Všechno, co vychází z Evropské unie, vede k omezování jednotlivých států, smazávání tradic a kultur. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekla předsedkyně Trikolory a trojka na společné kandidátce s SPD do eurovoleb Zuzana Majerová. Podle ní je třeba jednat o míru na Ukrajině tak, aby měly záruky obě strany. Pokud bude zvolena, zváží další setrvání ve funkci předsedkyně strany.

Jak zatím hodnotíte průběh kampaně?

Já hodnotím průběh kampaně veskrze kladně. My jsme začali mezi lidi jezdit od začátku února, kdy jsme začali pořádat besedy. A to nejen kvůli setkávání samotnému, ale také proto, že mainstreamová média neplní často roli objektivního zpravodajství, a proto je nutné pojmenovávat ty věci, jak jsou. Vnímám problém s prostorem v médiích, respektive v televizním vysílání. Nicméně je pravda, že CNN Prima News a TV Nova jsou v pořádku. Problém mám hlavně s Českou televizí. Tam jsem byla v takzvaném malém baráku vlastně tento týden poprvé, a to i když jsem byla v minulém období poslankyní. Takže my se setkáváme s lidmi, abychom jim mohli říct, jak co vidíme. Vždycky říkám, že volič si má své zvolené politiky hlídat. Osobně jsem nikdy na nic nezměnila názor, nemluvím jinak před volbami a jinak po volbách, což je specialita vládních stran, které dělají úplně něco jiného, než jaký měly volební program.

A jak funguje spolupráce s SPD?

Spolupráci hodnotím velice dobře. My jsme si už po tom propadu milionu hlasů v posledních volbách v roce 2021 – což uznávám, že je i spoluzodpovědností Trikolory, protože propadly i její hlasy – bez jakékoliv smlouvy řekli, že je potřeba to více spojovat, aby voličské hlasy takto nepropadaly. Kdybychom takto spolupracovali už v roce 2021, nemuseli jsme tady mít Fialovu vládu. My se mnozí dlouhodobě známe, ať už z oblastí odkud pocházíme nebo třeba ze sněmovny. A ty programové průniky mezi SPD a Trikolorou jsou velké. V podstatě nebyla shoda jen na některých otázkách, kde Trikolora je striktně napravo a SPD byla, já bych řekla, středolevá, nicméně i oni zaznamenali posun. A proto ani nemusíme hledat žádné kompromisy. Spolupráce se pak projevila už v komunálních volbách v roce 2022, kde naše koalice byly na počet zastupitelů vítězem voleb, byť jsou často v opozici. Na základě úspěchu v roce 2022, jsme se s Tomiem Okamurou a Radimem Fialou dohodli, že by spolupráce měla pokračovat, což jsme stvrdili koaliční smlouvou, která platí pro všechny volby v roce 2024.

Máte ambici spolupráci prodloužit na příští rok na volby do sněmovny?

Já v rámci koalice ctím poměry sil, takže to bude mnohem více záležet na Tomiovi než na mně. Ale pokud teď uspějeme, tak si myslím, že si oba přejeme v té spolupráci pokračovat. Je to zatím předčasné, napoví výsledek letošních voleb.

Vy rámcujete eurovolby jako jakýsi souboj s eurohujery. Kdo jsou podle vás ti eurohujeři?

Jasně, je to nálepkování, já vím, sama ho nemám ráda. Ale dá se tím označit naprosto jasně definovatelná skupina – současná pětikoaliční vláda. Kdybych to měla říct přesněji, tak jsou to lidé, kteří Evropskou unii nejenom podporují, ale pro které termín, že naše vlast je na prvním místě, je mírně řečeno chucpe. Vidíme to v přímém přenosu, Fialova vláda plní zájmy kohokoliv jiného jen ne této republiky. Já nejsem Evropan. Já jsem občan žijící v Evropě, mám ji ráda. Přece ale člověk, který má rád Evropu jako kontinent, nemůže mít rád Evropskou unii. Všechno, co vychází z EU, je potírání a smazávání rozdílů mezi společenskými vrstvami, kulturou a tradicemi. Pokud měla unie plnit nějaký cíl, když byla založena, tak to mělo být to Evropské hospodářské společenství fungující na základě výměny zboží, služeb a kapitálu. To se bohužel nestalo.

