Diskuse o zvýšení minimální mzdy pro příští rok vrcholí. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo dva návrhy růstu – o 1600 korun na 18 900 korun a o 2100 korun na 19 400 korun. Shoda tradičně nepanuje mezi odboráři a zástupci firem. Čas na dohodu se krátí, další jednání tripartity je naplánováno na 4. prosince. Na minimální mzdu je navázaná řada dalších oblastí, například dávky nebo mzda zaručená.

Minimální mzdu definuje zákoník práce jako nejnižší přípustnou mzdu, která se týká všech profesí a oborů. Naposledy se zvedala v letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun, o jejím navýšení každoročně jedná tripartita. Na tom, o kolik vzroste minimální výdělek v příštím roce, se ale nyní zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů neshodují.

Resort ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) navrhuje navýšit minimální mzdu od příštího roku buď o 1600 korun na 18 900 korun, nebo o 2100 korun na 19 400 korun. Minimální výdělek se totiž má do pěti let dostat buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent. Odbory požadují ještě rychlejší růst a navýšení o 2200 korun na 19 500 korun. Nejméně placené jsou například pomocné práce v kuchyni nebo na stavbě. Podle aktuálních dat pobírá nejnižší možnou částku zhruba 118 tisíc lidí.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro příští rok třináctiprocentní zvýšení, což činí 2200 korun. Zaměstnavatelé by přidali méně než polovinu této částky – rovný tisíc korun. Ministerstvo práce v říjnu předložilo do meziresortního řízení novelu zákoníku práce, která by stanovila „jasná a předvídatelná pravidla“ pro výpočet minimální mzdy.

„Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho,“ řekl k návrhu Jurečka.

Ve hře je zrušení zaručené mzdy

Částka minimální mzdy má podle návrhu MPSV být výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Tento údaj zveřejňuje ministerstvo financí. Materiál byl předložen ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Tento podíl v České republice meziročně narůstá. Zatímco v roce 2000 činil 32,2 %, v roce 2015 to bylo 34,6 %. Loni podíl minimální a průměrné mzdy dosáhl 39,7 %. Kompletní data jsou dostupná v příloze této tiskové zprávy.

Koeficient má představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.

Novela upravuje také zákonnou podobu zaručené mzdy, a to opět ve dvou variantách. Podle první možnosti budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti prací s tím, že úroveň v nejvyšší skupině prací se navrhuje ve výši 1,6násobku minimální mzdy. Druhou variantou je tuto právní úpravu zcela zrušit.

Právě druhou možnost by přitom upřednostňovala řada expertů. Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky by výše mzdy měla být vždy výsledkem vyjednávání zaměstnavatele a zaměstnance, respektive jejich zástupců. „Růst mzdy by pak měl být spojený s růstem produktivity práce. Zásah státu v podobě zaručených mezd tento vztah narušuje. Nutno dodat, že růst minimální a zaručených mezd byl v posledních letech velmi svižný a nekoresponduje s vývojem ekonomiky,“ řekl Peterka pro Echo24.

„Pokračováním v tomto trendu si tak můžeme založit na pořádný malér. Rozhodnutí o zvýšení zaručených mezd je ryze politické, protože je spojeno s výší minimální mzdy a dochází k němu bez ohledu na vývoj ekonomiky. Uvítal bych proto zrušení zaručené mzdy alespoň v soukromém sektoru,“ řekl redakci Peterka.

Průzkum: Mzdy se budou zvyšovat

Většina českých firem se v příštím roce nechystá propouštět, zhruba pětina naopak plánuje nabírání nových zaměstnanců. Firmy také předpokládají, že budou zvyšovat mzdy, nejčastěji v rozmezí mezi šesti a deseti procenty. Vyplývá to z průzkumu mezi podniky, který zpracovala společnost pro řízení lidských zdrojů Randstad Česká republika.

Nejčastěji se firmy v příštím roce chystají zvýšit mzdu o šest až deset procent, uvedlo to 48,6 procenta podniků. Růst v tomto rozmezí předpokládají například firmy působící ve finančních službách, v energetice, v marketingu nebo v zábavním průmyslu. Dalších 45,7 procenta firem plánuje růst mezd mezi jedním a pěti procenty. Jsou to především společnosti působící v dopravě a logistice, v personalistice nebo ve zdravotnictví.