu měli Piráti svého jediného hejtmana, Rudolf Špoták v únoru 2022 nahradil po rozpadu původní krajské koalice ve funkci občanskou demokratku Ilonu Mauritzovou.

S neúspěchem se Piráti museli vyrovnat už v červnových volbách do Evropského parlamentu. Strana v nich cílila na čtyři mandáty, ale se ziskem 6,20 procenta hlasů získala jediný. Piráti obhajovali tři křesla a 13,95 procenta hlasů z roku 2019. Už v červnu se ozývaly hlasy volající po odchodu Ivana Bartoše z čela Pirátů, v hlasování celostátního fóra tehdy neuspěl návrh, aby se těsně před krajskými volbami konal sjezd. Zatím poslední celostátní fórum, do kterého patří všichni členové strany, se sešlo na začátku roku a Bartoš na něm obhájil místo předsedy Pirátů. Jeho vyzývatelka Markéta Gregorová – nyní jediná europoslankyně strany – se stala druhou místopředsedkyní.

V průzkumech k volebním preferencím do sněmovních voleb ale Piráti dlouhodobě oscilují kolem 10 % hlasů, u některých agentur bývá výsledek o procento či dvě nižší. I tak jde o poměrně značnou část hlasů, které se „sčítají" v rámci možného složení příští vlády zejména vůči hnutí ANO.

V posledních výzkumech už není výjimečné, že alespoň ve variantě bez koalic nejsou nynější vládní strany schopné složit většinu. A voliči Pirátů nepřechází vždy ke stranám vládní koalice, výjimkou není ani to, že odliv v průzkumech nastává k hnutí ANO, mizet mohou pochopitelně i mezi nevoliči.

Otázkou tak je, co to bude pro nynější vládní strany v součtu znamenat. I pokud by se Pirátům podařilo situaci ustát a udržet voliče, je otázkou, zda je podobná koalice na stejném půdorysu možná i v budoucnu, pokud by se tedy vládním stranám podařilo udržet i v příštích volbách většinu. Piráti označili rozhodnutí premiéra Fialy za podraz a porušení koaliční smlouvy, které znamená jejich vyhazov či „vykopnutí“ z vlády.

Vyjádření Fialy a dalších lídrů Spolu, že nikdo Piráty z vlády nevyhazuje a že stojí o další spolupráci, jen chtějí vyměnit pirátského ministra odpovědného za digitalizaci, označil Bartoš za alibistické. Fiala se s ním ráno sešel a aniž mu podle něj cokoliv naznačil, po poledni mu po telefonu oznámil, že má jako ministr skončit.