A co se tedy podle vás z EU stalo?

Stala se z toho politická unie, která se snaží o daleko větší federalizaci, která se snaží vytvořit superstát a sebrat nám právo veta. A ve chvíli, kdy nám seberou právo veta, ať už se to týká daní, migrace či azylové politiky, tak jak potom můžeme říkat, že jsme suverénní země? Pokud naše zákony nejsou nadřazené zákonům EU, tak absolutně nemůžeme mluvit o suverenitě. A to je i důvod, proč kandiduji do Evropského parlamentu, protože zvenčí to nejde. Udělám maximum proto, aby ta změna uvnitř EU nastala.

Naši voliči a lidé, kteří nesouhlasí s tím, co dělá tato pětikoaliční vláda, často mají pocit, protože Štrasburk nebo Brusel jsou daleko, že se jich to netýká. A já se jim právě snažím na těch debatách říci, že to není pravda, protože dnes zhruba 80 procent zákonů schvalovaných ve sněmovně je jen tzv. implementace z Evropského parlamentu. Tam se tedy o nás rozhoduje daleko více než tady. Jdu do EP dělat práci, kterou tam v minulosti dělal třeba Nigel Farage, než Británie opustila unii. Tedy bojovat s tím, aby se naši občané nestávali stále chudšími.

Jste tedy pro Czexit?

My jsme malinká země, perla Evropy. Já jsem žila v 90. letech v Kanadě, ale věděla jsem, že se musím vrátit sem. Samozřejmě, že Czexit podporujeme, je to jeden z našich hlavních bodů programu. My hlavně podporujeme to, že když naši občané v roce 2003 měli právo hlasovat o vstupu do EU, tak ale vstupovali do úplně jiné unie, než co se z ní teď stalo. A lidé mají právo rozhodnout, zda chtějí vystoupit. Stejně jako jsem v roce 2003 hlasovala proti vstupu, tak bych teď hlasovala pro vystoupení. Raději budu chudší, ale svobodná.

Nicméně samostatně by to pro nás bylo velice obtížné právě proto, že máme i kvůli EU naprosto zdevastované hospodářství, především zemědělství. Jsme v podstatě protektorátem Německa a Francie. Líbí se mi glosa Milana Knížáka, že konzervatismus je punk dneška. Zároveň řekl, že východ zachrání západ. A myslím si, že Fialova vláda podupala vztahy s nejbližšími kolegy včetně Slováků. My bychom přitom měli spolupracovat se zeměmi V4+ a také bych k nim zahrnula i ty země, které jsou na Balkáně, protože Slované mají podobný naturel.

Jak se stavíte ke konfliktu na Ukrajině?

V naší frakci Identita a demokracie chceme vyvíjet tlak na to, aby ten konflikt nalezl už konečně diplomatické řešení. Protože čím déle to bude trvat, tím více bude Ukrajina ztrácet a tím více lidí zemře. Tady se musí sednout k jednacímu stolu a musí se dát záruky oběma stranám. To je pro mě naprosto stěžejní.

O míru mluví teď třeba i prezident Pavel a další…

Jenže rozdíl mezi nimi a námi je, že my o míru mluvíme o začátku. Oni až teď v rámci předvolební kampaně. Já se směju, jak oni v posledních týdnech vezmou program Trikolory a říkají úplně jiné věci, než říkali předtím, zvláště ODS je tím pověstná. Říkám voličům, ať nezapomínají na to, co tvrdili předtím. V rámci tohoto konfliktu se zaměňují příčiny s důsledky. Protože ten konflikt nezačal 24. února 2022 a mohou se mi všichni Piráti, stanaři, topáci smát, pro mě nemají žádnou hodnotu. Šlo o důsledek nedodržování Minských dohod a toho, co se na Ukrajině předtím odehrálo. Co vidíme? Z archivů mizí články, kde OSN tvrdila, že Ukrajina je nejzkorumpovanější země světa. Peníze našich poplatníků se nikdy nedostanou tam, kam mají. Ukrajina je zkorumpovaná země. Ti kluci utíkají, nechtějí bojovat ve válce, která není jejich. Já chci pomáhat ukrajinským lidem, ale ne ukrajiskému režimu, který je všechno, jen ne demokratický.

Je ale podle vás Rusko agresor?

Ne, není. Rusko od roku 2008 žádalo NATO a OSN o dialog. Byla tady nějaká zóna vlivu, vy se nebudete plést k nám, já se nebudu plést k vám. Tak funguje politika. Ze strany Ruska k porušení těchto dohod nedošlo, ze strany Ukrajiny k tomu došlo opakovaně a pokračuje to dál a dál. Od Majdanu v roce 2014 si Spojené státy parcelují Ukrajinu a do tamní vlády dosazují svoje lidi, CIA si tam buduje špionážní základny. Strašně bych si přála vidět reakci Spojených států, kdyby si Rusko v Mexiku začalo stavět jakékoliv výzvědné stanice. Všem se má měřit stejným metrem, což o mě ale vůbec neříká, že jsem proruská. Já jen nemám růžové brýle a nebudu si nalhávat, že Ukrajina má šanci tuto válku vyhrát. Všichni víme, že nemá.

Z čeho tak usuzujete?

Říkají to významné osobnosti, experti na zahraniční politiku, diplomacii a bezpečnost. Stačí si přečíst třeba bývalého šéfporadce britské vlády Dominica Cummingse, který píše, že Zelenskyj chtěl tři měsíce po začátku konfliktu vyjednávat, ale Boris Johnson sedl na letadlo a oznámil Zelenskému, že vyjednávat se nebude. Protože zbrojní průmysl se musí postavit na nohy.

Čili rozšíření Evropské unie o Ukrajinu nepodpoříte?

To určitě ne. Ještě tam je v pořadí také Srbsko, které si myslím, že by pro nás – euroskeptiky – bylo velice dobrým konzervativním partnerem, ale s ohledem na to, že mám Srby ráda, tak bych jim doporučovala, ať do toho molochu raději vůbec nelezou.

Pokud k rozšíření dojde, dávalo by podle vás smysl adekvátně přesunout některé centrální instituce, aby byly více v centru EU?

Za vším hledej peníze, v politice obzvlášť. Já vidím, jak máme s odpuštěním v háji zemědělství, energetiku, obecně hospodářství. A EU si vydržuje Brusel i Štrasburk. Víte kolik ty instituce sežerou peněz? Já vlastně ani nechápu, proč máme dvě města. V Evropě nejsou ty vzdálenosti tak veliké, nejsme v Americe. Nevidím důvod, aby se zřizovala další centra, která povedou jen k dalším výdajům z kapes daňových poplatníků.

Velké téma je Green Deal…

Zrušit. Rozhodně zrušit, protože když máte dům špatně postavený od základů, tak vám nikdy nezůstane stát.

Umíte si ale představit, že by se nějakým jiným způsobem zelená politika mohla řešit, aby to pro vás bylo přijatelné?

Green Deal není nic než zájem nadnárodních korporací ovládajících Evropský parlament. Vede k bohatnutí bohatých a chudnutí chudých. A to, že to má v názvu slovo zelený, neznamená, že to má něco společného s ochranou životního prostředí. Je úplně absurdní, jak se tady začala popírat věda. Už jsem se i doslechla, že jedna a jedna nejsou dvě. Green Deal nemá ani jednu ambici, která by řešila opravdu ochranu životního prostředí. Emisní povolenky, energetická náročnost budov, zákaz spalovacích motorů, jedno po druhém je třeba zrušit. Celé to carbonové náboženství je nesmysl. Bez CO2 by neexistoval život na naší planetě. Vynakládáme miliardy na boj proti něčemu, na čem se Evropa podílí ve srovnání s Asií, Čínou, USA mizivým procentem. Je to sebevražda v přímém přenosu.

Proti podmínkám Green Dealu se v tzv. Antverpské deklaraci vyjádřili už i evropští průmyslníci v čele s chemičkami, jak vnímáte tuto iniciativu?

Jasně, tlaky jsou na automobilky, na veškerý průmysl. Zemědělci napříč Evropou už to také pochopili. Jejich protesty přece vůbec nejsou za vyjednání lepších podmínek, ale o tom, že Green Deal je pro ně naprosto existenčně likvidační. Tohle vám řekne každý, kdo není placený lobbingem Green Dealu.

Byla byste pro vznik pozice eurokomisaře pro obranu?

Ne, v žádném případě. Nechci, aby v oblasti armády, bezpečnostní či azylové politiky nám někdo cokoli diktoval. To jsou nikým nevolení lidé. Nemohu souhlasit s tím, aby nám kdokoli – obzvláště velmoci jako Francie či Německo – diktoval podmínky, jak to má fungovat u nás. Na to jsme v minulosti vždycky dojeli.

A co evropská armáda?

To je úplně to nejhorší. K čemu tady pak máme NATO? To je mimochodem z mého pohledu také velmi diskutabilní. Protože se má jednat o obrannou alianci, ale realitou je, že NATO dnes plní pouze velmocenské zájmy USA a nestará se o obranu, ale o vývoz našeho způsobu života do zemí s jinou kulturní tradicí. Ale to jsou vždy války útočné. Neříkám, že kupříkladu Kaddáfí byl světec, ale žije se teď v Libyi lépe? Já myslím, že ne.

Když jste zmínila africké země, velkým tématem je migrace. Před pár dny byl podepsán migrační pakt. Váš názor?

Jedna velká lež české vlády, jedna velká ostuda. V Evropské unii jsme dvacet let a žádná vláda si netroufla během svého předsednictví něco takového navrhnout. No a pak přijede ministr Rakušan, který lže, že to neobsahuje kvóty. Obsahuje, jinak byste si nespočítal příděl migrantů. Lže, že tam je výjimka pro Českou republiku, žádná výjimka tam není. Nezahrnuje ani ochranu vnějších hranic. On ten šéf Frontexu Fabrice Leggeri nebyl odvolán jen tak a ne nadarmo kandiduje do europarlamentu za stranu Marine Le Penové. Tam byl cílený tlak Evropského parlamentu, aby obchod s lidmi dále probíhal. A migrační pakt je jen ambice zemí, které si už s migrací neví rady, jako je Německo, Švédsko a tak dále. A kam asi půjdou? Já myslím, že Česká republika je první na ráně.

Jaké řešení má tedy migrace podle vás, když migrační pakt nepovažujete za přínosný?

Jediný způsob, jak řešit migraci lépe, je, aby ty lodě sem vůbec nedopluly. Můj pohled na migraci a její řešení od roku 2015 je stále stejný. Pomáhat se má tam. I německý kancléř Olaf Scholz už teď říká, že musíme vyhošťovat. Jenže návratová politika tady nefunguje. Musí začít fungovat vnější ochrana Schengenu. A musí se řešit návratová politika, aby fungovala. Kolik z těch lidí se opravdu vrací? Evropa není nafukovací a problémy Afriky a Středního východu nevyřešíme tím, že je přesuneme do Evropy.

Vrátím se do Česka. Pokud budete zvolena, zvážíte další setrvání v pozici předsedkyně Trikolory mimo jiné s ohledem na častý pobyt v zahraničí?

Je to samozřejmě otázka k diskusi. To víte, že i mě se to honí hlavou. Je otázka, kdo by měl tu ambici a schopnost to zvládat v tomto tempu. Vůbec bych se nebránila to žezlo předat. Máme samozřejmě spoustu skvělých lidí, ale ne každý chce převzít zodpovědnost za fungování celé strany.